HERDA Jozef 21.4.1910-4.10.1985: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = Jozef HERDA | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obrázku = | rodné jméno = | datum narozen…“) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
| rodné jméno = | | rodné jméno = | ||
| datum narození = 21.4.1910 | | datum narození = 21.4.1910 | ||
| místo narození = | | místo narození = Trnava (Slovensko) | ||
| datum úmrtí = 4.10.1985 | | datum úmrtí = 4.10.1985 | ||
| místo úmrtí = Bratislava (Slovensko) | | místo úmrtí = Bratislava (Slovensko) | ||
| Řádek 36: | Řádek 36: | ||
| poznámky = | | poznámky = | ||
| web = | | web = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 507-508 | ||
}} | }} | ||
'''HERDA, Jozef''', ''* 21. 4. 1910 Trnava, † 4. 10. 1985 Bratislava (Slovensko), zápasník'' | |||
Pocházel ze třinácti dětí zámečníka Jána H. a Magdaleny, | |||
roz. Lošonské; vyučil se otcovu řemeslu. Se sportem začal na | |||
Slovensku (Jánošík Trnava), po přestěhování do Prahy, kde | |||
pracoval u firem Prokopec (v Karlíně) a Waldes (ve Vršovicích), začal nejprve cvičit v Sokole a později se stal členem sportovního oddílu AFK Stráže bezpečnosti. Věnoval se vzpírání, brzy přešel k řecko-římskému zápasu. Ve váhové kategorii do 66 kg se zúčastnil mistrovství republiky | |||
1928, od počátku třicátých let patřil mezi domácí špičku: | |||
patnáctkrát se stal mistrem republiky. 1934 přestoupil do | |||
klubu AFK Waldes, kde se kromě závodění věnoval trénování. Úspěchů dosahoval i přes zdravotní handicap, po úraze | |||
špatně viděl na jedno oko. | |||
Neodcestoval na olympijské hry do Los Angeles 1932, protože | |||
veřejná sbírka nepokryla náklady na cestu všem sportovcům. | |||
Na následujících hrách v Berlíně 1936 získal stříbrnou medaili | |||
(někdy je uváděn jako první slovenský olympijský medailista). | |||
Účastnil se i ME v Římě 1934, Paříži 1937 a Tallinnu 1938. | |||
Ve firmě Waldes byl díky svému olympijskému stříbru povýšen na místo kontrolora s lepším platem. | |||
V době Protektorátu Čechy a Morava se 1942 jakožto slovenský občan s rodinou vrátil na Slovensko, kde pracoval jako | |||
školník a od 1943 až do důchodu jako výběrčí poplatků Západoslovenských elektráren. Závodil i po druhé světové válce, | |||
kvalifikoval se na první poválečné hry v Londýně, kam už ale | |||
vyslán nebyl. Kariéru ukončil 1956, avšak nadále u zápasu zůstal jako trenér v týmech Ursus a Dunajplavba Bratislava a rozhodčí. 1953 získal titul mistr sportu, 1970 zasloužilý mistr | |||
sportu. Z celkem více než 800 zápasů si zapsal přes 700 výher. | |||
S manželkou Annou, roz. Daitlovou, měl čtyři syny. Zápasu se | |||
věnovali i jeho bratři Ján a Emil. V rodišti nese od 1992 jeho | |||
jméno sportovní gymnázium a náměstí, je připomenut též na | |||
slovenském Národním pomníku olympioniků na národním | |||
čestném hřbitově v Martině. | |||
'''L:''' BLS 3, s. 425; J. Jedľovský, Muž oceľových rúk, Bratislava 1957; Kdo je | |||
kdo v Československu 1, 1969, s. 250; J. Davídek, Od Frištenského k Máchovi, 1979, s. 122–130; F. Kolář a kol., Kdo byl kdo – naši olympionici, | |||
1999, s. 120; O. Schulzová, Praha a osobnosti národnostních menšin, 2000, | |||
