HEGAR Milan 8.5.1921-6.7.1987

Milan HEGAR
Narození	8.5.1921
Místo narození	Olomouc
Úmrtí	6.7.1987
Místo úmrtí	Praha
Povolání	76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace	Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 387
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48620

HEGAR, Milan, * 8. 5. 1921 Olomouc, † 6. 7. 1987 Praha, knižní a propagační grafik, umělecký typograf, kreslíř

Po maturitě na gymnáziu v rodišti studoval od 1940 na pražské Škole užitých umění. 1942 byl totálně nasazen do Mnichova, počátkem 1944 utekl, byl však zatčen a poslán do internačního tábora v Mirošově (u Rokycan). V lednu 1945 uprchl z transportu do Říše a skrýval se v ilegalitě. Tehdy kreslil osobité surrealizující variace na téma života a smrti. V září 1945 uspěl mezi deseti uchazeči ze sedmi set v konkurzu ke studiu ve speciálním ateliéru užité grafiky profesora F. Muziky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Muzika ho od počátku studií až do konce života považoval za svého nejlepšího žáka, schopného vydat se nezávislou cestou, a stali se blízkými přáteli. Praxi absolvoval 1950–51 jako propagační a výstavní grafik ve Skloexportu, 1951–53 byl vedoucí grafického oddělení Československé obchodní komory. Jako knižní grafik působil 1956–60 ve svobodném povolání, 1960 se stal odborným asistentem a zástupcem Muziky na VŠUP, od 1972 docentem a vedoucím speciálního ateliéru knižní tvorby a písma, 1978 jmenován profesorem, 1981 obdržel titul zasloužilý umělec. V jeho tvorbě dominovala knižní a písmová grafika. Navrhl kompletní grafickou úpravu (obálka, vazba, předsádka, titulní list, frontispis, typografie, písmo) několika set titulů pro nakladatelství Odeon, Albatros, Panorama, Svoboda, jejichž výtvarné rady založil a dlouhodobě řídil. Byl autorem proslulého loga nakladatelství Odeon. Od řádky, které věnovali největší pozornost knižní grafici starší generace, soustředil hlavní pozornost na plochu, její proporčnost, organický a přitom uzavřený útvar sazby, na originalitu písma v titulcích a nadpisech. Podkladové barvy jeho obálek a výjimečně krásné barvy vazeb bývaly většinou monochromní, rád užíval běloby a pruské modře. Navrhoval knižní obálky, grafickou úpravu a písmo jak prózy a poezie, tak výtvarných monografií, s nimiž si brzy vydobyl mezinárodní uznání, a knih politicko-historických. H. grafické úpravy a typy písma vynikaly přehledností a maximálním ohledem na uživatele. Věnoval se i plakátové grafice (zvláště propagační, upozorňující na kulturní instituce a knihy) a známkové tvorbě. Jako kreslíř byl zprvu ovlivněn pozdním surrealismem. Na přelomu padesátých a šedesátých let zobrazoval divadelní scény ve stylu commedia dell’arte, v poslední fázi kreslil precizní miniatury. Jako pedagog se stal pokračovatelem F. Muziky, který H. charakterizoval jako tvůrce nového řádu knihy. H. grafické umění zůstalo téměř anonymní. Byl dvakrát ženatý, z prvního manželství měl dceru Olgu, poprvé provdanou za afrikanistu Karla Lacinu.

L: P. Kneidl – F. Muzika – J. Spurný, M. H. Typografie a kresby, katalog, 1987; ČBS, s. 200; Tomeš 1, s. 436; NEČVU 2, s. 875 (heslo typografie); SČSVU 3, s. 115; https://cs.isabart.org/person/484 (se soupisem, díla, výstav a další literaturou, stav k 20. 11. 2019).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera