AUTENGRUBER Jan 25.4.1887-15.7.1920: Porovnání verzí
(AUTENGRUBER_Jan_25.4.1887-15.7.1920) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 25.4.1887 | | datum narození = 25.4.1887 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Pacov |
| datum úmrtí = 15.7.1920 | | datum úmrtí = 15.7.1920 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''AUTENGRUBER, Jan,''' ''* 25. 4. 1887 Pacov, † 15. 7. 1920 Praha, malíř'' | ||
+ | |||
+ | První odborné školení získal u sochařů R. Kristina a J. Hampejse. | ||
+ | 1904 začal studovat pražskou Uměleckoprůmyslovou | ||
+ | školu u Em. Dítěte. Od 1906 pokračoval na mnichovské | ||
+ | akademii jako žák prof. H. v. Habermanna a A. Janka. 1910 | ||
+ | složil v Praze státní zkoušky pro vyučování kreslení a odjel na | ||
+ | studijní cestu po Německu a Francii. Následujícího roku | ||
+ | získal dvakrát 1. cenu mnichovské akademie. Od 1911 vystavoval | ||
+ | především v Německu a Rakousku. 1913 odjel na | ||
+ | Klárovo stipendium do Itálie, kde maloval na různých místech, | ||
+ | ale především v Římě. Po vstupu Itálie do války musel | ||
+ | svůj pobyt 1915 předčasně ukončit, vrátil se zpět do Mnichova, | ||
+ | kde pokračoval ve studiu freskové malby a restaurování | ||
+ | u M. Dörnera. Mezi tím vystavoval početnou kolekci obrazů | ||
+ | v Berlíně, Hamburku a Mnichově (akty, portréty, krajiny | ||
+ | a zátiší). 1917 narukoval a po krátké válečné epizodě v Debrecínu | ||
+ | byl z armády povolán k restaurování fresek v kostele | ||
+ | sv. Jana v Jindřichově Hradci. Po válce zůstal v Praze, 1919 se | ||
+ | oženil s dlouholetou přítelkyní, malířkou Hanou Jedličkovou | ||
+ | (1888–1970). 1920 onemocněl španělskou chřipkou, jejímž | ||
+ | následkům podlehl. | ||
+ | |||
+ | Byl vynikajícím portrétistou, malířem aktů, krajin i zátiší. | ||
+ | Tyto obrazy tvořily základ všech jeho výstav, ale A. další umělecký | ||
+ | vývoj směřoval k expresivnímu výrazu. To naznačily už | ||
+ | některé skicy z let 1913–14 (''Vztyčení'' ''kříže'', ''Snímání z'' ''kříže'', | ||
+ | ''Akt na'' ''pláži'', ''Koupání'', ''Salome'') a zejména množství kreseb | ||
+ | s biblickými náměty z posledního období. Postupně dospíval | ||
+ | k uměleckému výrazu, který korespondoval s výtvarným názorem | ||
+ | jeho evropských současníků. Zásluhu na propagaci A. | ||
+ | díla měla jeho manželka. Sama malovala lesní zákoutí, studie | ||
+ | stromů, krajiny a květinová zátiší. Kromě vlastní malířské profese byla známa její organizátorská práce v Kruhu výtvarných | ||
+ | umělkyň (členkou spolku byla od vzniku 1917, několikrát | ||
+ | byla i jeho předsedkyní). Zásluhou výstavní činnosti | ||
+ | Kruhu se do mnoha českých měst i do zahraničí dostaly práce | ||
+ | našich předních výtvarnic. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' oleje, skici a kresby portrétů, aktů a námětů koupání, biblické tematiky, | ||
+ | krajin a zátiší. Zastoupení ve sbírkách: Městské muzeum Ant. Sovy v Pacově; | ||
+ | Grafická sbírka Národní galerie Praha (kresby z posledního období); České | ||
+ | muzeum výtvarného umění Praha; Galerie hlavního města Prahy; Okresní | ||
+ | muzeum Jindřichův Hradec. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' A. Birnbaumová, Malíř J. A., in: Umělci Vysočiny, 1960; F. X. Harlas, J. | ||
+ | A., katalog souborné výstavy sdružení výtvarných umělců Myslbek k 15. | ||
