HERRING Karl Ewald Konstantin 5.8.1834-26.1.1918: Porovnání verzí
(HERING_Karl_Ewald_Konstantin_5.8.1834-26.1.1918) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Karl Ewald Konstantin | | jméno = Karl Ewald Konstantin HERRING | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 5.8.1834 | | datum narození = 5.8.1834 | ||
| místo narození = | | místo narození = Alt-Gersdorf (u Žitavy, Německo) | ||
| datum úmrtí = 26.1.1918 | | datum úmrtí = 26.1.1918 | ||
| místo úmrtí = Lipsko | | místo úmrtí = Lipsko (Německo) | ||
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
| jiná jména = | |||
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 536-537 | |||
}} | |||
'''HERRING, Karl Ewald Konstantin''' ''(též HERING), * 5. 8. 1834 Alt-Gersdorf (u Žitavy, Německo), † 26. 1. 1918 Lipsko (Německo), lékař fyziolog, pedagog'' | |||
Lužický rodák, syn pastora. Vystudoval medicínu v Lipsku | |||
(MUDr. 1860). Začal pracovat jako praktický lékař, avšak | |||
od studií směřoval k vědecké dráze. 1862 se na lipské fakultě habilitoval z fyziologie. Místo profesora fyziologie a lékařské fyziky získal 1865 ve Vídni na Josefinu (vysoké škole, | |||
kterou založil 1784 Josef II. pro výchovu vojenských lékařů | |||
a chirurgů). 1870 byl povolán jako nástupce J. E. Purkyně | |||
na pražskou fakultu, kde mj. vybudoval fyziologický ústav ve | |||
Svatováclavských lázních. Kvůli svému výrazně německému | |||
smýšlení nesouhlasil s jazykovým rozdělením pražské univerzity; když se uskutečnilo (1882/83), byl zvolen prvním rektorem samostatné Německé univerzity. Zabýval se reformou lékařského studia, podporoval diferenciaci a specializaci oborů, např. histologie a fyziologické chemie. 1895 přijal místo | |||
přednosty fyziologického ústavu na lékařské fakultě v Lipsku. | |||
H. bibliografie čítá na šedesát titulů. Jeho přínos světové medicíně je obecně uznáván a H. bývá oprávněně považován za | |||
jednu z vědecky nejvýznamnějších osobností, které působily | |||
na pražské lékařské fakultě. Nejvíce se zabýval fyziologií nervů a smyslů, funkcí zraku, elektrofyziologií, psychofyziologií | |||
a fyziologií krve a dýchání. K H. žákům se řadí světově respektovaný fyziolog Henry Head, který u něj pracoval 1884–86. | |||
H. syn Ewald Heinrich H. (1866–1948) byl rovněž lékař. | |||
'''D:''' výběr: Die Lehre vom binocularen Sehen, Leipzig 1868; Die Selbsterneurung der Athmung durch Nervus vagus, Wien 1868. | |||
'''L:''' H. Lommatzsch, Die Personalbibliographien der Professoren und Dozenten | |||
der Anatomie, Histologie, und Pathologie, Pharmakologie und Physiologie an | |||
der medizinischen Fakultät der deutschen Karl-Ferdinands-Universität in Prag | |||
im ungefähren Zeitraum von 1880–1900, Erlangen–Nürnberg 1968, s. 102 | |||
až 109; OSN 11, s. 170; BSPLF 1, 109–110; BLDMF, s. 90; Biographisches | |||
Lexikon der hervorragenden Ärzte aller Zeiten und Völker 3, A. Hirsch | |||
(ed.), Wien–Leipzig 1886, s. 169; Biographisches Lexikon hervorragender | |||
Ärzte des 19. Jahrhunderts, J. Pagel (ed.), Berlin–Wien 1901, s. 723–724; | |||
ÖBL 2, s. 283; E. H. Kisch, Erlebtes und Erstrebtes, Stuttgart–Berlin 1914, | |||
s. 74; W. Koerting, Die Deutsche Universität in Prag. Die letzten hundert | |||
Jahren ihrer Medizinischen Fakultät, Bonn 1968, s. 118–119; E. Lesky, | |||
Die Wiener medizinische Schule im 19. Jahrhundert, Graz–Köln 1965, | |||
s. 530–533, 545–547; Prager medizinische Wochenschrift 20, 1895, s. 477; | |||
29, 1904, s. 401–404; Ch. Baumann, Henry Head in Evald H.’s Laboratory | |||
