ARRASU Matyáš z 1290-1352: Porovnání verzí
(ARRASU_z_Matyáš_1290-1352) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Matyáš ARRASU | | jméno = Matyáš z ARRASU | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1290 | | datum narození = 1290 | ||
| místo narození = | | místo narození = Arras (Francie) | ||
| datum úmrtí = 1352 | | datum úmrtí = 1352 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 74- Architekt | | povolání = 74- Architekt | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''z ARRASU, Matyáš,''' ''* 1290 Arras (Francie), † 1352 Praha, stavitel'' | |||
Do Čech jej přivedl z Avignonu Karel IV., ještě jako markrabě | |||
moravský. 1342 ho ustanovil mistrem stavební huti a stavitelem | |||
Svatovítského dómu v Praze, jak je uvedeno na latinském | |||
nápisu pod M. bustou v triforiu katedrály. Dva roky, které | |||
předcházely zahájení její stavby, věnoval M. přípravám, založení | |||
kamenické huti a vypracování plánů. Počátek vlastních | |||
prací se posunul až do roku 1344, kdy (30. 4.) papež Kliment | |||
VI. povýšil pražské biskupství na arcibiskupství. 21. 11. byl | |||
položen základní kámen Svatovítského dómu. Ještě před | |||
příchodem do Prahy musel M. jistě realizovat řadu staveb, | |||
které však neznáme. V návrhu metropolitního chrámu vycházel | |||
ze vzoru klasických jihofrancouzských katedrál s typickým | |||
věncem kaplí v ochozu (např. Narbonne, Rodez, Toulouse), | |||
které postavili ve 13. století Jean Dechamps a jeho syn Pierre. V Praze bylo mimořádně složité prostředí a obtížné terénní | |||
podmínky, které vyžadovaly nejen dostatek času na přípravy, | |||
ale i zvláště zkušeného stavitele. Za celou dobu svého devítiletého | |||
pražského působení zde až do své smrti postavil pět | |||
pětibokých závěrových kaplí, jednu boční kapli (sv. Anny) | |||
v podélné části presbytáře na severu, dvě boční a část třetí | |||
kaple na jižní straně, zahájil stavbu kaple sv. Kříže na jižní | |||
a sakristie na severní straně. Pravděpodobně byl i ideovým | |||
tvůrcem koncepce kaple sv. Václava. V době, kdy zemřel, byla | |||
stavba dovedena, včetně arkád se zdivem, až do výše triforia. | |||
Domněnka, že byl i stavitelem hradu Karlštejna, se ukázala | |||
jako nepodložená. Význam jeho osobnosti zůstal dodnes nedostatečně | |||
zhodnocen a doceněn. | |||
'''L:''' Toman 2, s. 113; A. Podlaha – K. Hilbert, Metropolitní chrám sv. Víta | |||
v Praze. Soupis památek historických a uměleckých, 1906; E. Ullmann, Svět | |||
gotické katedrály, 1987, s. 110; B. Baumüller, Der Chor des Veitsdomes zu | |||
Prag, Berlin 1996; D. Líbal – P. Zahradník, Katedrála svatého Víta na Pražském | |||
hradě, 1999. | |||
'''P:''' Návrh M. z A. na stavbu katedrály sv. Víta, in: Bibliothek der Akademie | |||
der bildenden Künste, Wien, Nr. 16820. | |||
Ivana Ebelová | |||
[[Kategorie:B]] | [[Kategorie:B]] | ||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] | ||
[[Kategorie:1290]] | [[Kategorie:1290]] | ||
[[Kategorie:Arras]] | |||
[[Kategorie:1352]] | [[Kategorie:1352]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Verze z 26. 2. 2016, 07:19
| Matyáš z ARRASU | |
 | |
| Narození | 1290 |
|---|---|
| Místo narození | Arras (Francie) |
| Úmrtí | 1352 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 74- Architekt |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=51884 |
z ARRASU, Matyáš, * 1290 Arras (Francie), † 1352 Praha, stavitel
Do Čech jej přivedl z Avignonu Karel IV., ještě jako markrabě moravský. 1342 ho ustanovil mistrem stavební huti a stavitelem Svatovítského dómu v Praze, jak je uvedeno na latinském nápisu pod M. bustou v triforiu katedrály. Dva roky, které předcházely zahájení její stavby, věnoval M. přípravám, založení kamenické huti a vypracování plánů. Počátek vlastních prací se posunul až do roku 1344, kdy (30. 4.) papež Kliment VI. povýšil pražské biskupství na arcibiskupství. 21. 11. byl položen základní kámen Svatovítského dómu. Ještě před příchodem do Prahy musel M. jistě realizovat řadu staveb, které však neznáme. V návrhu metropolitního chrámu vycházel ze vzoru klasických jihofrancouzských katedrál s typickým věncem kaplí v ochozu (např. Narbonne, Rodez, Toulouse), které postavili ve 13. století Jean Dechamps a jeho syn Pierre. V Praze bylo mimořádně složité prostředí a obtížné terénní podmínky, které vyžadovaly nejen dostatek času na přípravy, ale i zvláště zkušeného stavitele. Za celou dobu svého devítiletého pražského působení zde až do své smrti postavil pět pětibokých závěrových kaplí, jednu boční kapli (sv. Anny) v podélné části presbytáře na severu, dvě boční a část třetí kaple na jižní straně, zahájil stavbu kaple sv. Kříže na jižní a sakristie na severní straně. Pravděpodobně byl i ideovým tvůrcem koncepce kaple sv. Václava. V době, kdy zemřel, byla stavba dovedena, včetně arkád se zdivem, až do výše triforia. Domněnka, že byl i stavitelem hradu Karlštejna, se ukázala jako nepodložená. Význam jeho osobnosti zůstal dodnes nedostatečně zhodnocen a doceněn.
L: Toman 2, s. 113; A. Podlaha – K. Hilbert, Metropolitní chrám sv. Víta v Praze. Soupis památek historických a uměleckých, 1906; E. Ullmann, Svět gotické katedrály, 1987, s. 110; B. Baumüller, Der Chor des Veitsdomes zu Prag, Berlin 1996; D. Líbal – P. Zahradník, Katedrála svatého Víta na Pražském hradě, 1999.
P: Návrh M. z A. na stavbu katedrály sv. Víta, in: Bibliothek der Akademie der bildenden Künste, Wien, Nr. 16820.
Ivana Ebelová