ARRASU Matyáš z 1290-1352: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(ARRASU_z_Matyáš_1290-1352)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Matyáš ARRASU z
| jméno = Matyáš z ARRASU  
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1290
| datum narození = 1290
| místo narození =  
| místo narození = Arras (Francie)
| datum úmrtí = 1352
| datum úmrtí = 1352
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 74- Architekt
| povolání = 74- Architekt


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Matyáš ARRASU z  
}}
 
'''z ARRASU, Matyáš,''' ''* 1290 Arras (Francie), † 1352 Praha, stavitel''
 
Do Čech jej přivedl z Avignonu Karel IV., ještě jako markrabě
moravský. 1342 ho ustanovil mistrem stavební huti a stavitelem
Svatovítského dómu v Praze, jak je uvedeno na latinském
nápisu pod M. bustou v triforiu katedrály. Dva roky, které
předcházely zahájení její stavby, věnoval M. přípravám, založení
kamenické huti a vypracování plánů. Počátek vlastních
prací se posunul až do roku 1344, kdy (30. 4.) papež Kliment
VI. povýšil pražské biskupství na arcibiskupství. 21. 11. byl
položen základní kámen Svatovítského dómu. Ještě před
příchodem do Prahy musel M. jistě realizovat řadu staveb,
které však neznáme. V návrhu metropolitního chrámu vycházel
ze vzoru klasických jihofrancouzských katedrál s typickým
věncem kaplí v ochozu (např. Narbonne, Rodez, Toulouse),
které postavili ve 13. století Jean Dechamps a jeho syn Pierre. V Praze bylo mimořádně složité prostředí a obtížné terénní
podmínky, které vyžadovaly nejen dostatek času na přípravy,
ale i zvláště zkušeného stavitele. Za celou dobu svého devítiletého
pražského působení zde až do své smrti postavil pět
pětibokých závěrových kaplí, jednu boční kapli (sv. Anny)
v podélné části presbytáře na severu, dvě boční a část třetí
kaple na jižní straně, zahájil stavbu kaple sv. Kříže na jižní
a sakristie na severní straně. Pravděpodobně byl i ideovým
tvůrcem koncepce kaple sv. Václava. V době, kdy zemřel, byla
stavba dovedena, včetně arkád se zdivem, až do výše triforia.
Domněnka, že byl i stavitelem hradu Karlštejna, se ukázala
jako nepodložená. Význam jeho osobnosti zůstal dodnes nedostatečně
zhodnocen a doceněn.
 
'''L:''' Toman 2, s. 113; A. Podlaha – K. Hilbert, Metropolitní chrám sv. Víta
v Praze. Soupis památek historických a uměleckých, 1906; E. Ullmann, Svět
gotické katedrály, 1987, s. 110; B. Baumüller, Der Chor des Veitsdomes zu
Prag, Berlin 1996; D. Líbal – P. Zahradník, Katedrála svatého Víta na Pražském
hradě, 1999.
 
'''P:''' Návrh M. z A. na stavbu katedrály sv. Víta, in: Bibliothek der Akademie
der bildenden Künste, Wien, Nr. 16820.
 
Ivana Ebelová
 
[[Kategorie:B]]
[[Kategorie:B]]
[[Kategorie:74- Architekt]]
[[Kategorie:74- Architekt]]
[[Kategorie:1290]]
[[Kategorie:1290]]
[[Kategorie:Arras]]
[[Kategorie:1352]]
[[Kategorie:1352]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 26. 2. 2016, 07:19

Matyáš z ARRASU
Narození 1290
Místo narození Arras (Francie)
Úmrtí 1352
Místo úmrtí Praha
Povolání 74- Architekt
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=51884

z ARRASU, Matyáš, * 1290 Arras (Francie), † 1352 Praha, stavitel

Do Čech jej přivedl z Avignonu Karel IV., ještě jako markrabě moravský. 1342 ho ustanovil mistrem stavební huti a stavitelem Svatovítského dómu v Praze, jak je uvedeno na latinském nápisu pod M. bustou v triforiu katedrály. Dva roky, které předcházely zahájení její stavby, věnoval M. přípravám, založení kamenické huti a vypracování plánů. Počátek vlastních prací se posunul až do roku 1344, kdy (30. 4.) papež Kliment VI. povýšil pražské biskupství na arcibiskupství. 21. 11. byl položen základní kámen Svatovítského dómu. Ještě před příchodem do Prahy musel M. jistě realizovat řadu staveb, které však neznáme. V návrhu metropolitního chrámu vycházel ze vzoru klasických jihofrancouzských katedrál s typickým věncem kaplí v ochozu (např. Narbonne, Rodez, Toulouse), které postavili ve 13. století Jean Dechamps a jeho syn Pierre. V Praze bylo mimořádně složité prostředí a obtížné terénní podmínky, které vyžadovaly nejen dostatek času na přípravy, ale i zvláště zkušeného stavitele. Za celou dobu svého devítiletého pražského působení zde až do své smrti postavil pět pětibokých závěrových kaplí, jednu boční kapli (sv. Anny) v podélné části presbytáře na severu, dvě boční a část třetí kaple na jižní straně, zahájil stavbu kaple sv. Kříže na jižní a sakristie na severní straně. Pravděpodobně byl i ideovým tvůrcem koncepce kaple sv. Václava. V době, kdy zemřel, byla stavba dovedena, včetně arkád se zdivem, až do výše triforia. Domněnka, že byl i stavitelem hradu Karlštejna, se ukázala jako nepodložená. Význam jeho osobnosti zůstal dodnes nedostatečně zhodnocen a doceněn.

L: Toman 2, s. 113; A. Podlaha – K. Hilbert, Metropolitní chrám sv. Víta v Praze. Soupis památek historických a uměleckých, 1906; E. Ullmann, Svět gotické katedrály, 1987, s. 110; B. Baumüller, Der Chor des Veitsdomes zu Prag, Berlin 1996; D. Líbal – P. Zahradník, Katedrála svatého Víta na Pražském hradě, 1999.

P: Návrh M. z A. na stavbu katedrály sv. Víta, in: Bibliothek der Akademie der bildenden Künste, Wien, Nr. 16820.

Ivana Ebelová