BABOR Josef Florian 4.5.1872-11.1.1951: Porovnání verzí
(BABOR_Josef_Florian_4.5.1872-11.1.1951) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 11.1.1951 | | datum úmrtí = 11.1.1951 | ||
| místo úmrtí = Bratislava | | místo úmrtí = Bratislava (Slovensko) | ||
| povolání = 7- Zoolog | | povolání = 7- Zoolog | ||
15- Lékaři | 15- Lékaři | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BABOR, Josef Florián,''' ''* 4. 5. 1872 Praha, † 11. 1. 1951 Bratislava (Slovensko), lékař, zoolog, paleontolog, antropolog, archeolog, pedagog'' | |||
Pocházel z rodiny učitele. Bratr Marie Zdenky Baborové-Čihákové (1877–1937). Po ukončení gymnázia 1891 vystudoval | |||
Lékařskou fakultu UK v Praze, 1897 byl promován | |||
MUDr. Současně studoval přírodní vědy na filozofické fakultě | |||
u Antonína Friče, Jana Palackého a Františka Vejdovského. | |||
1899–1915 provozoval v Praze neurologickou a psychiatrickou | |||
praxi. Za první světové války byl vojenským lékařem | |||
v zázemí v Čechách, 1919 odešel na Slovensko. Začal učit | |||
na Univerzitě Komenského v Bratislavě, 1928 byl jmenován | |||
profesorem, 1924–43 vedl Ústav všeobecné biologie lékařské | |||
fakulty, 1933/34 zvolen děkanem, 1934/35 proděkanem, | |||
1939–41 se stal přednostou Ústavu fyziologie lékařské fakulty | |||
a 1941–43 i Ústavu pro zoologii a srovnávací anatomii na | |||
přírodovědecké fakultě. B. byl hluboce nábožensky založený, | |||
což ovlivnilo i jeho přírodovědné názory. Na filozofické fakultě | |||
přednášel filozofii přírodních věd a na teologických | |||
učilištích v Praze a v Bratislavě biologii. Po odchodu do | |||
důchodu vyučoval ještě lékařkou etiku a vybrané kapitoly | |||
z biologie. B. vědecká činnost byla mnohostranná. Od mládí | |||
publikoval práce z obecné biologie, faunistiky a morfologie, | |||
později se specializoval na malakozoologii. Popsal několik | |||
nových druhů kvartérních měkkýšů. Měkkýši se zabýval po | |||
stránce systematické a anatomické, zejména plicnatými plži | |||
rodu Limax (slimák). Objasnil funkci Semperova orgánu | |||
plicnatých plžů. Prováděl pokusy s ozařováním slimáků radioaktivním, | |||
ultrafialovým a rentgenovým zářením. Studoval | |||
histologii nervových elementů u hlavonožců, vývoj hlavy | |||
u obratlovců, dědičnost, metamorfózu druhů aj. Zabýval se | |||
českými fosilními měkkýši především z terciéru a kvartéru. | |||
Jako antropolog studoval fosilní druhy člověka z hlediska fylogeneze, | |||
stáří jednotlivých nálezů ad. V archeologii usiloval | |||
od počátku 20. století prosadit výzkum paleolitu v Čechách. Na Slovensku se pak stal průkopníkem studia tohoto období; | |||
snažil se řešit i otázky přechodu mezi paleolitem a neolitem. | |||
Uveřejnil četné studie z klinické medicíny, po 1945 články | |||
o fauně přizpůsobené podzemnímu životu, zejména o jeskynní | |||
fauně na Slovensku. V době působení na teologické | |||
fakultě psal do slovenských časopisů články o duši a těle, | |||
rodině, mravnosti aj., pojaté z přírodovědeckého hlediska. | |||
Uveřejnil 4 knihy a na 400 vědeckých, odborných i popularizačních | |||
prací. Redigoval přílohu ''Prehistorický'' ''obzor'' při | |||
ČSPSČ, časopis ''Bratislava'', ''Historica'' ''Slovaca'', spoluredigoval | |||
