HERBENOVÁ Bronislava 20.10.1861-7.3.1942: Porovnání verzí
(HERBENOVÁ_Bronislava_20.10.1861-7.3.1942) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 20.10.1861 | | datum narození = 20.10.1861 | ||
| místo narození = | | místo narození = Brno | ||
| datum úmrtí = 7.3.1942 | | datum úmrtí = 7.3.1942 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel<br />64- Překladatel | ||
64- Překladatel | | jiná jména = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 494-495 | |||
}} | |||
'''HERBENOVÁ, Bronislava''' ''(roz. Foustková), * 20. 10. 1861 Brno, † 7. 3. 1942 Praha, překladatelka, spisovatelka'' | |||
Dcera brněnského novináře a tiskaře Viléma Foustky (* 1. 1. | |||
1836, † 3. 7. 1880) a jeho manželky Aloisie, roz. Syslové. Jejími sourozenci byli mj. MUDr. Zdeněk Foustka (1873–1948), | |||
účastník prvního a druhého odboje, a Olga (1870–1927), | |||
manželka filozofa Františka Drtiny. Po přestěhování do Prahy | |||
H. vystudovala Vyšší dívčí školu a učitelský ústav, 1880–91 učila na školách v Karlíně a na Královských Vinohradech. 1892 se | |||
provdala za Jana Herbena (1857–1936), z manželství se narodili tři synové: Prokop (1893–1943), právník, Jiří (1894–1971), | |||
úředník Národní banky, a Ivan (1900–1968), novinář. | |||
Ještě za svobodna publikovala ve ''Světozoru'' překlady konvenční francouzské prózy. Po sňatku začala pravidelně spolupracovat s manželovým periodikem ''Čas'', redigovala v něm Ženskou hlídku, psala hudební referáty, podílela se na administraci | |||
listu, od 1901 vedla Dětský koutek v ''Besedách Času'' (výběr z něj vydala 1907 ve třech svazcích). Po vzniku ČSR se stala předsedkyní Dívčího odboru skautek a Dámského výboru Státní ošetřovatelské školy, o jejíž rozkvět se zasloužila. Prózy | |||
publikovala téměř výhradně v ''Besedách Času''. Její literární práce zahrnují sociálně-kritické povídky, pohádky, črty a literární | |||
studie o ruských spisovatelích. Na ruskou literaturu se zaměřila i ve svých překladech (I. A. Gončarov, F. M. Dostojevskij, | |||
V. M. Garšin, D. V. Grigorovič, P. F. Jakubovič, O. K. Notovič). Uspořádala a přeložila výbor z ruských bylin. V pozůstalosti se dochoval rukopis jejích vzpomínek, vynikajících stylistickou bravurou a smyslem pro humor. | |||
'''L:''' OSN 28, s. 560; OSND 2/2, s. 1089–1090; LČL 2/1, s. 152–153; | |||
S. Součková, F. Drtina. Filosof, pedagog a politik v korespondenci a vzpomínkách, 2004, passim; J. Spálenková, J. H. Novinář, politik a spisovatel | |||
(1857–1936), 2016 (magisterská diplomová práce, FF UK, Praha); encyklopedie.brna.cz (stav k 15. 3. 2020); cs.wikipedia.org (s další literaturou, | |||
stav k 15. 3. 2020). | |||
'''P:''' MZA, Brno, Sbírka matrik, Brno – sv. Janů (u minoritů) 16 978, | |||
N 1839–1865, fol. 468; LA PNP, Praha, osobní fond B. H. (soupis J. Andrýsková – J. Karlická). | |||
Martin Kučera | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
| Řádek 16: | Řádek 42: | ||
[[Kategorie:1861]] | [[Kategorie:1861]] | ||
[[Kategorie:Brno]] | |||
[[Kategorie:1942]] | [[Kategorie:1942]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Aktuální verze z 26. 2. 2023, 09:18
| Bronislava HERBENOVÁ | |
 | |
| Narození | 20.10.1861 |
|---|---|
| Místo narození | Brno |
| Úmrtí | 7.3.1942 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
63- Spisovatel 64- Překladatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 494-495 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47248 |
HERBENOVÁ, Bronislava (roz. Foustková), * 20. 10. 1861 Brno, † 7. 3. 1942 Praha, překladatelka, spisovatelka
Dcera brněnského novináře a tiskaře Viléma Foustky (* 1. 1. 1836, † 3. 7. 1880) a jeho manželky Aloisie, roz. Syslové. Jejími sourozenci byli mj. MUDr. Zdeněk Foustka (1873–1948), účastník prvního a druhého odboje, a Olga (1870–1927), manželka filozofa Františka Drtiny. Po přestěhování do Prahy H. vystudovala Vyšší dívčí školu a učitelský ústav, 1880–91 učila na školách v Karlíně a na Královských Vinohradech. 1892 se provdala za Jana Herbena (1857–1936), z manželství se narodili tři synové: Prokop (1893–1943), právník, Jiří (1894–1971), úředník Národní banky, a Ivan (1900–1968), novinář.
Ještě za svobodna publikovala ve Světozoru překlady konvenční francouzské prózy. Po sňatku začala pravidelně spolupracovat s manželovým periodikem Čas, redigovala v něm Ženskou hlídku, psala hudební referáty, podílela se na administraci listu, od 1901 vedla Dětský koutek v Besedách Času (výběr z něj vydala 1907 ve třech svazcích). Po vzniku ČSR se stala předsedkyní Dívčího odboru skautek a Dámského výboru Státní ošetřovatelské školy, o jejíž rozkvět se zasloužila. Prózy publikovala téměř výhradně v Besedách Času. Její literární práce zahrnují sociálně-kritické povídky, pohádky, črty a literární studie o ruských spisovatelích. Na ruskou literaturu se zaměřila i ve svých překladech (I. A. Gončarov, F. M. Dostojevskij, V. M. Garšin, D. V. Grigorovič, P. F. Jakubovič, O. K. Notovič). Uspořádala a přeložila výbor z ruských bylin. V pozůstalosti se dochoval rukopis jejích vzpomínek, vynikajících stylistickou bravurou a smyslem pro humor.
L: OSN 28, s. 560; OSND 2/2, s. 1089–1090; LČL 2/1, s. 152–153; S. Součková, F. Drtina. Filosof, pedagog a politik v korespondenci a vzpomínkách, 2004, passim; J. Spálenková, J. H. Novinář, politik a spisovatel (1857–1936), 2016 (magisterská diplomová práce, FF UK, Praha); encyklopedie.brna.cz (stav k 15. 3. 2020); cs.wikipedia.org (s další literaturou, stav k 15. 3. 2020).
P: MZA, Brno, Sbírka matrik, Brno – sv. Janů (u minoritů) 16 978, N 1839–1865, fol. 468; LA PNP, Praha, osobní fond B. H. (soupis J. Andrýsková – J. Karlická).
Martin Kučera