ČERNÝ Karel 8.10.1879-28.10.1955: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(ČERNÝ_Karel_8.10.1879-28.10.1955)
 
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 8.10.1879
| datum narození = 8.10.1879
| místo narození =  
| místo narození = <font color="red">Lhota Sudlická (dnes Sudličkova Lhota /u Chocně/)</font>
| datum úmrtí = 28.10.1955
| datum úmrtí = 28.10.1955
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = <font color="red">Praha</font>
| místo odpočinku = <font color="red">Litomyšl</font>
| povolání = 15- Lékaři
| povolání = 15- Lékaři


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Karel ČERNÝ
| citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 42
}}
'''ČERNÝ, Karel''', ''* 8. 10. 1879 <font color="red">Lhota Sudlická (dnes Sudličkova Lhota /u Chocně/)</font>, † 28. 10. 1955 <font color="red">Praha</font>, lékař-stomatolog, pedagog''
 
Ukončil studia medicíny 1904 a začal působit jako vojenský
lékař ve Vídni a poté v Praze. V armádě zůstal až do 1919, kdy
nabídl své služby prof. J. Jesenskému, který tehdy přebudovával
zubní ambulatorium na kliniku a zakládal Státní ústav
pro zubní lékařství, jehož se stal prvním ředitelem. O tři roky
později jmenoval Jesenský Č. primářem stomatomechanického
oddělení a 1926, když se Jesenský vzdal vedení ústavu,
ho navrhl jako svého nástupce, který ho ve funkci vystřídal.
Zároveň se Č. habilitoval a 1935 byl jmenován mimořádným
profesorem.
 
Ve výzkumu se zabýval především zubní protetikou a anestezií,
vedle toho působil osvětovou profylaktickou činností
v boji se zubním kazem, zejména mezi mládeží. Pod patronací
ministerstva zdravotnictví založil Spolek pro péči o chrup
školní mládeže a 1933 byl zvolen jeho předsedou. Díky této
instituci vznikly první pojízdné ambulance, které poskytovaly
stomatologickou péči v málo dostupných oblastech. Č.
se stal 1920 místopředsedou Spolku zubních lékařů pro zemi
Českou a redaktorem časopisu ''Zubní lékařství''. Během kariéry
dosáhl postavení vládního rady a byl čestným členem International
Commitee of Stomatologists.
 
'''D:''' Injekční anaesthesie v zubním lékařství, 1923; Dlahové upevňování viklavých
zubů, 1930; Injekční anaesthesie a narkosa v zubním lékařství, 1935
(s F. Neuwirthem); Kovové zubní korunky, 1936; Nauka o kovech ve stomatologii,
1950; Teoretické základy dentistiky, 1950; Čepové zubní korunky,
1956.
 
'''L:''' OSND 1/2, s. 1037; BSPLF 1, s. 172 n.; Československá stomatologie 49,
1949, s. 287n., 57, 1957, s. 23n.; ČsB 1, nestr.; <font color="red">Biografický slovník 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy 1945–2008, A–L, K. Černý – L. Hlaváčková (eds.), 2018, s. 54–55.</font>
 
Karel Černý
 
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:15- Lékaři]]
[[Kategorie:15- Lékaři]]


[[Kategorie:1879]]
[[Kategorie:1879]]
[[Kategorie:Lhota Sudlická]]
[[Kategorie:1955]]
[[Kategorie:1955]]
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 15. 8. 2023, 10:06

Karel ČERNÝ
Narození 8.10.1879
Místo narození Lhota Sudlická (dnes Sudličkova Lhota /u Chocně/)
Úmrtí 28.10.1955
Místo úmrtí Praha
Místo odpočinku Litomyšl
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 42
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44952

ČERNÝ, Karel, * 8. 10. 1879 Lhota Sudlická (dnes Sudličkova Lhota /u Chocně/), † 28. 10. 1955 Praha, lékař-stomatolog, pedagog

Ukončil studia medicíny 1904 a začal působit jako vojenský lékař ve Vídni a poté v Praze. V armádě zůstal až do 1919, kdy nabídl své služby prof. J. Jesenskému, který tehdy přebudovával zubní ambulatorium na kliniku a zakládal Státní ústav pro zubní lékařství, jehož se stal prvním ředitelem. O tři roky později jmenoval Jesenský Č. primářem stomatomechanického oddělení a 1926, když se Jesenský vzdal vedení ústavu, ho navrhl jako svého nástupce, který ho ve funkci vystřídal. Zároveň se Č. habilitoval a 1935 byl jmenován mimořádným profesorem.

Ve výzkumu se zabýval především zubní protetikou a anestezií, vedle toho působil osvětovou profylaktickou činností v boji se zubním kazem, zejména mezi mládeží. Pod patronací ministerstva zdravotnictví založil Spolek pro péči o chrup školní mládeže a 1933 byl zvolen jeho předsedou. Díky této instituci vznikly první pojízdné ambulance, které poskytovaly stomatologickou péči v málo dostupných oblastech. Č. se stal 1920 místopředsedou Spolku zubních lékařů pro zemi Českou a redaktorem časopisu Zubní lékařství. Během kariéry dosáhl postavení vládního rady a byl čestným členem International Commitee of Stomatologists.

D: Injekční anaesthesie v zubním lékařství, 1923; Dlahové upevňování viklavých zubů, 1930; Injekční anaesthesie a narkosa v zubním lékařství, 1935 (s F. Neuwirthem); Kovové zubní korunky, 1936; Nauka o kovech ve stomatologii, 1950; Teoretické základy dentistiky, 1950; Čepové zubní korunky, 1956.

L: OSND 1/2, s. 1037; BSPLF 1, s. 172 n.; Československá stomatologie 49, 1949, s. 287n., 57, 1957, s. 23n.; ČsB 1, nestr.; Biografický slovník 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy 1945–2008, A–L, K. Černý – L. Hlaváčková (eds.), 2018, s. 54–55.

Karel Černý