HEŘMAN Jiří 26.4.1892-9.6.1969: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(HEŘMAN_Jiří_26.4.1892-9.6.1969)
 
Bez shrnutí editace
 
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 26.4.1892
| datum narození = 26.4.1892
| místo narození =  
| místo narození = Paříž (Francie)
| datum úmrtí = 9.6.1969
| datum úmrtí = 9.6.1969
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Uherské Hradiště
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
| jiná jména =
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 558
}}
'''HEŘMAN, Jiří''', ''* 26. 4. 1892 Paříž (Francie), † 9. 6. 1969 Uherské Hradiště, malíř''
Narodil se českým krajanům ve Francii, jeho matka byla
sestrou malíře Luďka Marolda. 1910–18 studoval na pražské
AVU; jeho učiteli byli Vlaho Bukovac a Vojtěch Hynais, u kterého absolvoval. Uspořádal několik menších výstav a 1922 obdržel roční stipendium na studium u Františka Kupky v Paříži.
Byl sice jedním z jeho prvních stipendistů, avšak Kupka ho
neovlivnil. H. se téměř výhradně věnoval krajinomalbě, byl
pozdním vyznavačem barbizonské školy. 1923 se odstěhoval
na Moravu, kde vynikl jako malíř podzimních nálad na Valašsku. Od 1930 trvale žil v Uherském Hradišti, do konce života
zajížděl na Valašsko. Maloval také krajinu na Slovácku, ačkoliv
jeho naturelu vyhovovala méně. Na Moravě také nejčastěji vystavoval. Byl členem Spolku výtvarných umělců moravských
v Hodoníně, od 1939 pražské Jednoty umělců výtvarných.
Kresby uveřejňoval v regionálních sbornících a časopisech, navrhoval také pohlednice. Ilustroval řadu vlastivědných publikací a knih svého přítele Bedřicha Beneše-Buchlovana. Z jeho
díla si zachovaly hodnotu výtvarnou i dokumentární živé záběry na venkovskou zástavbu a průhledy uherskohradišťskými
uličkami. Málokdy zobrazoval figurální motivy a akty.
'''L:''' OSND 2/2, s. 1094; Toman 1, s. 327; SČSVU 3, s. 141–142; https://cs.isabart.org/person/3456 (s další literaturou, stav k 3. 4. 2020).
Martin Kučera


| jiná jména =
}}<br/><br/>Jiří HEŘMAN
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]


[[Kategorie:1892]]
[[Kategorie:1892]]
[[Kategorie:Paříž]]
[[Kategorie:1969]]
[[Kategorie:1969]]
[[Kategorie:Uherské Hradiště]]

Aktuální verze z 8. 3. 2023, 08:48

Jiří HEŘMAN
Narození 26.4.1892
Místo narození Paříž (Francie)
Úmrtí 9.6.1969
Místo úmrtí Uherské Hradiště
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 558
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=60113

HEŘMAN, Jiří, * 26. 4. 1892 Paříž (Francie), † 9. 6. 1969 Uherské Hradiště, malíř

Narodil se českým krajanům ve Francii, jeho matka byla sestrou malíře Luďka Marolda. 1910–18 studoval na pražské AVU; jeho učiteli byli Vlaho Bukovac a Vojtěch Hynais, u kterého absolvoval. Uspořádal několik menších výstav a 1922 obdržel roční stipendium na studium u Františka Kupky v Paříži. Byl sice jedním z jeho prvních stipendistů, avšak Kupka ho neovlivnil. H. se téměř výhradně věnoval krajinomalbě, byl pozdním vyznavačem barbizonské školy. 1923 se odstěhoval na Moravu, kde vynikl jako malíř podzimních nálad na Valašsku. Od 1930 trvale žil v Uherském Hradišti, do konce života zajížděl na Valašsko. Maloval také krajinu na Slovácku, ačkoliv jeho naturelu vyhovovala méně. Na Moravě také nejčastěji vystavoval. Byl členem Spolku výtvarných umělců moravských v Hodoníně, od 1939 pražské Jednoty umělců výtvarných. Kresby uveřejňoval v regionálních sbornících a časopisech, navrhoval také pohlednice. Ilustroval řadu vlastivědných publikací a knih svého přítele Bedřicha Beneše-Buchlovana. Z jeho díla si zachovaly hodnotu výtvarnou i dokumentární živé záběry na venkovskou zástavbu a průhledy uherskohradišťskými uličkami. Málokdy zobrazoval figurální motivy a akty.

L: OSND 2/2, s. 1094; Toman 1, s. 327; SČSVU 3, s. 141–142; https://cs.isabart.org/person/3456 (s další literaturou, stav k 3. 4. 2020).

Martin Kučera