BAKULE František 17.5.1877-15.1.1957: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BAKULE_František_17.5.1877-16.11.1957)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 17.5.1877
| datum narození = 17.5.1877
| místo narození = Lidmovice
| místo narození = Lidmovice u Strakonic
| datum úmrtí = 16.11.1957
| datum úmrtí = 15.1.1957
| místo úmrtí = Praha
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 78- Hudební interpret
| povolání = 78- Hudební interpret
Řádek 10: Řádek 10:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>František BAKULE
}}
 
'''BAKULE, František,''' ''* 17. 5. 1877 Lidmovice u Strakonic, † 15. 1. 1957 Praha, sbormistr, pedagog''
 
Byl synem poměrně zámožné selské rodiny. Po maturitě na
učitelském ústavu v Příbrami (1897) učil na malých venkovských
školách, 1901–12 pak na Malé Skále u Turnova.
Tam začal uplatňovat svou metodu výchovy dětí k tvořivosti
vycházkami s výkladem, volným kreslením, diskusemi a rukodělnými
pracemi (prosadil mj. nákup školních časopisů
a jiných pomůcek). Jeho výchovné postupy získaly publicitu.
1912 vystoupil v Praze s dětským pěveckým sborem a 1913
ho povolal MUDr. Rudolf Jedlička jako výkonného ředitele
a učitele do soukromého ústavu, který založil v Praze pro děti
s ochromenými končetinami. Jedlička se snažil propojit léčbu
s výchovou k soběstačnosti postižených dětí a k posílení jejich
společenského sebevědomí. B. k tomu používal umělecké
aktivity. 1919 založil B. obdobný vlastní ústav a v něm 1920
zřídil dětský pěvecký sbor (Bakulovi zpěváčci), kam přibíral
vedle chovanců i pražské děti bez domova. 1922 podnikl se
sborem zájezd do USA a po velmi dobrém kritickém ohlasu
získal řadu pozvání na vystoupení v Evropě při zasedáních
odborných pedagogických grémií, kde přednášel o svých
metodách. Zvláště ve Francii měla jeho práce značný ohlas.
V Čechách koncertoval 1928 a 1930–33, kdy pro nemoc
zanechal činnosti. Uskutečnil přes 3 000 vystoupení, z toho
více než 300 v zahraničí, asi 80 sborových skladeb natočil na
gramofonové desky. Po 1948 byly jeho metody opuštěny,
k jejich studiu se pedagogika vrátila po roce 1990. B. vycházel
z předpokladu, že estetickou výchovou, porozuměním
umění a silnými estetickými prožitky je možné ovlivnit vztah
člověka k životu i jeho sebehodnocení. Vysoká kvalita jeho
dětského sboru inspirovala skladatele ke spolupráci a k pořizování
úprav sborové tvorby, vhodných pro dětské hlasy.
 
'''L:''' OSND 1/1, s. 406; HS 1, s. 43; V. Gregor, F. B. a jeho dětský sbor,
1982; F. Faucher, F. B., Paris 1998, česky jako F. B., enfant terrible české
pedagogiky, 1999 (se soupisem literatury); B. Titzl, To byl český učitel, 1998
(se soupisem literatury); Tomeš 1, s. 39; A. Burešová, Kleine Kantaten in
tschechischen Werken für Kinderchöre im vergangenen Jahrhundert, in:
Acta Univ. Palackiane Olomucensis, Philosophica – Aesthetica 24, 2001,
zvl. s. 51n.
 
Jitka Ludvová


== Literatura ==
OSN D I/1, 407; PS I, 15; PE I, 81; KSN I, 391; DOH, 187; ČBS, 21;Tomeš I, 39; Příbram, 13-14;
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]
[[Kategorie:1877]]
[[Kategorie:1877]]
[[Kategorie:Lidmovice]]
[[Kategorie:Lidmovice]]
[[Kategorie:1957]]
[[Kategorie:1957]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 24. 3. 2016, 08:56

František BAKULE
Narození 17.5.1877
Místo narození Lidmovice u Strakonic
Úmrtí 15.1.1957
Místo úmrtí Praha
Povolání

78- Hudební interpret

61- Pedagog
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39972

BAKULE, František, * 17. 5. 1877 Lidmovice u Strakonic, † 15. 1. 1957 Praha, sbormistr, pedagog

Byl synem poměrně zámožné selské rodiny. Po maturitě na učitelském ústavu v Příbrami (1897) učil na malých venkovských školách, 1901–12 pak na Malé Skále u Turnova. Tam začal uplatňovat svou metodu výchovy dětí k tvořivosti vycházkami s výkladem, volným kreslením, diskusemi a rukodělnými pracemi (prosadil mj. nákup školních časopisů a jiných pomůcek). Jeho výchovné postupy získaly publicitu. 1912 vystoupil v Praze s dětským pěveckým sborem a 1913 ho povolal MUDr. Rudolf Jedlička jako výkonného ředitele a učitele do soukromého ústavu, který založil v Praze pro děti s ochromenými končetinami. Jedlička se snažil propojit léčbu s výchovou k soběstačnosti postižených dětí a k posílení jejich společenského sebevědomí. B. k tomu používal umělecké aktivity. 1919 založil B. obdobný vlastní ústav a v něm 1920 zřídil dětský pěvecký sbor (Bakulovi zpěváčci), kam přibíral vedle chovanců i pražské děti bez domova. 1922 podnikl se sborem zájezd do USA a po velmi dobrém kritickém ohlasu získal řadu pozvání na vystoupení v Evropě při zasedáních odborných pedagogických grémií, kde přednášel o svých metodách. Zvláště ve Francii měla jeho práce značný ohlas. V Čechách koncertoval 1928 a 1930–33, kdy pro nemoc zanechal činnosti. Uskutečnil přes 3 000 vystoupení, z toho více než 300 v zahraničí, asi 80 sborových skladeb natočil na gramofonové desky. Po 1948 byly jeho metody opuštěny, k jejich studiu se pedagogika vrátila po roce 1990. B. vycházel z předpokladu, že estetickou výchovou, porozuměním umění a silnými estetickými prožitky je možné ovlivnit vztah člověka k životu i jeho sebehodnocení. Vysoká kvalita jeho dětského sboru inspirovala skladatele ke spolupráci a k pořizování úprav sborové tvorby, vhodných pro dětské hlasy.

L: OSND 1/1, s. 406; HS 1, s. 43; V. Gregor, F. B. a jeho dětský sbor, 1982; F. Faucher, F. B., Paris 1998, česky jako F. B., enfant terrible české pedagogiky, 1999 (se soupisem literatury); B. Titzl, To byl český učitel, 1998 (se soupisem literatury); Tomeš 1, s. 39; A. Burešová, Kleine Kantaten in tschechischen Werken für Kinderchöre im vergangenen Jahrhundert, in: Acta Univ. Palackiane Olomucensis, Philosophica – Aesthetica 24, 2001, zvl. s. 51n.

Jitka Ludvová