''Die'' ''Eiszeit'', ''Archiv'' ''für'' ''Naturgeschichte'' a ''Journal'' ''of Malacology''. | |||
Byl členem řady vědeckých společností. Vykonal mnoho | |||
práce pro sblížení Slováků a Čechů. Byl pokládán za jednoho | |||
z posledních polyhistorů, který se těšil autoritě i v zahraničí. | |||
'''D:''' Měkkýši českého pleistocenu a holocenu, 1901; Diluviální člověk, 1904; | |||
Savci, 1930 (s J. Jandou); O jeseteroch na Slovensku, Liptovský Mikuláš | |||
1941; Slovenská fauna, in: Slovenská vlastivěda 1, Bratislava 1943, s. 403n.; | |||
cyklus Der Geschlechtsentwicklung der Stylommatophoren, 1894; Palaeontologie | |||
člověka, in: Věstník Klubu přírodovědeckého v Prostějově 14, 1911, | |||
s. 17n.; Ozařování slimáků křemennou lampou, 1924; K otázke aurignackej, | |||
1928; Diluviální medvědi na Slovensku, 1929; O slimácích na Slovensku | |||
a Podkarpatské Rusi, in: Sborník prírodovedného odboru Slovenského vlastivedného | |||
múzea v Bratislave, 1931, s. 5n.; O paleolithu v Bojnicích, in: | |||
Bratislava 10, 1936, s. 259n.; O podzemných jeskynných a hlbiných mäkkýšoch, | |||
in: Československý kras 1, 1948, s. 34n.; soupis prací in: B. Matoušek | |||
– K. Hensel – M. J. Lisický – Ľ. Matoušková – I. Okáli – I. Országh – | |||
J. Somogyi, Príspevok k dejinám Prírodovedného múzea Slovenského národného | |||
múzea v Bratislave. XI. časť, in: Zborník Slovenského NM, Prírodné | |||
vedy 36, 1990, s. 191n. | |||
'''L:''' OSN 28, s. 77; OSND 1/1, s. 386; MSN 1, s. 345; ČsB, serie 11, 1937; | |||
SBS 1, s. 90; BLS 1, s. 133n. (se soupisem díla); ČBS s. 19; Tomeš 1, s. 36; | |||
Koleška 15, s. 6; Priekopníci, s. 249 n.; NGS, s. 660; E. Vlček, Životní dílo | |||
J. F. B., in: Anthropozoikum 1, 1951, s. 231n.; B. Matoušek, c. d. | |||
Pavel Vlašímský | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:7- Zoolog]] | [[Kategorie:7- Zoolog]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:1872]] | [[Kategorie:1872]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1951]] | [[Kategorie:1951]] | ||
[[Kategorie:Bratislava]] | [[Kategorie:Bratislava]] |
Verze z 15. 3. 2016, 12:52
Josef Florian BABOR | |
Narození | 4.5.1872 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 11.1.1951 |
Místo úmrtí | Bratislava (Slovensko) |
Povolání |
7- Zoolog 15- Lékaři |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39853 |
BABOR, Josef Florián, * 4. 5. 1872 Praha, † 11. 1. 1951 Bratislava (Slovensko), lékař, zoolog, paleontolog, antropolog, archeolog, pedagog
Pocházel z rodiny učitele. Bratr Marie Zdenky Baborové-Čihákové (1877–1937). Po ukončení gymnázia 1891 vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze, 1897 byl promován MUDr. Současně studoval přírodní vědy na filozofické fakultě u Antonína Friče, Jana Palackého a Františka Vejdovského. 