GRABOVÁ-KERNMAYEROVÁ Heda 6.8.1899-16.9.1990: Porovnání verzí
(GRAB-KERNMEYEROVÁ_Heda_0.0.1905-0.0.0) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Heda | | jméno = Heda GRABOVÁ-KERNMAYEROVÁ | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = | | datum narození = 6.8.1899 | ||
| místo narození = | | místo narození = Karlín (Praha) | ||
| datum úmrtí = | | datum úmrtí = 16.9.1990 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Denver (Colorado, USA) | ||
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret<br />83- Divadelní interpret nebo herec | ||
83- Divadelní interpret nebo herec | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 710-711 | ||
}} | |||
'''GRABOVÁ-KERNMAYEROVÁ, Heda''' ''(též KERNMAYROVÁ, KERNMEIEROVÁ, roz. Grab, Hedwig), * 6. 8. 1899 Karlín (Praha), † 16. 9. 1990 Denver (Colorado, USA), zpěvačka'' | |||
Otec byl v době jejího narození soukromým úředníkem (později zmiňován jako továrník). Rodina se 1908 přestěhovala do Vídně. G. absolvovala pěvecké školení, první známé angažmá nastoupila 1925 u německého městského divadla v Ostravě. V dalších deseti letech působila v Jablonci nad Nisou (1927–30), Teplicích-Šanově (1930–32) a u spojených divadel Most–Žatec (1932–34). Patrně poté se provdala za M. Kernmayera a divadlo opustila. Kvůli židovskému původu byla za nacistické okupace zbavena občanských a lidských práv, po zřízení ghetta v Terezíně patřila k prvním deportovaným (17. 12. 1941). Stála u zrodu tamního kulturního života, na němž se podílela jako organizátorka a účinkující. Z Terezína nebyla odtransportována, dočkala se jeho osvobození Rudou armádou v květnu 1945. Po válce pobývala nějaký čas v Praze, poté se vystěhovala do USA, kde dožila. | |||
Svoji profesionální operní dráhu trávila v meziválečném období na provinčních německých scénách v Sudetech. Zpívala altové a mezzosopránové role německého, světového i českého repertoáru, např. Herodiadu (R. Strauss: ''Salome''), Dalilu (C. Saint-Saëns: ''Samson a Dalila''), Hraběnku (P. I. Čajkovskij: ''Piková dáma''), Carmen (G. Bizet: ''Carmen''), Ježibabu (A. Dvořák: ''Rusalka''). Vystupovala i jako koncertní pěvkyně (mj. G. Mahler: ''Písně o mrtvých dětech''). Pěvecké schopnosti, repertoár i divadelní praxi využila během internace v terezínském ghettu. Již v březnu 1942 připravila pro spoluvězně vůbec první kulturní pořad. V rámci kulturního odboru, ustaveného radou starších (samosprávou) ghetta, organizovala tzv. pestré večery a bloková vystoupení složená z různorodých čísel a koncerty písní, operních árií apod., v nichž také vystupovala. Účinkovala v operách nastudovaných R. Schächterem a F. E. Kleinem (B. Smetana: ''Prodaná nevěsta'', W. A. Mozart: | |||
''Figarova svatba'', G. Verdi: ''Rigoletto'', G. Bizet ''Carmen'' ad.) i v pořadech amatérského kabaretiéra K. Švenka ''Všechno jde, Ať žije život''. Hudební skladatelé v ghettu (V. Ullmann aj.) jí dedikovali několik písní. | |||
'''L:''' E. Šormová, Divadlo v Terezíně 1941–1945, 1973, s. 21, 25, 81; M. Kuna, Musik an der Grenze des Lebens. Musikerinnen und Musiker aus böhmischen Ländern in nationalsozialistischen Konzentrationslagern und Gefängnissen, 2. vyd. 1998, rejstřík; Handbuch des deutschsprachigen Exil theaters 1933–1945, II, 1999. Biographisches Lexikon der Theaterkünstler 1, München 1999, s. 335 [chybné údaje]. | |||
'''P:''' NA, Praha: inv. č. 2643, matrika nar. židovské náboženské obce Praha-Karlín, N 1869–1939, repr. 137; Památník Terezín, sbírkové oddělení. Sbírka K. Hermana /Hermanna/; Židovské muzeum, Praha, sbírka Terezín 1941–1945; tamtéž, H. G. Protokol (Opera v Terezíně), strojopis, 29. 9. 1945. | |||