+ | výročí úmrtí, 1935; J. Pečírka, Katalog výstavy J. A. v Městském muzeu | ||
+ | v Pacově k 20. výročí úmrtí, 1940; J. M. Boháč, J. A. 1887–1920. Malířské | ||
+ | dílo, katalog Středočeské galerie v Praze, 1984; V. Lahoda: J. A. Dílo/Works | ||
+ | 1910–1920, katalog Národní galerie v Praze, 2002; J. Pečírka, Gedächtnissausstellung | ||
+ | J. A., in: Prager Presse 15, 17. 5. 1935, s. 8; -j.č.-, Souborná výstava | ||
+ | J. A., in: Lidové noviny 18. 5. 1935; J. R. Marek, Posmrtný debut, in: | ||
+ | Národní listy 23. 5. 1935; Vzpomínková výstava J. A., in: Národní osvobození | ||
+ | 25. 5. 1935; J. A. (1887–1920), in: Umění (Štenc) 7, 1935, s. 430; | ||
+ | Sdružení Myslbek uspořádalo soubornou výstavu díla J. A., in: Veraikon 21, | ||
+ | 1935, s. 34; Pacov památce J. A., in: Večerník Národních listů, 14. 10. 1940; | ||
+ | Český jih památce malíře J. A., in: Český jih 68, 26. 10. 1940, č. 43, s. 1; | ||
+ | Město Pacov památce svého rodáka význačného českého malíře J. A., in: Jihočeský | ||
+ | věstník 20, 7. 11. 1940, č. 31, s. 1n.; Toman 1, s. 29; Vollmer, 1, | ||
+ | s. 81; Dílo neznámého malíře, in: Lidová demokracie 8. 8. 1987; J. M. Boháč, | ||
+ | Hana A. Výběr z díla, katalog výstavy v Městském muzeu Antonína | ||
+ | Sovy v Pacově k 100. výročí narození, 1988; Saur 5, s. 691; E. Stejskalová, | ||
+ | J. A. – návrat jeho díla, in: Vlastivědný sborník Pelhřimovska 6, 1995, | ||
+ | s. 56n.; D. Veselská, Nedokončená pouť k vrcholu, J. A., in: Jihočeský vlastivědný | ||
+ | sborník 9, 1997, s. 61n.; D. Blümlová, J. A. 1887–1920, Sto tváří | ||
+ | z jihočeské kulturní historie, 2000, s. 262n.; T. Werner, J. A. – dílo 1910 až | ||
+ | 1920, in: Ateliér 14–15, 2002, s. 5. | ||
+ | |||
+ | Eliška Stejskalová | ||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1887]] | [[Kategorie:1887]] | ||
+ | [[Kategorie:Pasov]] | ||
[[Kategorie:1920]] | [[Kategorie:1920]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 1. 3. 2016, 13:12
Jan AUTENGRUBER | |
Narození | 25.4.1887 |
---|---|
Místo narození | Pacov |
Úmrtí | 15.7.1920 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39787 |
AUTENGRUBER, Jan, * 25. 4. 1887 Pacov, † 15. 7. 1920 Praha, malíř
První odborné školení získal u sochařů R. Kristina a J. Hampejse. 1904 začal studovat pražskou Uměleckoprůmyslovou školu u Em. Dítěte. Od 1906 pokračoval na mnichovské akademii jako žák prof. H. v. Habermanna a A. Janka. 1910 složil v Praze státní zkoušky pro vyučování kreslení a odjel na studijní cestu po Německu a Francii. Následujícího roku získal dvakrát 1. cenu mnichovské akademie. Od 1911 vystavoval především v Německu a Rakousku. 1913 odjel na Klárovo stipendium do Itálie, kde maloval na různých místech, ale především v Římě. Po vstupu Itálie do války musel svůj pobyt 1915 předčasně ukončit, vrátil se zpět do Mnichova, kde pokračoval ve studiu freskové malby a restaurování u M. Dörnera. Mezi tím vystavoval početnou kolekci obrazů v Berlíně, Hamburku a Mnichově (akty, portréty, krajiny a zátiší). 1917 narukoval a po krátké válečné epizodě v Debrecínu byl z armády povolán k restaurování fresek v kostele sv. Jana v Jindřichově Hradci. Po válce zůstal v Praze, 1919 se oženil s dlouholetou přítelkyní, malířkou Hanou Jedličkovou (1888–1970). 1920 onemocněl španělskou chřipkou, jejímž následkům podlehl.