1899–1915 provozoval v Praze neurologickou a psychiatrickou praxi. Za první světové války byl vojenským lékařem v zázemí v Čechách, 1919 odešel na Slovensko. Začal učit na Univerzitě Komenského v Bratislavě, 1928 byl jmenován profesorem, 1924–43 vedl Ústav všeobecné biologie lékařské fakulty, 1933/34 zvolen děkanem, 1934/35 proděkanem, 1939–41 se stal přednostou Ústavu fyziologie lékařské fakulty a 1941–43 i Ústavu pro zoologii a srovnávací anatomii na přírodovědecké fakultě. B. byl hluboce nábožensky založený, což ovlivnilo i jeho přírodovědné názory. Na filozofické fakultě přednášel filozofii přírodních věd a na teologických učilištích v Praze a v Bratislavě biologii. Po odchodu do důchodu vyučoval ještě lékařkou etiku a vybrané kapitoly z biologie. B. vědecká činnost byla mnohostranná. Od mládí publikoval práce z obecné biologie, faunistiky a morfologie, později se specializoval na malakozoologii. Popsal několik nových druhů kvartérních měkkýšů. Měkkýši se zabýval po stránce systematické a anatomické, zejména plicnatými plži rodu Limax (slimák). Objasnil funkci Semperova orgánu plicnatých plžů. Prováděl pokusy s ozařováním slimáků radioaktivním, ultrafialovým a rentgenovým zářením. Studoval histologii nervových elementů u hlavonožců, vývoj hlavy u obratlovců, dědičnost, metamorfózu druhů aj. Zabýval se českými fosilními měkkýši především z terciéru a kvartéru. Jako antropolog studoval fosilní druhy člověka z hlediska fylogeneze, stáří jednotlivých nálezů ad. V archeologii usiloval od počátku 20. století prosadit výzkum paleolitu v Čechách. Na Slovensku se pak stal průkopníkem studia tohoto období; snažil se řešit i otázky přechodu mezi paleolitem a neolitem. Uveřejnil četné studie z klinické medicíny, po 1945 články o fauně přizpůsobené podzemnímu životu, zejména o jeskynní fauně na Slovensku. V době působení na teologické fakultě psal do slovenských časopisů články o duši a těle, rodině, mravnosti aj., pojaté z přírodovědeckého hlediska. Uveřejnil 4 knihy a na 400 vědeckých, odborných i popularizačních prací. Redigoval přílohu Prehistorický obzor při ČSPSČ, časopis Bratislava, Historica Slovaca, spoluredigoval Die Eiszeit, Archiv für Naturgeschichte a Journal of Malacology. Byl členem řady vědeckých společností. Vykonal mnoho práce pro sblížení Slováků a Čechů. Byl pokládán za jednoho z posledních polyhistorů, který se těšil autoritě i v zahraničí.
D: Měkkýši českého pleistocenu a holocenu, 1901; Diluviální člověk, 1904; Savci, 1930 (s J. Jandou); O jeseteroch na Slovensku, Liptovský Mikuláš 1941; Slovenská fauna, in: Slovenská vlastivěda 1, Bratislava 1943, s. 403n.; cyklus Der Geschlechtsentwicklung der Stylommatophoren, 1894; Palaeontologie člověka, in: Věstník Klubu přírodovědeckého v Prostějově 14, 1911, s. 17n.; Ozařování slimáků křemennou lampou, 1924; K otázke aurignackej, 1928; Diluviální medvědi na Slovensku, 1929; O slimácích na Slovensku a Podkarpatské Rusi, in: Sborník prírodovedného odboru Slovenského vlastivedného múzea v Bratislave, 1931, s. 5n.; O paleolithu v Bojnicích, in: Bratislava 10, 1936, s. 259n.; O podzemných jeskynných a hlbiných mäkkýšoch, in: Československý kras 1, 1948, s. 34n.; soupis prací in: B. Matoušek – K. Hensel – M. J. Lisický – Ľ. Matoušková – I. Okáli – I. Országh – J. Somogyi, Príspevok k dejinám Prírodovedného múzea Slovenského národného múzea v Bratislave. XI. časť, in: Zborník Slovenského NM, Prírodné vedy 36, 1990, s. 191n.
L: OSN 28, s. 77; OSND 1/1, s. 386; MSN 1, s. 345; ČsB, serie 11, 1937; SBS 1, s. 90; BLS 1, s. 133n. (se soupisem díla); ČBS s. 19; Tomeš 1, s. 36; Koleška 15, s. 6; Priekopníci, s. 249 n.; NGS, s. 660; E. Vlček, Životní dílo J. F. B., in: Anthropozoikum 1, 1951, s. 231n.; B. Matoušek, c. d.
Pavel Vlašímský