HIRNLE František Antonín ?1697-?1758: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = František Antonín HIRNLE | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obrázku = | rodné jméno = |…“) |
m (Holoubková přesunul stránku HIRNLE František Antonín 1697-1758 na HIRNLE František Antonín ?1697-?1758 bez založení přesměrování) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
| rodné jméno = | | rodné jméno = | ||
| datum narození = 1697 | | datum narození = 1697 | ||
| místo narození = | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 1758 | | datum úmrtí = 1758 | ||
| místo úmrtí = Olomouc | | místo úmrtí = Olomouc | ||
Řádek 36: | Řádek 36: | ||
| poznámky = | | poznámky = | ||
| web = | | web = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 616-617 | ||
}} | }} | ||
'''HIRNLE, František Antonín''' ''(též Franciscus Antonius, Frantz Anton), * 1697 Praha, † 1758 Olomouc, tiskař'' | |||
Řemeslu se H. vyučil v jezuitské tiskárně v pražském Klementinu, odkud jako tovaryš přišel kolem 1720 do Olomouce | |||
a začal pracovat v městské tiskárně. 1732 se stal faktorem a téhož roku tiskárnu od města na dluh odkoupil. Samostatně | |||
ji provozoval dalších dvacet šest let. Od 1733 se v impresích | |||
objevuje Typis…, případně Literis… či Charactere Francisci | |||
Antonii H. Po získání privilegia na tisk kalendářů a evangelií | |||
1749 ještě impresum doplnily údaje privilegiati Typographi. | |||
Po H. smrti 1758 zdědila tiskárnu dcera Antonie, vdaná za | |||
tovaryše a posléze faktora Josefa Antonína Škarnicla. Tisky | |||
byly v té době opatřovány impresem typis haeredum Hirnleanorum. O několik let později se Škarniclům naskytla možnost založit tiskárnu ve Skalici a olomouckou dílnu odkoupila H. vdova Josefa Terezie, která ji vedla s pomocí faktorů až do | |||
smrti 1798. Tisky uváděla s impresem Typis Josephae Hirnlianae, případně doplněné o Viduae. | |||
Městskou tiskárnu stojící na Mořickém náměstí (dnes ulice | |||
8. května, č. p. 498) H. převzal i s typografickým materiálem. | |||
Obměnil jej až 1754, kdy pořídil hebrejské a řecké písmo, | |||
nové iniciály a viněty. Tiskárna podle všeho tiskla na dvou lisech, H. zaměstnával dva tiskaře, dva sazeče a jednoho či dva | |||
učně. Získával zakázky od univerzity i z církevních kruhů. Za | |||
dobu svého působení vytiskl tři sta padesát pět titulů, z toho | |||
dvě stě dvacet čtyři latinských, devadesát čtyři českých, třicet | |||
šest německých a jeden italský. Drtivou většinu latinské a německé produkce představovaly tisky nábožensky výchovné. | |||
V českých tiscích převládaly kramářské písně a knížky lidového čtení. Ze světské literatury je asi nejznámějším počinem časopis ''Monatliche Auszüge Alt und neuer Gelehrten Sachen'' první učené společnosti ve střední Evropě – Societas incognitorum | |||
eruditorum in terris Austriacis, jehož prvních čtrnáct sešitů | |||
H. vytiskl. | |||
Vdova Josefa Terezie Hirnleová'''Tučný text''' (1714–1798) vedla tiskárnu postupně s pomocí tří faktorů třicet osm let a vytiskla | |||
podobný počet titulů jako její manžel. Literatura eviduje bez kramářských písní sto devadesát sedm tisků německých, šedesát sedm českých, čtyřicet sedm latinských a dva italské. Své | |||
spisy u ní vydával např. olomoucký osvícenec Josef Vratislav | |||
Monse. Jako první na Moravě tiskla synopse divadelních her, | |||
konkrétně Carla Goldoniho. | |||
'''L:''' K. Chyba, Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do | |||
roku 1860, 1966, s. 117; D. L. Paisley, Deutsche Buchdrucker, Buchhändler | |||
und Verleger 1701–1750. Beiträge zum Buch- und Bibliothekswesen 26, | |||
Wiesbaden 1988, s. 111; Voit, s. 356–357; L. Hosák, Knihtiskařské závody | |||
v Olomouckém kraji 1621–1940, in: Dar přátelství, 1955, s. 63–68; Z. Vorlová, | |||
Příspěvek k dějinám olomouckého knihtisku v letech 1718–1758 (městská tiskárna v Olomouci a činnost tiskaře Františka Antonína Hirnla), in: Knihovna. | |||
Vědecko-teoretický sborník, 1962, s. 79–135; K. Beránek, Tiskařská privilegia | |||
České dvorské kanceláře v Státním ústředním archivu v Praze, in: Strahovská | |||
knihovna 12–13, 1977–1978, s. 69–104; A. Hynková, Pětisté výročí knihtisku v Olomouci, in: Problematika historických a vzácných knižních fondů | |||
Čech, Moravy a Slezska, 1999, s. 127–142; M. Myšák, Olomoucký měšťan | |||
a tiskař F. A. H., in: Olomoucké baroko. Výtvarná kultura z let 1620–1780, 1. | |||
Proměny ambicí jednoho města, M. Elbel – O. Jakubec (eds.), 2010, s. 85 až | |||
