HENCKELOVÉ von Donnersmarck rodina podnikatelů ve Slezsku: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = HENCKEL von Donnersmarck | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obrázku = | rodné jméno = | d…“) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = | | jméno = HENCKELOVÉ von Donnersmarck rodina podnikatelů ve Slezsku | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| velikost obrázku = | | velikost obrázku = | ||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
| rodné jméno = | | rodné jméno = | ||
| datum narození = | | datum narození = | ||
| místo narození = | | místo narození = | ||
| datum úmrtí = | | datum úmrtí = | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
| Řádek 36: | Řádek 36: | ||
| poznámky = | | poznámky = | ||
| web = | | web = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 473 | ||
}} | }} | ||
'''HENCKELOVÉ von Donnersmarck''', ''rodina podnikatelů ve Slezsku'' | |||
Rod pocházel ze slovenského Spišského Štvrtku (Donnersmarck), kde je doložen od konce 14. století. '''Lazarus H.''' | |||
(* 29. 10. 1551 Levoča /Slovensko/, † 13. 7. 1624 Vídeň | |||
/Rakousko/) se 1579 usadil jako obchodník ve Vídni, kde | |||
1581 získal měšťanská práva. Obchodoval se suknem, dobytkem a kořením, podnikal v těžbě měděných rud. 1589 se stal | |||
členem městské rady. Jako zámožný podnikatel půjčil císaři | |||
Rudolfovi II. během války s Osmanskou říší (1593–1606) | |||
více než milion zlatých a jako splátku získal hornoslezská | |||
panství Beuthen (nyní Bytom) a Oderberg (nyní Bohumín) | |||
se zástavou horního regálu. Bytom se 1623 stala sídlem rodu a později také jedním z center průmyslového rozvoje Horního | |||
Slezska. Členové rodu se zapojili především do horního podnikání, byli však mezi nimi také úspěšní politici, např. pruští | |||
generálové Viktor Amadeus H. (1727–1793), který bojoval | |||
ve vojsku krále Fridricha II. v sedmileté válce 1757 u Prahy, | |||
a Wilhelm Ludwig H. (1775–1847), pobočník pruského krále | |||
Fridricha Viléma III. Byli spřízněni též s kancléřem Otto | |||
von Bismarckem či lucemburskými velkovévody. K současným členům rodu patří filmový režisér Florian H. (* 1973), | |||
držitel Oscara za německý film ''Životy těch druhých'' (2006). | |||
Na území českých zemí žili H. 1622–1743 v Bohumíně, na | |||
hřbitově ve Starém Bohumíně se nachází jejich rodová hrobka | |||
z 18. století. Rod zasáhl do podnikání v ostravské části hornoslezské pánve. Hrabě '''Lazarus H.''' (* 24. 6. 1729 Opava, | |||
† 8. 8. 1805 Siemianowice /Polsko/) se podílel na těžbě železné rudy a černého uhlí v Horním Slezsku. '''Hugo Karl Anton Lazarus H.''' (* 26. 4. 1811 Siemianowice /Polsko/, † 4. 10. 1890 Vídeň /Rakousko/) tam vybudoval jedny z největších válcoven | |||
v Evropě. Podnikal také ve Vídni a v Korutanech, kam přenesl sídlo své rodové linie. Jeho syn '''Guido Georg Friedrich Erdmann Heinrich Adalbert H.''' (* 10. 8. 1830 Vratislav /Polsko/, † 19. 12. 1916 Berlín /Německo/) vlastnil statky | |||
v rakouském Slezsku. 1863 založil v Přívoze (dnes část Ostravy) válcovnu plechu, zinkovou huť a pozinkovnu. Firma | |||
expandovala a 1897 se H. stal spolumajitelem válcovny trub | |||
ve Svinově (dnes část Ostravy). Ve své době Guido patřil k nejbohatším obyvatelům Německa, angažoval se také v politice. | |||
1901 byl povýšen do stavu pruských knížat. Další člen rodu | |||
'''Alfons H.''' (* 25. 11. 1868 Kunów /Polsko/, † 18. 12. 1963 | |||
Wolfsberg /Korutany, Rakousko/) 1897–1928 vlastnil a do | |||