Byl vynikajícím portrétistou, malířem aktů, krajin i zátiší. Tyto obrazy tvořily základ všech jeho výstav, ale A. další umělecký vývoj směřoval k expresivnímu výrazu. To naznačily už některé skicy z let 1913–14 (Vztyčení kříže, Snímání z kříže, Akt na pláži, Koupání, Salome) a zejména množství kreseb s biblickými náměty z posledního období. Postupně dospíval k uměleckému výrazu, který korespondoval s výtvarným názorem jeho evropských současníků. Zásluhu na propagaci A. díla měla jeho manželka. Sama malovala lesní zákoutí, studie stromů, krajiny a květinová zátiší. Kromě vlastní malířské profese byla známa její organizátorská práce v Kruhu výtvarných umělkyň (členkou spolku byla od vzniku 1917, několikrát byla i jeho předsedkyní). Zásluhou výstavní činnosti Kruhu se do mnoha českých měst i do zahraničí dostaly práce našich předních výtvarnic.
D: oleje, skici a kresby portrétů, aktů a námětů koupání, biblické tematiky, krajin a zátiší. Zastoupení ve sbírkách: Městské muzeum Ant. Sovy v Pacově; Grafická sbírka Národní galerie Praha (kresby z posledního období); České muzeum výtvarného umění Praha; Galerie hlavního města Prahy; Okresní muzeum Jindřichův Hradec.
L: A. Birnbaumová, Malíř J. A., in: Umělci Vysočiny, 1960; F. X. Harlas, J. A., katalog souborné výstavy sdružení výtvarných umělců Myslbek k 15. výročí úmrtí, 1935; J. Pečírka, Katalog výstavy J. A. v Městském muzeu v Pacově k 20. výročí úmrtí, 1940; J. M. Boháč, J. A. 1887–1920. Malířské dílo, katalog Středočeské galerie v Praze, 1984; V. Lahoda: J. A. Dílo/Works 1910–1920, katalog Národní galerie v Praze, 2002; J. Pečírka, Gedächtnissausstellung J. A., in: Prager Presse 15, 17. 5. 1935, s. 8; -j.č.-, Souborná výstava J. A., in: Lidové noviny 18. 5. 1935; J. R. Marek, Posmrtný debut, in: Národní listy 23. 5. 1935; Vzpomínková výstava J. A., in: Národní osvobození 25. 5. 1935; J. A. (1887–1920), in: Umění (Štenc) 7, 1935, s. 430; Sdružení Myslbek uspořádalo soubornou výstavu díla J. A., in: Veraikon 21, 1935, s. 34; Pacov památce J. A., in: Večerník Národních listů, 14. 10. 1940; Český jih památce malíře J. A., in: Český jih 68, 26. 10. 1940, č. 43, s. 1; Město Pacov památce svého rodáka význačného českého malíře J. A., in: Jihočeský věstník 20, 7. 11. 1940, č. 31, s. 1n.; Toman 1, s. 29; Vollmer, 1, s. 81; Dílo neznámého malíře, in: Lidová demokracie 8. 8. 1987; J. M. Boháč, Hana A. Výběr z díla, katalog výstavy v Městském muzeu Antonína Sovy v Pacově k 100. výročí narození, 1988; Saur 5, s. 691; E. Stejskalová, J. A. – návrat jeho díla, in: Vlastivědný sborník Pelhřimovska 6, 1995, s. 56n.; D. Veselská, Nedokončená pouť k vrcholu, J. A., in: Jihočeský vlastivědný sborník 9, 1997, s. 61n.; D. Blümlová, J. A. 1887–1920, Sto tváří z jihočeské kulturní historie, 2000, s. 262n.; T. Werner, J. A. – dílo 1910 až 1920, in: Ateliér 14–15, 2002, s. 5.
Eliška Stejskalová