BABOR Josef Florian 4.5.1872-11.1.1951: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BABOR_Josef_Florian_4.5.1872-11.1.1951)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Josef Florian BABOR
| jméno = Josef Florian BABOR
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = Babor Josef Florian portret.jpg
| datum narození = 4.5.1872
| datum narození = 4.5.1872
| místo narození = Praha
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 11.1.1951
| datum úmrtí = 11.1.1951
| místo úmrtí = Bratislava
| místo úmrtí = Bratislava (Slovensko)
| povolání = 7- Zoolog
| povolání = 7- Zoolog<br />15- Lékaři
15- Lékaři


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef Florian BABOR
| citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 163
}}
 
'''BABOR, Josef Florián,''' ''* 4. 5. 1872 Praha, † 11. 1. 1951 Bratislava (Slovensko), lékař, zoolog, paleontolog, antropolog, archeolog, pedagog''
 
Pocházel z rodiny učitele. Bratr Marie Zdenky Baborové-Čihákové (1877–1937). Po ukončení gymnázia 1891 vystudoval
Lékařskou fakultu UK v Praze, 1897 byl promován
MUDr. Současně studoval přírodní vědy na filozofické fakultě
u Antonína Friče, Jana Palackého a Františka Vejdovského.
1899–1915 provozoval v Praze neurologickou a psychiatrickou
praxi. Za první světové války byl vojenským lékařem
v zázemí v Čechách, 1919 odešel na Slovensko. Začal učit
na Univerzitě Komenského v Bratislavě, 1928 byl jmenován
profesorem, 1924–43 vedl Ústav všeobecné biologie lékařské
fakulty, 1933/34 zvolen děkanem, 1934/35 proděkanem,
1939–41 se stal přednostou Ústavu fyziologie lékařské fakulty
a 1941–43 i Ústavu pro zoologii a srovnávací anatomii na
přírodovědecké fakultě. B. byl hluboce nábožensky založený,
což ovlivnilo i jeho přírodovědné názory. Na filozofické fakultě
přednášel filozofii přírodních věd a na teologických
učilištích v Praze a v Bratislavě biologii. Po odchodu do
důchodu vyučoval ještě lékařkou etiku a vybrané kapitoly
z biologie. B. vědecká činnost byla mnohostranná. Od mládí
publikoval práce z obecné biologie, faunistiky a morfologie,
později se specializoval na malakozoologii. Popsal několik
nových druhů kvartérních měkkýšů. Měkkýši se zabýval po
stránce systematické a anatomické, zejména plicnatými plži
rodu Limax (slimák). Objasnil funkci Semperova orgánu
plicnatých plžů. Prováděl pokusy s ozařováním slimáků radioaktivním,
ultrafialovým a rentgenovým zářením. Studoval
histologii nervových elementů u hlavonožců, vývoj hlavy
u obratlovců, dědičnost, metamorfózu druhů aj. Zabýval se
českými fosilními měkkýši především z terciéru a kvartéru.
Jako antropolog studoval fosilní druhy člověka z hlediska fylogeneze,
stáří jednotlivých nálezů ad. V archeologii usiloval
od počátku 20. století prosadit výzkum paleolitu v Čechách. Na Slovensku se pak stal průkopníkem studia tohoto období;
snažil se řešit i otázky přechodu mezi paleolitem a neolitem.
Uveřejnil četné studie z klinické medicíny, po 1945 články
o fauně přizpůsobené podzemnímu životu, zejména o jeskynní
fauně na Slovensku. V době působení na teologické
fakultě psal do slovenských časopisů články o duši a těle,
rodině, mravnosti aj., pojaté z přírodovědeckého hlediska.
Uveřejnil 4 knihy a na 400 vědeckých, odborných i popularizačních
prací. Redigoval přílohu ''Prehistorický'' ''obzor'' při
ČSPSČ, časopis ''Bratislava'', ''Historica'' ''Slovaca'', spoluredigoval
''Die'' ''Eiszeit'', ''Archiv'' ''für'' ''Naturgeschichte'' a ''Journal'' ''of Malacology''.
Byl členem řady vědeckých společností. Vykonal mnoho
práce pro sblížení Slováků a Čechů. Byl pokládán za jednoho
z posledních polyhistorů, který se těšil autoritě i v zahraničí.
 
