HEGER Franz 4.10.1853-23.7.1931: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(HEGER_František_4.10.1853-0.0.0)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = František HEGER
| jméno = Franz HEGER
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 4.10.1853
| datum narození = 4.10.1853
| místo narození = Brandýs n. Orlicí
| místo narození = Brandýs nad Orlicí
| datum úmrtí = 0.0.0
| datum úmrtí = 23.7.1931
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
| povolání = 11- Geolog
| povolání = 11- Geolog<br />4- Antropolog<br />54- Etnograf
4- Antropolog
54- Etnograf


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>František HEGER
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 389
}}
'''HEGER, Franz''', ''* 4. 10. 1853 Brandýs nad Orlicí, † 23. 7. 1931 Vídeň (Rakousko), etnolog, archeolog''


== Literatura ==
Pocházel z rodiny železničního stavitele Franze H. Od 1873
studoval mineralogii a geologii na technice ve Vídni, pak na
tamní univerzitě geologii a paleontologii, zároveň se na Orientální akademii věnoval arabštině. Počátkem 1877 ho jeho
učitel geologie prof. Ferdinand von Hochstetter ustanovil
asistentem v nově zřízeném a jím vedeném prehistoricko-etnografickém oddělení Přírodovědeckého muzea ve Vídni (Naturhistorisches Museum). Od 1882 byl kustodem, vedoucím a od 1886 ředitelem Antropologicko-etnografického oddělení,
které vedl do 1919. Na vybudování jeho sbírek se H. soustředil natolik, že nedokončil studia a zůstal spíše praktikem než
teoretikem. Věnoval se cestování a sběru materiálu, zejména
z Asie a Jižní Ameriky, na tomto základě vybudoval samostatné
Etnologické muzeum (Museum für Völkerkunde). 1887–98
byl prvním sekretářem Antropologické společnosti ve Vídni
a  redaktorem jejího časopisu ''Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien,'' 1906–20 jejím viceprezidentem;
též čestným doktorem univerzity v Hamburku. Za muzejnickou a vědeckou činnost byl jmenován vládním radou, 1889
obdržel rytířský kříž Řádu Františka Josefa I. a 1908 Řád železné koruny III. třídy.
 
V prvním období odborné kariéry od 1877 prováděl jménem
prehistorické komise vídeňské Císařské akademie věd pro Přírodovědecké muzeum řadu archeologických výzkumů nejen
v rakouských zemích (Hallstatt aj.), ale i v Čechách na pravěkých pohřebištích (Libochovany /u  Litoměřic/, 1877–78;
Zlonice na Slánsku a Čeminy /u Touškova/, 1880; na Hradecku Hořiněves, 1882; Třebechovice, 1883). Poté se už přestal
archeologií zabývat a další publikace věnoval asijské a jihoamerické etnografii.
 
'''D:''' Bericht über die in den Jahren 1877 und 1878 von dem … bei Hallstatt
ausgeführten Ausgrabungen, in: Mittheilungen der prähistorischen Commission d. k. Akademie der Wissenschaften 1, 1878, s. 33–40; Hügelgräber bei
Sťahlau unweit Pilsen, in: Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in
Wien 9, 1880, s. 345–347; Großer Fund prähistorischer Bronzen bei Dux
in Böhmen, in: tamtéž 12, 1882, s. 80–82; Ausgrabungen auf dem Urnenfelde
von Neudorf bei Chotzen in Böhmen, in: Sitzungsberichte d. k. Akademie
der Wissenschaften 85/I., 1882, s. 418–432; Das Urnenfeld bei Libochowan
in Böhmen, in: Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 13,
1883, s. 180–210 (separát Wien 1883).
 
'''L:''' A. Heinrich, F. H.s Reisen und Ausgrabungen im Kaukasus und die Entstehung der „Sammlung kaukasischer Alterthümer“ im Naturhistorischen
Museum in Wien, in: Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in
Wien 136/137, 2007, s. 107–143; táž, Sammlungsleiter und Direktoren …
des Naturhistorischen Museums Wien (1876–2000), in: tamtéž 139, 2009,
s. 51–61; ÖBL 2, s. 238 (s další literaturou); Sklenář, s. 211–212.
 
'''P:''' SOA, Zámrsk, Sbírka matrik, N řkt. f. ú. Brandýs n. Orlicí, sign. 1935, fol.
179; Naturhistorisches Museum, Wien, dokumentace.
 
