HIRSCHELY Kašpar Jan 5.1.1695-15.1.1743: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(HIRSCHELY_Jan_Kašpar_5.1.1695-15.1.1743)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno = Jan Kašpar HIRSCHELY
| jméno = Jan Kašpar HIRSCHELY
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 5.1.1695
| datum narození = křtěn 5.1.1695
| místo narození =  
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 15.1.1743
| datum úmrtí = 15.1.1743
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
| jiná jména =
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 622
}}
'''HIRSCHELY, Kašpar Jan''' ''(též Hirschelli, Hersselius), * křtěn 5. 1. 1695 Praha, † 15. 1. 1743 Praha, malíř''
Syn staroměstského radního Jana Františka H. († 1695)
a majitele domu U Bílého pštrosa čp. 33/I. Dědicové 1706
rodný dům prodali a o dva roky později proběhlo jejich vyrovnání. H. se 1718 oženil s Annou Marií Kreibichovou;
manželé měli pět dětí. H. se vyučil v dílně J. A. Angermeyera
a řadil se k jeho napodobitelům. Již 1724 H. požádal o přijetí do malířského cechu, avšak nebyl přijat, patrně proto,
že neměl na zaplacení obvyklých poplatků. Žil v nuzných
poměrech, které si přivodil svým neuspořádaným životem.
Poté co zemřel v nemocnici u Milosrdných bratří na Starém
Městě pražském, zůstala jeho rodina v bídě. Ve své tvorbě se
soustřeďoval především na drobné obrazy květinových zátiší
na dřevě či plechu, zpravidla v protějškových dvojicích. Namaloval jich velké množství. Jeho dílo, zaměřené na méně
náročné odběratele nejspíše z řad bohatého měšťanstva, lze
včlenit do raného rokoka. Nepochybně také proto se H. odchýlil od manýry svého učitele směrem od realistické věcnosti k úhlednému dekorativnímu schématu. Své práce nejen signoval plným jménem či iniciálami JCH, ale i datoval,
a tak je možné sledovat v období 1720–43 vývoj H. díla od
počáteční „neklidné hravosti“ k dekorativní symetrické a stylizované skladbě. Jeho početné a ve své době oblíbené obrazy
jsou uloženy v pražské Národní galerii a také v soukromých
sbírkách.
'''L:''' Dlabač 1, sl. 633–634; Wurzbach 9, s. 53; OSN 11, s. 316; Thieme–Becker
17, s. 134; Toman 1, s. 335; H. Korecká (Seifertová), Malíř K. J. H., 1958
(disertační práce, FF UK, Praha); H. Seifertová, Barokní zátiší v Čechách a na
Moravě, in: Umění 18, Praha 1970, s. 1–30; NEČVU 1, s. 261 (s další literaturou); es.wikipedia.org (stav k 20. 8. 2020).
Pavel Vlček


| jiná jména =
}}<br/><br/>Jan Kašpar HIRSCHELY
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]


[[Kategorie:1695]]
[[Kategorie:1695]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1743]]
[[Kategorie:1743]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 18. 3. 2023, 12:42

Jan Kašpar HIRSCHELY
Narození křtěn 5.1.1695
Místo narození Praha
Úmrtí 15.1.1743
Místo úmrtí Praha
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 622
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47393

HIRSCHELY, Kašpar Jan (též Hirschelli, Hersselius), * křtěn 5. 1. 1695 Praha, † 15. 1. 1743 Praha, malíř

Syn staroměstského radního Jana Františka H. († 1695) a majitele domu U Bílého pštrosa čp. 33/I. Dědicové 1706 rodný dům prodali a o dva roky později proběhlo jejich vyrovnání. H. se 1718 oženil s Annou Marií Kreibichovou; manželé měli pět dětí. H. se vyučil v dílně J. A. Angermeyera a řadil se k jeho napodobitelům. Již 1724 H. požádal o přijetí do malířského cechu, avšak nebyl přijat, patrně proto, že neměl na zaplacení obvyklých poplatků. Žil v nuzných poměrech, které si přivodil svým neuspořádaným životem. Poté co zemřel v nemocnici u Milosrdných bratří na Starém Městě pražském, zůstala jeho rodina v bídě. Ve své tvorbě se soustřeďoval především na drobné obrazy květinových zátiší na dřevě či plechu, zpravidla v protějškových dvojicích. Namaloval jich velké množství. Jeho dílo, zaměřené na méně náročné odběratele nejspíše z řad bohatého měšťanstva, lze včlenit do raného rokoka. Nepochybně také proto se H. odchýlil od manýry svého učitele směrem od realistické věcnosti k úhlednému dekorativnímu schématu. Své práce nejen signoval plným jménem či iniciálami JCH, ale i datoval, a tak je možné sledovat v období 1720–43 vývoj H. díla od počáteční „neklidné hravosti“ k dekorativní symetrické a stylizované skladbě. Jeho početné a ve své době oblíbené obrazy jsou uloženy v pražské Národní galerii a také v soukromých sbírkách.

L: Dlabač 1, sl. 633–634; Wurzbach 9, s. 53; OSN 11, s. 316; Thieme–Becker 17, s. 134; Toman 1, s. 335; H. Korecká (Seifertová), Malíř K. J. H., 1958 (disertační práce, FF UK, Praha); H. Seifertová, Barokní zátiší v Čechách a na Moravě, in: Umění 18, Praha 1970, s. 1–30; NEČVU 1, s. 261 (s další literaturou); es.wikipedia.org (stav k 20. 8. 2020).

Pavel Vlček