dnešní podoby přestavěl tzv. Zámeček v Pardubicích, kde se | |||
narodili také jeho dva synové. | |||
'''L:''' Wurzbach 8, s. 299–302; OSN 11, 1897, s. 97–98; Bílková, s. 311–312 | |||
(s další literaturou); ÖBL 2, s. 271–272 (Hugo H.); Myška 1, s. 165–166. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/fd71961d-198c-4849-89a5-a072570b37d8 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Pavel Vlašímský | |||
[[Kategorie:D]] | |||
[[Kategorie:36- Ostatní průmyslová odvětví]] | [[Kategorie:36- Ostatní průmyslová odvětví]] | ||
Verze z 22. 3. 2023, 14:32
| HENCKELOVÉ von Donnersmarck rodina podnikatelů ve Slezsku | |
 | |
| Povolání |
36- Ostatní průmyslová odvětví |
|---|---|
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 473 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=143576 |
HENCKELOVÉ von Donnersmarck, rodina podnikatelů ve Slezsku
Rod pocházel ze slovenského Spišského Štvrtku (Donnersmarck), kde je doložen od konce 14. století. Lazarus H. (* 29. 10. 1551 Levoča /Slovensko/, † 13. 7. 1624 Vídeň /Rakousko/) se 1579 usadil jako obchodník ve Vídni, kde 1581 získal měšťanská práva. Obchodoval se suknem, dobytkem a kořením, podnikal v těžbě měděných rud. 1589 se stal členem městské rady. Jako zámožný podnikatel půjčil císaři Rudolfovi II. během války s Osmanskou říší (1593–1606) více než milion zlatých a jako splátku získal hornoslezská panství Beuthen (nyní Bytom) a Oderberg (nyní Bohumín) se zástavou horního regálu. Bytom se 1623 stala sídlem rodu a později také jedním z center průmyslového rozvoje Horního Slezska. Členové rodu se zapojili především do horního podnikání, byli však mezi nimi také úspěšní politici, např. pruští generálové Viktor Amadeus H. (1727–1793), který bojoval ve vojsku krále Fridricha II. v sedmileté válce 1757 u Prahy, a Wilhelm Ludwig H. (1775–1847), pobočník pruského krále Fridricha Viléma III. Byli spřízněni též s kancléřem Otto von Bismarckem či lucemburskými velkovévody. K současným členům rodu patří filmový režisér Florian H. (* 1973), držitel Oscara za německý film Životy těch druhých (2006).
Na území českých zemí žili H. 1622–1743 v Bohumíně, na hřbitově ve Starém Bohumíně se nachází jejich rodová hrobka z 18. století. Rod zasáhl do podnikání v ostravské části hornoslezské pánve. Hrabě Lazarus H. (* 24. 6. 1729 Opava, † 8. 8. 1805 Siemianowice /Polsko/) se podílel na těžbě železné rudy a černého uhlí v Horním Slezsku. Hugo Karl Anton Lazarus H. (* 26. 4. 1811 Siemianowice /Polsko/, † 4. 10. 1890 Vídeň /Rakousko/) tam vybudoval jedny z největších válcoven v Evropě. Podnikal také ve Vídni a v Korutanech, kam přenesl sídlo své rodové linie. Jeho syn Guido Georg Friedrich Erdmann Heinrich Adalbert H. (* 10. 8. 1830 Vratislav /Polsko/, † 19. 12. 1916 Berlín /Německo/) vlastnil statky v rakouském Slezsku. 1863 založil v Přívoze (dnes část Ostravy) válcovnu plechu, zinkovou huť a pozinkovnu. Firma expandovala a 1897 se H. stal spolumajitelem válcovny trub ve Svinově (dnes část Ostravy). Ve své době Guido patřil k nejbohatším obyvatelům Německa, angažoval se také v politice. 1901 byl povýšen do stavu pruských knížat. Další člen rodu Alfons H. (* 25. 11. 1868 Kunów /Polsko/, † 18. 12. 1963 Wolfsberg /Korutany, Rakousko/) 1897–1928 vlastnil a do dnešní podoby přestavěl tzv. Zámeček v Pardubicích, kde se narodili také jeho dva synové.
L: Wurzbach 8, s. 299–302; OSN 11, 1897, s. 97–98; Bílková, s. 311–312 (s další literaturou); ÖBL 2, s. 271–272 (Hugo H.); Myška 1, s. 165–166.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Pavel Vlašímský