Eva Šormová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | [[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:1899]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
[[Kategorie:1990]] | |||
[[Kategorie:Denver]] | |||
Aktuální verze z 14. 4. 2021, 12:25
| Heda GRABOVÁ-KERNMAYEROVÁ | |
 | |
| Narození | 6.8.1899 |
|---|---|
| Místo narození | Karlín (Praha) |
| Úmrtí | 16.9.1990 |
| Místo úmrtí | Denver (Colorado, USA) |
| Povolání |
78- Hudební interpret 83- Divadelní interpret nebo herec |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 710-711 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=135087 |
GRABOVÁ-KERNMAYEROVÁ, Heda (též KERNMAYROVÁ, KERNMEIEROVÁ, roz. Grab, Hedwig), * 6. 8. 1899 Karlín (Praha), † 16. 9. 1990 Denver (Colorado, USA), zpěvačka
Otec byl v době jejího narození soukromým úředníkem (později zmiňován jako továrník). Rodina se 1908 přestěhovala do Vídně. G. absolvovala pěvecké školení, první známé angažmá nastoupila 1925 u německého městského divadla v Ostravě. V dalších deseti letech působila v Jablonci nad Nisou (1927–30), Teplicích-Šanově (1930–32) a u spojených divadel Most–Žatec (1932–34). Patrně poté se provdala za M. Kernmayera a divadlo opustila. Kvůli židovskému původu byla za nacistické okupace zbavena občanských a lidských práv, po zřízení ghetta v Terezíně patřila k prvním deportovaným (17. 12. 1941). Stála u zrodu tamního kulturního života, na němž se podílela jako organizátorka a účinkující. Z Terezína nebyla odtransportována, dočkala se jeho osvobození Rudou armádou v květnu 1945. Po válce pobývala nějaký čas v Praze, poté se vystěhovala do USA, kde dožila.
Svoji profesionální operní dráhu trávila v meziválečném období na provinčních německých scénách v Sudetech. Zpívala altové a mezzosopránové role německého, světového i českého repertoáru, např. Herodiadu (R. Strauss: Salome), Dalilu (C. Saint-Saëns: Samson a Dalila), Hraběnku (P. I. Čajkovskij: Piková dáma), Carmen (G. Bizet: Carmen), Ježibabu (A. Dvořák: Rusalka). Vystupovala i jako koncertní pěvkyně (mj. G. Mahler: Písně o mrtvých dětech). Pěvecké schopnosti, repertoár i divadelní praxi využila během internace v terezínském ghettu. Již v březnu 1942 připravila pro spoluvězně vůbec první kulturní pořad. V rámci kulturního odboru, ustaveného radou starších (samosprávou) ghetta, organizovala tzv. pestré večery a bloková vystoupení složená z různorodých čísel a koncerty písní, operních árií apod., v nichž také vystupovala. Účinkovala v operách nastudovaných R. Schächterem a F. E. Kleinem (B. Smetana: Prodaná nevěsta, W. A. Mozart: Figarova svatba, G. Verdi: Rigoletto, G. Bizet Carmen ad.) i v pořadech amatérského kabaretiéra K. Švenka Všechno jde, Ať žije život. Hudební skladatelé v ghettu (V. Ullmann aj.) jí dedikovali několik písní.
L: E. Šormová, Divadlo v Terezíně 1941–1945, 1973, s. 21, 25, 81; M. Kuna, Musik an der Grenze des Lebens. Musikerinnen und Musiker aus böhmischen Ländern in nationalsozialistischen Konzentrationslagern und Gefängnissen, 2. vyd. 1998, rejstřík; Handbuch des deutschsprachigen Exil theaters 1933–1945, II, 1999. Biographisches Lexikon der Theaterkünstler 1, München 1999, s. 335 [chybné údaje].
P: NA, Praha: inv. č. 2643, matrika nar. židovské náboženské obce Praha-Karlín, N 1869–1939, repr. 137; Památník Terezín, sbírkové oddělení. Sbírka K. Hermana /Hermanna/; Židovské muzeum, Praha, sbírka Terezín 1941–1945; tamtéž, H. G. Protokol (Opera v Terezíně), strojopis, 29. 9. 1945.
Eva Šormová