in Prag 1884–1886. An early Study on the Nervous Control of Breathing, in: | |||
Journal of the History of the Neurosciences 14, 2005, s. 322–333. | |||
Ludmila Hlaváčková | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:1834]] | [[Kategorie:1834]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Alt-Gersdorf]] | ||
[[Kategorie:1918]] | [[Kategorie:1918]] | ||
[[Kategorie:Lipsko]] | [[Kategorie:Lipsko]] | ||
Verze z 7. 3. 2023, 09:12
| Karl Ewald Konstantin HERRING | |
 | |
| Narození | 5.8.1834 |
|---|---|
| Místo narození | Alt-Gersdorf (u Žitavy, Německo) |
| Úmrtí | 26.1.1918 |
| Místo úmrtí | Lipsko (Německo) |
| Povolání | 15- Lékaři |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 536-537 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=59437 |
HERRING, Karl Ewald Konstantin (též HERING), * 5. 8. 1834 Alt-Gersdorf (u Žitavy, Německo), † 26. 1. 1918 Lipsko (Německo), lékař fyziolog, pedagog
Lužický rodák, syn pastora. Vystudoval medicínu v Lipsku (MUDr. 1860). Začal pracovat jako praktický lékař, avšak od studií směřoval k vědecké dráze. 1862 se na lipské fakultě habilitoval z fyziologie. Místo profesora fyziologie a lékařské fyziky získal 1865 ve Vídni na Josefinu (vysoké škole, kterou založil 1784 Josef II. pro výchovu vojenských lékařů a chirurgů). 1870 byl povolán jako nástupce J. E. Purkyně na pražskou fakultu, kde mj. vybudoval fyziologický ústav ve Svatováclavských lázních. Kvůli svému výrazně německému smýšlení nesouhlasil s jazykovým rozdělením pražské univerzity; když se uskutečnilo (1882/83), byl zvolen prvním rektorem samostatné Německé univerzity. Zabýval se reformou lékařského studia, podporoval diferenciaci a specializaci oborů, např. histologie a fyziologické chemie. 1895 přijal místo přednosty fyziologického ústavu na lékařské fakultě v Lipsku. H. bibliografie čítá na šedesát titulů. Jeho přínos světové medicíně je obecně uznáván a H. bývá oprávněně považován za jednu z vědecky nejvýznamnějších osobností, které působily na pražské lékařské fakultě. Nejvíce se zabýval fyziologií nervů a smyslů, funkcí zraku, elektrofyziologií, psychofyziologií a fyziologií krve a dýchání. K H. žákům se řadí světově respektovaný fyziolog Henry Head, který u něj pracoval 1884–86. H. syn Ewald Heinrich H. (1866–1948) byl rovněž lékař.
D: výběr: Die Lehre vom binocularen Sehen, Leipzig 1868; Die Selbsterneurung der Athmung durch Nervus vagus, Wien 1868.
L: H. Lommatzsch, Die Personalbibliographien der Professoren und Dozenten der Anatomie, Histologie, und Pathologie, Pharmakologie und Physiologie an der medizinischen Fakultät der deutschen Karl-Ferdinands-Universität in Prag im ungefähren Zeitraum von 1880–1900, Erlangen–Nürnberg 1968, s. 102 až 109; OSN 11, s. 170; BSPLF 1, 109–110; BLDMF, s. 90; Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte aller Zeiten und Völker 3, A. Hirsch (ed.), Wien–Leipzig 1886, s. 169; Biographisches Lexikon hervorragender Ärzte des 19. Jahrhunderts, J. Pagel (ed.), Berlin–Wien 1901, s. 723–724; ÖBL 2, s. 283; E. H. Kisch, Erlebtes und Erstrebtes, Stuttgart–Berlin 1914, s. 74; W. Koerting, Die Deutsche Universität in Prag. Die letzten hundert Jahren ihrer Medizinischen Fakultät, Bonn 1968, s. 118–119; E. Lesky, Die Wiener medizinische Schule im 19. Jahrhundert, Graz–Köln 1965, s. 530–533, 545–547; Prager medizinische Wochenschrift 20, 1895, s. 477; 29, 1904, s. 401–404; Ch. Baumann, Henry Head in Evald H.’s Laboratory in Prag 1884–1886. An early Study on the Nervous Control of Breathing, in: Journal of the History of the Neurosciences 14, 2005, s. 322–333.
Ludmila Hlaváčková