s. 161; cs.wikipedia.org (stav k 26. 5. 2020); www.trnavskyhlas.sk (stav | |||
k 26. 5. 2020). | |||
Lucie Swierczeková | |||
[[Kategorie:D]] | |||
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | [[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | ||
[[Kategorie:1910]] | [[Kategorie:1910]] | ||
[[Kategorie:Trnava]] | [[Kategorie:Trnava]] | ||
[[Kategorie:1985]] | [[Kategorie:1985]] | ||
[[Kategorie:Bratislava]] | [[Kategorie:Bratislava]] | ||
Aktuální verze z 22. 3. 2023, 15:05
| Jozef HERDA | |
 | |
| Narození | 21.4.1910 |
|---|---|
| Místo narození | Trnava (Slovensko) |
| Úmrtí | 4.10.1985 |
| Místo úmrtí | Bratislava (Slovensko) |
| Povolání |
72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 507-508 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=143581 |
HERDA, Jozef, * 21. 4. 1910 Trnava, † 4. 10. 1985 Bratislava (Slovensko), zápasník
Pocházel ze třinácti dětí zámečníka Jána H. a Magdaleny, roz. Lošonské; vyučil se otcovu řemeslu. Se sportem začal na Slovensku (Jánošík Trnava), po přestěhování do Prahy, kde pracoval u firem Prokopec (v Karlíně) a Waldes (ve Vršovicích), začal nejprve cvičit v Sokole a později se stal členem sportovního oddílu AFK Stráže bezpečnosti. Věnoval se vzpírání, brzy přešel k řecko-římskému zápasu. Ve váhové kategorii do 66 kg se zúčastnil mistrovství republiky 1928, od počátku třicátých let patřil mezi domácí špičku: patnáctkrát se stal mistrem republiky. 1934 přestoupil do klubu AFK Waldes, kde se kromě závodění věnoval trénování. Úspěchů dosahoval i přes zdravotní handicap, po úraze špatně viděl na jedno oko.
Neodcestoval na olympijské hry do Los Angeles 1932, protože veřejná sbírka nepokryla náklady na cestu všem sportovcům. Na následujících hrách v Berlíně 1936 získal stříbrnou medaili (někdy je uváděn jako první slovenský olympijský medailista). Účastnil se i ME v Římě 1934, Paříži 1937 a Tallinnu 1938. Ve firmě Waldes byl díky svému olympijskému stříbru povýšen na místo kontrolora s lepším platem.
V době Protektorátu Čechy a Morava se 1942 jakožto slovenský občan s rodinou vrátil na Slovensko, kde pracoval jako školník a od 1943 až do důchodu jako výběrčí poplatků Západoslovenských elektráren. Závodil i po druhé světové válce, kvalifikoval se na první poválečné hry v Londýně, kam už ale vyslán nebyl. Kariéru ukončil 1956, avšak nadále u zápasu zůstal jako trenér v týmech Ursus a Dunajplavba Bratislava a rozhodčí. 1953 získal titul mistr sportu, 1970 zasloužilý mistr sportu. Z celkem více než 800 zápasů si zapsal přes 700 výher. S manželkou Annou, roz. Daitlovou, měl čtyři syny. Zápasu se věnovali i jeho bratři Ján a Emil. V rodišti nese od 1992 jeho jméno sportovní gymnázium a náměstí, je připomenut též na slovenském Národním pomníku olympioniků na národním čestném hřbitově v Martině.
L: BLS 3, s. 425; J. Jedľovský, Muž oceľových rúk, Bratislava 1957; Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 250; J. Davídek, Od Frištenského k Máchovi, 1979, s. 122–130; F. Kolář a kol., Kdo byl kdo – naši olympionici, 1999, s. 120; O. Schulzová, Praha a osobnosti národnostních menšin, 2000, s. 161; cs.wikipedia.org (stav k 26. 5. 2020); www.trnavskyhlas.sk (stav k 26. 5. 2020).
Lucie Swierczeková