BAUER Viktor Arnold Jacob 16.4.1847-30.9.1911: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BAUER_von_Viktor_16.4.1847-30.9.1911)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Viktor BAUER von
| jméno = Viktor Arnold Jacob BAUER
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 16.4.1847
| datum narození = 16.4.1847
| místo narození =  
| místo narození = Brno
| datum úmrtí = 30.9.1911
| datum úmrtí = 30.9.1911
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Semmering (Rakousko)
| povolání = 31- Potravinář
| povolání = 31- Potravinář
3- Chemik nebo alchymista
3- Chemik nebo alchymista
Řádek 12: Řádek 12:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Viktor BAUER von
}}
 
'''BAUER, Viktor Arnold Jacob,''' ''* 16. 4. 1847 Brno, † 30. 9. 1911 Semmering (Rakousko), podnikatel a pozemkový vlastník''
 
Syn Moritze B. (1812–1895). Po absolvování gymnázia
a techniky v Brně studoval na univerzitě v Lipsku. 1875
se oženil s Marií Annou (1856–1911), dcerou místodržitelského
rady rytíře Petra Chlumeckého. 1870 vstoupil do
rodinné firmy, v jejímž rámci se věnoval zejména cukrovaru
ve Starém Brně. Ten 1878 podstatně rozšířil o rafinérské
provozy a ještě před 1884 se stal jeho jediným vlastníkem.
1884 koupil statek Spálov, kde zavedl racionální hospodaření a 1895 přikoupil ještě statek Kunín (oba u Nového Jičína).
Od 1894 byl členem výboru brněnské OŽK. 1896 byl zvolen
za velkostatkářkou kurii poslancem moravského zemského
sněmu. Věnoval se i dějinám cukrovarnictví a na jubilejní
výstavě v Brně 1888 vystavil mapu dějin moravského cukrovarnického
průmyslu v letech 1848–88. Po 1906 se stal
předsedou akciové společnosti rafinerie cukru v Hrušovanech
u Brna a společníkem cukrovarnických firem Robert et Co.
v Židlochovicích a Drnovický cukrovar ve Vyškově. Mimo
cukrovarnictví se angažoval i v bankovnictví, byl správním
radou Moravské eskomptní banky a cenzorem První moravské
spořitelny v Brně. Po svém otci spravoval také podíly ve
zbýšovském Kamenouhelném těžařstvu. Stal se prezidentem
Společnosti pro brněnskou lokální železnici. Zastával funkci
viceprezidenta moravského spolku Jagdschutzverein. Po požáru
rafinerie ve Starém Brně (1906) předal faktické vedení
cukrovaru svým synům. Sám zůstal v čele firmy jen jako senior-
šéf až do své smrti. Tehdy jej v čele rodinného podniku na
Starém Brně vystřídal nejstarší syn Viktor Moritz Peter Maria
B. (1876–1939). Byl pochován v Brně.
 
'''L:''' Myška, s. 37; BL 1, s. 58; Heller, 4, s. 8n. a 1 (1912), s. 117n.; GIÖ 5,
1898, s. 1; E. Procházková a kol., Cukrovar Vyškov. 100 let trvání. 1868 až
1968, 1968; nekrolog in: Cukrovarnické listy 30, 1911–1912, s. 33.
 
Jitka Lněničková
 
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:31- Potravinář]]
[[Kategorie:31- Potravinář]]
Řádek 18: Řádek 55:
[[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]]
[[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]]
[[Kategorie:22- Odborník živočišné výroby]]
[[Kategorie:22- Odborník živočišné výroby]]
[[Kategorie:1847]]
[[Kategorie:1847]]
[[Kategorie:Brno]]
[[Kategorie:1911]]
[[Kategorie:1911]]
[[Kategorie: Semmering]]

Verze z 11. 5. 2016, 07:01

Viktor Arnold Jacob BAUER
Narození 16.4.1847
Místo narození Brno
Úmrtí 30.9.1911
Místo úmrtí Semmering (Rakousko)
Povolání

31- Potravinář 3- Chemik nebo alchymista 21- Odborník rostlinné výroby

22- Odborník živočišné výroby
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40487

BAUER, Viktor Arnold Jacob, * 16. 4. 1847 Brno, † 30. 9. 1911 Semmering (Rakousko), podnikatel a pozemkový vlastník

Syn Moritze B. (1812–1895). Po absolvování gymnázia a techniky v Brně studoval na univerzitě v Lipsku. 1875 se oženil s Marií Annou (1856–1911), dcerou místodržitelského rady rytíře Petra Chlumeckého. 1870 vstoupil do rodinné firmy, v jejímž rámci se věnoval zejména cukrovaru ve Starém Brně. Ten 1878 podstatně rozšířil o rafinérské provozy a ještě před 1884 se stal jeho jediným vlastníkem. 1884 koupil statek Spálov, kde zavedl racionální hospodaření a 1895 přikoupil ještě statek Kunín (oba u Nového Jičína). Od 1894 byl členem výboru brněnské OŽK. 1896 byl zvolen za velkostatkářkou kurii poslancem moravského zemského sněmu. Věnoval se i dějinám cukrovarnictví a na jubilejní výstavě v Brně 1888 vystavil mapu dějin moravského cukrovarnického průmyslu v letech 1848–88. Po 1906 se stal předsedou akciové společnosti rafinerie cukru v Hrušovanech u Brna a společníkem cukrovarnických firem Robert et Co. v Židlochovicích a Drnovický cukrovar ve Vyškově. Mimo cukrovarnictví se angažoval i v bankovnictví, byl správním radou Moravské eskomptní banky a cenzorem První moravské spořitelny v Brně. Po svém otci spravoval také podíly ve zbýšovském Kamenouhelném těžařstvu. Stal se prezidentem Společnosti pro brněnskou lokální železnici. Zastával funkci viceprezidenta moravského spolku Jagdschutzverein. Po požáru rafinerie ve Starém Brně (1906) předal faktické vedení cukrovaru svým synům. Sám zůstal v čele firmy jen jako senior- šéf až do své smrti. Tehdy jej v čele rodinného podniku na Starém Brně vystřídal nejstarší syn Viktor Moritz Peter Maria B. (1876–1939). Byl pochován v Brně.

L: Myška, s. 37; BL 1, s. 58; Heller, 4, s. 8n. a 1 (1912), s. 117n.; GIÖ 5, 1898, s. 1; E. Procházková a kol., Cukrovar Vyškov. 100 let trvání. 1868 až 1968, 1968; nekrolog in: Cukrovarnické listy 30, 1911–1912, s. 33.

Jitka Lněničková