HANZELKA František 5.9.1901-22.12.1981: Porovnání verzí
(HANZELKA_František_5.9.1901) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 5.9.1901 | | datum narození = 5.9.1901 | ||
| místo narození = | | místo narození = Bernartice nad Odrou | ||
| datum úmrtí = | | datum úmrtí = 22.12.1981 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Hodslavice (u Nového Jičína) | ||
| povolání = 61- Pedagog | | povolání = 61- Pedagog<br />63- Spisovatel | ||
63- Spisovatel | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | |citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 225 | ||
}} | |||
'''HANZELKA, František''', ''* 5. 9. 1901 Bernartice nad Odrou, † 22. 12. 1981 Hodslavice (u Nového Jičína), pedagog, spisovatel, vlastivědný pracovník'' | |||
Maturoval 1920 na učitelském ústavu v Příboře; 1920–29 | |||
učil na obecných a měšťanských školách v Příboře a Krnově, | |||
1929–50 působil jako učitel češtiny, dějepisu a zeměpisu na | |||
měšťanské škole v Hodslavicích a 1950–52 ve Frenštátě pod | |||
Radhoštěm. Věnoval se popularizaci dějepisu (autor historické | |||
příručky ''Stručné dějiny národa československého'', 1920), regionálněhistorické práci (''Palackého rodná obec. Kronika Hodslavic'', 1948) a vlastní literární tvorbě (povídkový soubor ''Zlatý prsten'', 1923; komedie ''Očarovaná dědina'', 1923; ''Červánky v hrnci'', 1935; vánoční hra ''U jesliček'', rukopis). Přispíval do | |||
periodik (pražské ''Lidové listy'', olomoucký ''Našinec'', ostravský | |||
''Hlas''). Jako člen Družiny literární a umělecké udržoval rozsáhlou korespondenci s řadou předních kulturních osobností | |||
(s Antonínem Cyrilem Stojanem, Antonínem Podlahou, Josefem Vašicou, Alfredem Fuchsem, Janem Zrzavým, Karlem | |||
Čapkem, Jindřichem Šimonem Baarem, Otokarem Březinou). | |||
Zároveň se žurnalisticky i politicky angažoval v Československé straně lidové a orelském hnutí (editor ''Rodinné katolické čítanky'', 1922; autor publikace ''Cíle a úkoly Orla československého'', | |||
b. d.). 1945–48 místopředseda expozitury Zemského národního výboru v Ostravě za Československou stranu lidovou; po | |||
únoru 1948 se na protest proti převzetí moci komunisty vzdal | |||
veškerých funkcí a odešel do ústraní. 1952 byl zatčen, obviněn z organizování protistátní odbojové skupiny Svatý Václav | |||
a 1953 odsouzen ve vykonstruovaném procesu k pětadvaceti | |||
letům žaláře; 1960 byl propuštěn na amnestii. 1960–65 pracoval jako dělník v Tatře Kopřivnice, poté odešel do důchodu. | |||
'''L:''' M. Pehr a kol., Cestami křesťanské politiky. Biografický slovník k dějinám | |||
křesťanských stran v českých zemích, 2006, s. 83. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/a5679893-3a13-4ce6-b26b-cfdbefca787b Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Josef Tomeš | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
Řádek 16: | Řádek 43: | ||
[[Kategorie:1901]] | [[Kategorie:1901]] | ||
[[Kategorie:Bernartice nad Odrou]] | |||
[[Kategorie:1981]] | |||
[[Kategorie:Hodslavice]] |
Verze z 1. 3. 2021, 07:52
František HANZELKA | |
![]() | |
Narození | 5.9.1901 |
---|---|
Místo narození | Bernartice nad Odrou |
Úmrtí | 22.12.1981 |
Místo úmrtí | Hodslavice (u Nového Jičína) |
Povolání |
61- Pedagog 63- Spisovatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 225 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=59089 |
HANZELKA, František, * 5. 9. 1901 Bernartice nad Odrou, † 22. 12. 1981 Hodslavice (u Nového Jičína), pedagog, spisovatel, vlastivědný pracovník
Maturoval 1920 na učitelském ústavu v Příboře; 1920–29 učil na obecných a měšťanských školách v Příboře a Krnově, 1929–50 působil jako učitel češtiny, dějepisu a zeměpisu na měšťanské škole v Hodslavicích a 1950–52 ve Frenštátě pod Radhoštěm. Věnoval se popularizaci dějepisu (autor historické příručky Stručné dějiny národa československého, 1920), regionálněhistorické práci (Palackého rodná obec. Kronika Hodslavic, 1948) a vlastní literární tvorbě (povídkový soubor Zlatý prsten, 1923; komedie Očarovaná dědina, 1923; Červánky v hrnci, 1935; vánoční hra U jesliček, rukopis). Přispíval do periodik (pražské Lidové listy, olomoucký Našinec, ostravský Hlas). Jako člen Družiny literární a umělecké udržoval rozsáhlou korespondenci s řadou předních kulturních osobností (s Antonínem Cyrilem Stojanem, Antonínem Podlahou, Josefem Vašicou, Alfredem Fuchsem, Janem Zrzavým, Karlem Čapkem, Jindřichem Šimonem Baarem, Otokarem Březinou). Zároveň se žurnalisticky i politicky angažoval v Československé straně lidové a orelském hnutí (editor Rodinné katolické čítanky, 1922; autor publikace Cíle a úkoly Orla československého, b. d.). 1945–48 místopředseda expozitury Zemského národního výboru v Ostravě za Československou stranu lidovou; po únoru 1948 se na protest proti převzetí moci komunisty vzdal veškerých funkcí a odešel do ústraní. 1952 byl zatčen, obviněn z organizování protistátní odbojové skupiny Svatý Václav a 1953 odsouzen ve vykonstruovaném procesu k pětadvaceti letům žaláře; 1960 byl propuštěn na amnestii. 1960–65 pracoval jako dělník v Tatře Kopřivnice, poté odešel do důchodu.
L: M. Pehr a kol., Cestami křesťanské politiky. Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích, 2006, s. 83.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Josef Tomeš