'''D:''' Měkkýši českého pleistocenu a holocenu, 1901; Diluviální člověk, 1904;
Savci, 1930 (s J. Jandou); O jeseteroch na Slovensku, Liptovský Mikuláš
1941; Slovenská fauna, in: Slovenská vlastivěda 1, Bratislava 1943, s. 403n.;
cyklus Der Geschlechtsentwicklung der Stylommatophoren, 1894; Palaeontologie
člověka, in: Věstník Klubu přírodovědeckého v Prostějově 14, 1911,
s. 17n.; Ozařování slimáků křemennou lampou, 1924; K otázke aurignackej,
1928; Diluviální medvědi na Slovensku, 1929; O slimácích na Slovensku
a Podkarpatské Rusi, in: Sborník prírodovedného odboru Slovenského vlastivedného
múzea v Bratislave, 1931, s. 5n.; O paleolithu v Bojnicích, in:
Bratislava 10, 1936, s. 259n.; O podzemných jeskynných a hlbiných mäkkýšoch,
in: Československý kras 1, 1948, s. 34n.; soupis prací in: B. Matoušek
– K. Hensel – M. J. Lisický – Ľ. Matoušková – I. Okáli – I. Országh –
J. Somogyi, Príspevok k dejinám Prírodovedného múzea Slovenského národného
múzea v Bratislave. XI. časť, in: Zborník Slovenského NM, Prírodné
vedy 36, 1990, s. 191n.
 
'''L:''' OSN 28, s. 77; OSND 1/1, s. 386; MSN 1, s. 345; ČsB, serie 11, 1937;
SBS 1, s. 90; BLS 1, s. 133n. (se soupisem díla); ČBS s. 19; Tomeš 1, s. 36;
Koleška 15, s. 6; Priekopníci, s. 249 n.; NGS, s. 660; E. Vlček, Životní dílo
J. F. B., in: Anthropozoikum 1, 1951, s. 231n.; B. Matoušek, c. d; https://cs.wikipedia.org/wiki/Jozef_Flori%C3%A1n_Babor.
 
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/50353 Bibliografie dějin Českých zemí]
 
Pavel Vlašímský


== Literatura ==
  KSN I, 374; čes. biogr. I; EH I, 75; SBS I, 90; ČBS, 19; Mlynárik I, 65; Koleška 15, 6; Priekopníci, 1999, 249-252,VI; OSN 28, 77; NGS 660;
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:7- Zoolog]]
[[Kategorie:7- Zoolog]]
[[Kategorie:15- Lékaři]]
[[Kategorie:15- Lékaři]]
[[Kategorie:1872]]
[[Kategorie:1872]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1951]]
[[Kategorie:1951]]
[[Kategorie:Bratislava]]
[[Kategorie:Bratislava]]

Aktuální verze z 16. 5. 2023, 10:02

Josef Florian BABOR
Narození 4.5.1872
Místo narození Praha
Úmrtí 11.1.1951
Místo úmrtí Bratislava (Slovensko)
Povolání 7- Zoolog
15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 163
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39853

BABOR, Josef Florián, * 4. 5. 1872 Praha, † 11. 1. 1951 Bratislava (Slovensko), lékař, zoolog, paleontolog, antropolog, archeolog, pedagog

