BARTOŇ z Dobenína Cyril Adolf 24.12.1863-29.5.1953: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BARTOŇ-Dobenín_Cyril_24.12.1863-29.5.1953)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Cyril BARTOŇ-Dobenín
| jméno = Cyril Adolf BARTOŇ z Dobenína
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 24.12.1863
| datum narození = 24.12.1863
| místo narození = Vysoká Srbská
| místo narození = Vysoká Srbská u Náchoda
| datum úmrtí = 29.5.1953
| datum úmrtí = 29.5.1953
| místo úmrtí = Náchod
| místo úmrtí = Náchod
Řádek 9: Řádek 9:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Cyril BARTOŇ-Dobenín
}}
 
'''BARTOŇ z Dobenína, Cyril Adolf,''' * ''24. 12. 1863 Vysoká Srbská u Náchoda, † 29. 5. 1953 Náchod, podnikatel v textilnictví, národohospodář, velkostatkář''
 
Syn Josefa B. z D. (1838–1920), bratr Ladislava (1858 až
1939), Josefa Bohumila (1862–1951) a Arnošta (1869 až
1906). Otec Josefa Jaromíra (1897–1972). Vyučil se u otce
barvířem. 1880–83 studoval na vyšší hospodářské škole
v Táboře a 1884–85 na agronomickém oddělení univerzity
v Halle nad Sálou (Německo). Po návratu domů se podílel
na výstavbě mechanické tkalcovny a zpracovával firemní
účetnictví. 1894 se stal s třetinovým podílem spolumajitelem
firmy Staroměstská mechanická tkalcovna, barevna a tiskárna
Josef Bartoň a synové v Náchodě. 1910 zakoupil spolu s bratrem
Josefem Bohumilem velkostatek a zámek na Zbraslavi
(dnes Praha), který se později stal jeho výhradním majetkem.
Účastnil se velmi aktivně i veřejného života a byl činný v řadě
odborných institucí. Byl kupř. členem a od přelomu století
místopředsedou rakouské Průmyslové rady, 1902 inicioval
založení Spolku českých průmyslníků textilních, působil
v obecních radách ve Starém Městě nad Metují a Náchodě
a byl okresním zastupitelem v Náchodě. Od 1920 působil ve
výboru Městské spořitelny v Náchodě (1891 ji spoluzaložil
jeho otec), 1924–33 byl jeho předsedou. Na vlastní náklady
zřídil okresní chorobinec a městský chudobinec. 1932
jej zvolili do výboru Jednoty pro dostavění chrámu sv. Víta
a o rok později do výboru Národního muzea v Praze. 1913
mu bylo uděleno čestné občanství ve Zbraslavi, s bratrem
Josefem Bohumilem patřil k čestným občanům i v řadě obcí
na Náchodsku. Podílel se také na rozvoji českého bankovnictví,
1909 navrhl zřízení První české diskontní společnosti
v Praze.
 
'''L:''' ČsB 1, 7. 9. 1937; OSND 1/1, s. 462; ISN 2, s. 184; KSN 1, s. 346;
Köpfe, s. 22; Tomeš 1, s. 49; Myška, s. 33n. (kde další literatura).
 
'''P:''' Rodinný archiv, SOA Zámrsk.
 
Karel Černý, Jana Brabencová


== Literatura ==
  Čes. biogr. I; KSN I, 436; Preiss; Köpfe 22;
[[Kategorie:B]]
[[Kategorie:B]]
[[Kategorie:33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu]]
[[Kategorie:33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu]]
[[Kategorie:1863]]
[[Kategorie:1863]]
[[Kategorie:Vysoká_Srbská]]
[[Kategorie:Vysoká Srbská]]
[[Kategorie:1953]]
[[Kategorie:1953]]
[[Kategorie:Náchod]]
[[Kategorie:Náchod]]

Verze z 12. 4. 2016, 06:33

Cyril Adolf BARTOŇ z Dobenína
Narození 24.12.1863
Místo narození Vysoká Srbská u Náchoda
Úmrtí 29.5.1953
Místo úmrtí Náchod
Povolání 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40247

BARTOŇ z Dobenína, Cyril Adolf, * 24. 12. 1863 Vysoká Srbská u Náchoda, † 29. 5. 1953 Náchod, podnikatel v textilnictví, národohospodář, velkostatkář

Syn Josefa B. z D. (1838–1920), bratr Ladislava (1858 až 1939), Josefa Bohumila (1862–1951) a Arnošta (1869 až 1906). Otec Josefa Jaromíra (1897–1972). Vyučil se u otce barvířem. 1880–83 studoval na vyšší hospodářské škole v Táboře a 1884–85 na agronomickém oddělení univerzity v Halle nad Sálou (Německo). Po návratu domů se podílel na výstavbě mechanické tkalcovny a zpracovával firemní účetnictví. 1894 se stal s třetinovým podílem spolumajitelem firmy Staroměstská mechanická tkalcovna, barevna a tiskárna Josef Bartoň a synové v Náchodě. 1910 zakoupil spolu s bratrem Josefem Bohumilem velkostatek a zámek na Zbraslavi (dnes Praha), který se později stal jeho výhradním majetkem. Účastnil se velmi aktivně i veřejného života a byl činný v řadě odborných institucí. Byl kupř. členem a od přelomu století místopředsedou rakouské Průmyslové rady, 1902 inicioval založení Spolku českých průmyslníků textilních, působil v obecních radách ve Starém Městě nad Metují a Náchodě a byl okresním zastupitelem v Náchodě. Od 1920 působil ve výboru Městské spořitelny v Náchodě (1891 ji spoluzaložil jeho otec), 1924–33 byl jeho předsedou. Na vlastní náklady zřídil okresní chorobinec a městský chudobinec. 1932 jej zvolili do výboru Jednoty pro dostavění chrámu sv. Víta a o rok později do výboru Národního muzea v Praze. 1913 mu bylo uděleno čestné občanství ve Zbraslavi, s bratrem Josefem Bohumilem patřil k čestným občanům i v řadě obcí na Náchodsku. Podílel se také na rozvoji českého bankovnictví, 1909 navrhl zřízení První české diskontní společnosti v Praze.

L: ČsB 1, 7. 9. 1937; OSND 1/1, s. 462; ISN 2, s. 184; KSN 1, s. 346; Köpfe, s. 22; Tomeš 1, s. 49; Myška, s. 33n. (kde další literatura).

P: Rodinný archiv, SOA Zámrsk.

Karel Černý, Jana Brabencová