90; V. Pumprla, Knihtisk a knižní kultura baroka v Olomouci, in: tamtéž, 2. | |||
Katalog, 2010, s. 437–444; knihopis.cz (stav k 19. 1. 2021). | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/a12b7d41-4d85-427e-9b1e-f970ec347a16 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Rostislav Krušinský | |||
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]] | [[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]] | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] |
Aktuální verze z 18. 3. 2023, 10:25
František Antonín HIRNLE | |
Narození | 1697 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 1758 |
Místo úmrtí | Olomouc |
Povolání |
67- Nakladatel nebo vydavatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 616-617 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=140691 |
HIRNLE, František Antonín (též Franciscus Antonius, Frantz Anton), * 1697 Praha, † 1758 Olomouc, tiskař
Řemeslu se H. vyučil v jezuitské tiskárně v pražském Klementinu, odkud jako tovaryš přišel kolem 1720 do Olomouce a začal pracovat v městské tiskárně. 1732 se stal faktorem a téhož roku tiskárnu od města na dluh odkoupil. Samostatně ji provozoval dalších dvacet šest let. Od 1733 se v impresích objevuje Typis…, případně Literis… či Charactere Francisci Antonii H. Po získání privilegia na tisk kalendářů a evangelií 1749 ještě impresum doplnily údaje privilegiati Typographi. Po H. smrti 1758 zdědila tiskárnu dcera Antonie, vdaná za tovaryše a posléze faktora Josefa Antonína Škarnicla. Tisky byly v té době opatřovány impresem typis haeredum Hirnleanorum. O několik let později se Škarniclům naskytla možnost založit tiskárnu ve Skalici a olomouckou dílnu odkoupila H. vdova Josefa Terezie, která ji vedla s pomocí faktorů až do smrti 1798. Tisky uváděla s impresem Typis Josephae Hirnlianae, případně doplněné o Viduae.
Městskou tiskárnu stojící na Mořickém náměstí (dnes ulice 8. května, č. p. 498) H. převzal i s typografickým materiálem. Obměnil jej až 1754, kdy pořídil hebrejské a řecké písmo, nové iniciály a viněty. Tiskárna podle všeho tiskla na dvou lisech, H. zaměstnával dva tiskaře, dva sazeče a jednoho či dva učně. Získával zakázky od univerzity i z církevních kruhů. Za dobu svého působení vytiskl tři sta padesát pět titulů, z toho dvě stě dvacet čtyři latinských, devadesát čtyři českých, třicet šest německých a jeden italský. Drtivou většinu latinské a německé produkce představovaly tisky nábožensky výchovné. V českých tiscích převládaly kramářské písně a knížky lidového čtení. Ze světské literatury je asi nejznámějším počinem časopis Monatliche Auszüge Alt und neuer Gelehrten Sachen první učené společnosti ve střední Evropě – Societas incognitorum eruditorum in terris Austriacis, jehož prvních čtrnáct sešitů H. vytiskl.
Vdova Josefa Terezie HirnleováTučný text (1714–1798) vedla tiskárnu postupně s pomocí tří faktorů třicet osm let a vytiskla podobný počet titulů jako její manžel. Literatura eviduje bez kramářských písní sto devadesát sedm tisků německých, šedesát sedm českých, čtyřicet sedm latinských a dva italské. Své spisy u ní vydával např. olomoucký osvícenec Josef Vratislav Monse. Jako první na Moravě tiskla synopse divadelních her, konkrétně Carla Goldoniho.
L: K. Chyba, Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860, 1966, s. 117; D. L. Paisley, Deutsche Buchdrucker, Buchhändler und Verleger 1701–1750. Beiträge zum Buch- und Bibliothekswesen 26, Wiesbaden 1988, s. 111; Voit, s. 356–357; L. Hosák, Knihtiskařské závody v Olomouckém kraji 1621–1940, in: Dar přátelství, 1955, s. 63–68; Z. Vorlová, Příspěvek k dějinám olomouckého knihtisku v letech 1718–1758 (městská tiskárna v Olomouci a činnost tiskaře Františka Antonína Hirnla), in: Knihovna. Vědecko-teoretický sborník, 1962, s. 79–135; K. Beránek, Tiskařská privilegia České dvorské kanceláře v Státním ústředním archivu v Praze, in: Strahovská knihovna 12–13, 1977–1978, s. 69–104; A. Hynková, Pětisté výročí knihtisku v Olomouci, in: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska, 1999, s. 127–142; M. Myšák, Olomoucký měšťan a tiskař F. A. H., in: Olomoucké baroko. Výtvarná kultura z let 1620–1780, 1. Proměny ambicí jednoho města, M. Elbel – O. Jakubec (eds.), 2010, s. 85 až 90; V. Pumprla, Knihtisk a knižní kultura baroka v Olomouci, in: tamtéž, 2. Katalog, 2010, s. 437–444; knihopis.cz (stav k 19. 1. 2021).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Rostislav Krušinský