Pocházel z rodiny učitele. Bratr Marie Zdenky Baborové-Čihákové (1877–1937). Po ukončení gymnázia 1891 vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze, 1897 byl promován MUDr. Současně studoval přírodní vědy na filozofické fakultě u Antonína Friče, Jana Palackého a Františka Vejdovského. 1899–1915 provozoval v Praze neurologickou a psychiatrickou praxi. Za první světové války byl vojenským lékařem v zázemí v Čechách, 1919 odešel na Slovensko. Začal učit na Univerzitě Komenského v Bratislavě, 1928 byl jmenován profesorem, 1924–43 vedl Ústav všeobecné biologie lékařské fakulty, 1933/34 zvolen děkanem, 1934/35 proděkanem, 1939–41 se stal přednostou Ústavu fyziologie lékařské fakulty a 1941–43 i Ústavu pro zoologii a srovnávací anatomii na přírodovědecké fakultě. B. byl hluboce nábožensky založený, což ovlivnilo i jeho přírodovědné názory. Na filozofické fakultě přednášel filozofii přírodních věd a na teologických učilištích v Praze a v Bratislavě biologii. Po odchodu do důchodu vyučoval ještě lékařkou etiku a vybrané kapitoly z biologie. B. vědecká činnost byla mnohostranná. Od mládí publikoval práce z obecné biologie, faunistiky a morfologie, později se specializoval na malakozoologii. Popsal několik nových druhů kvartérních měkkýšů. Měkkýši se zabýval po stránce systematické a anatomické, zejména plicnatými plži rodu Limax (slimák). Objasnil funkci Semperova orgánu plicnatých plžů. Prováděl pokusy s ozařováním slimáků radioaktivním, ultrafialovým a rentgenovým zářením. Studoval histologii nervových elementů u hlavonožců, vývoj hlavy u obratlovců, dědičnost, metamorfózu druhů aj. Zabýval se českými fosilními měkkýši především z terciéru a kvartéru. Jako antropolog studoval fosilní druhy člověka z hlediska fylogeneze, stáří jednotlivých nálezů ad. V archeologii usiloval od počátku 20. století prosadit výzkum paleolitu v Čechách. Na Slovensku se pak stal průkopníkem studia tohoto období; snažil se řešit i otázky přechodu mezi paleolitem a neolitem. Uveřejnil četné studie z klinické medicíny, po 1945 články o fauně přizpůsobené podzemnímu životu, zejména o jeskynní fauně na Slovensku. V době působení na teologické fakultě psal do slovenských časopisů články o duši a těle, rodině, mravnosti aj., pojaté z přírodovědeckého hlediska. Uveřejnil 4 knihy a na 400 vědeckých, odborných i popularizačních prací. Redigoval přílohu Prehistorický obzor při ČSPSČ, časopis Bratislava, Historica Slovaca, spoluredigoval Die Eiszeit, Archiv für Naturgeschichte a Journal of Malacology. Byl členem řady vědeckých společností. Vykonal mnoho práce pro sblížení Slováků a Čechů. Byl pokládán za jednoho z posledních polyhistorů, který se těšil autoritě i v zahraničí.

D: Měkkýši českého pleistocenu a holocenu, 1901; Diluviální člověk, 1904; Savci, 1930 (s J. Jandou); O jeseteroch na Slovensku, Liptovský Mikuláš 1941; Slovenská fauna, in: Slovenská vlastivěda 1, Bratislava 1943, s. 403n.; cyklus Der Geschlechtsentwicklung der Stylommatophoren, 1894; Palaeontologie člověka, in: Věstník Klubu přírodovědeckého v Prostějově 14, 1911, s. 17n.; Ozařování slimáků křemennou lampou, 1924; K otázke aurignackej, 1928; Diluviální medvědi na Slovensku, 1929; O slimácích na Slovensku a Podkarpatské Rusi, in: Sborník prírodovedného odboru Slovenského vlastivedného múzea v Bratislave, 1931, s. 5n.; O paleolithu v Bojnicích, in: Bratislava 10, 1936, s. 259n.; O podzemných jeskynných a hlbiných mäkkýšoch, in: Československý kras 1, 1948, s. 34n.; soupis prací in: B. Matoušek – K. Hensel – M. J. Lisický – Ľ. Matoušková – I. Okáli – I. Országh – J. Somogyi, Príspevok k dejinám Prírodovedného múzea Slovenského národného múzea v Bratislave. XI. časť, in: Zborník Slovenského NM, Prírodné vedy 36, 1990, s. 191n.

L: OSN 28, s. 77; OSND 1/1, s. 386; MSN 1, s. 345; ČsB, serie 11, 1937; SBS 1, s. 90; BLS 1, s. 133n. (se soupisem díla); ČBS s. 19; Tomeš 1, s. 36; Koleška 15, s. 6; Priekopníci, s. 249 n.; NGS, s. 660; E. Vlček, Životní dílo J. F. B., in: Anthropozoikum 1, 1951, s. 231n.; B. Matoušek, c. d; https://cs.wikipedia.org/wiki/Jozef_Flori%C3%A1n_Babor.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Vlašímský