Karel Sklenář
   
   
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
Řádek 21: Řádek 60:


[[Kategorie:1853]]
[[Kategorie:1853]]
[[Kategorie:Brandýs_n._Orlicí]]
[[Kategorie:Brandýs nad Orlicí]]
[[Kategorie:1931]]
[[Kategorie:Vídeň]]

Aktuální verze z 5. 3. 2022, 14:04

Franz HEGER
Narození 4.10.1853
Místo narození Brandýs nad Orlicí
Úmrtí 23.7.1931
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 11- Geolog
4- Antropolog
54- Etnograf
Citace Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 389
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=134566

HEGER, Franz, * 4. 10. 1853 Brandýs nad Orlicí, † 23. 7. 1931 Vídeň (Rakousko), etnolog, archeolog

Pocházel z rodiny železničního stavitele Franze H. Od 1873 studoval mineralogii a geologii na technice ve Vídni, pak na tamní univerzitě geologii a paleontologii, zároveň se na Orientální akademii věnoval arabštině. Počátkem 1877 ho jeho učitel geologie prof. Ferdinand von Hochstetter ustanovil asistentem v nově zřízeném a jím vedeném prehistoricko-etnografickém oddělení Přírodovědeckého muzea ve Vídni (Naturhistorisches Museum). Od 1882 byl kustodem, vedoucím a od 1886 ředitelem Antropologicko-etnografického oddělení, které vedl do 1919. Na vybudování jeho sbírek se H. soustředil natolik, že nedokončil studia a zůstal spíše praktikem než teoretikem. Věnoval se cestování a sběru materiálu, zejména z Asie a Jižní Ameriky, na tomto základě vybudoval samostatné Etnologické muzeum (Museum für Völkerkunde). 1887–98 byl prvním sekretářem Antropologické společnosti ve Vídni a redaktorem jejího časopisu Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien, 1906–20 jejím viceprezidentem; též čestným doktorem univerzity v Hamburku. Za muzejnickou a vědeckou činnost byl jmenován vládním radou, 1889 obdržel rytířský kříž Řádu Františka Josefa I. a 1908 Řád železné koruny III. třídy.

V prvním období odborné kariéry od 1877 prováděl jménem prehistorické komise vídeňské Císařské akademie věd pro Přírodovědecké muzeum řadu archeologických výzkumů nejen v rakouských zemích (Hallstatt aj.), ale i v Čechách na pravěkých pohřebištích (Libochovany /u Litoměřic/, 1877–78; Zlonice na Slánsku a Čeminy /u Touškova/, 1880; na Hradecku Hořiněves, 1882; Třebechovice, 1883). Poté se už přestal archeologií zabývat a další publikace věnoval asijské a jihoamerické etnografii.

D: Bericht über die in den Jahren 1877 und 1878 von dem … bei Hallstatt ausgeführten Ausgrabungen, in: Mittheilungen der prähistorischen Commission d. k. Akademie der Wissenschaften 1, 1878, s. 33–40; Hügelgräber bei Sťahlau unweit Pilsen, in: Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 9, 1880, s. 345–347; Großer Fund prähistorischer Bronzen bei Dux in Böhmen, in: tamtéž 12, 1882, s. 80–82; Ausgrabungen auf dem Urnenfelde von Neudorf bei Chotzen in Böhmen, in: Sitzungsberichte d. k. Akademie der Wissenschaften 85/I., 1882, s. 418–432; Das Urnenfeld bei Libochowan in Böhmen, in: Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 13, 1883, s. 180–210 (separát Wien 1883).

L: A. Heinrich, F. H.s Reisen und Ausgrabungen im Kaukasus und die Entstehung der „Sammlung kaukasischer Alterthümer“ im Naturhistorischen Museum in Wien, in: Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 136/137, 2007, s. 107–143; táž, Sammlungsleiter und Direktoren … des Naturhistorischen Museums Wien (1876–2000), in: tamtéž 139, 2009, s. 51–61; ÖBL 2, s. 238 (s další literaturou); Sklenář, s. 211–212.

P: SOA, Zámrsk, Sbírka matrik, N řkt. f. ú. Brandýs n. Orlicí, sign. 1935, fol. 179; Naturhistorisches Museum, Wien, dokumentace.

Karel Sklenář