BAVORYŇSKÝ z Bavoryně Benedikt †22.8.1535: Porovnání verzí
(BAVORYŇSKÝ_Benedikt_1490-2.8.1535) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Benedikt BAVORYŇSKÝ | | jméno = Benedikt BAVORYŇSKÝ z Bavoryně | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = | | datum narození = ? | ||
| místo narození = | | místo narození = Turnov | ||
| datum úmrtí = | | datum úmrtí = 22.8.1535 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = ? Mladá Boleslav | ||
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BAVORYŇSKÝ z Bavoryně, Benedikt''' ''(též Beneš z Vlčího Pole), * ? Turnov, † 22. 8. 1535 ? Mladá Boleslav, biskup jednoty bratrské'' | |||
Jeden z mála bratrských kněží rytířského původu. Jeho rod | |||
používal přídomku z Vlčího Pole (lokalita s tímto názvem se nachází poblíž Dolního Bousova), B. sám však pocházel | |||
z Turnova. Knězem jednoty bratrské se stal 1521. Vzdělání | |||
získal na univerzitě v saském Wittenbergu. Své teologické | |||
názory dále prohluboval v diskusích s bratrem Lukášem, | |||
význačným teologem jednoty bratrské, s nímž byl v kontaktu | |||
již od 1510. Po celý život udržoval písemný kontakt s Filipem | |||
Melanchtonem, profesorem univerzity ve Wittenbergu. | |||
Účastnil se teologické korespondence jednoty s Martinem | |||
Lutherem, jehož byl stoupencem. 1532 byl zvolen na synodě | |||
v Brandýse nad Orlicí seniorem jednoty. Odmítal opětovné | |||
zavedení církevního roku, které zastával bratr Lukáš. Vyslovil | |||
se pouze pro zachování svátků spojených s životem Ježíše | |||
Krista. B. spis ''Čtyř'' ''bratří'' ''rozmlouvání'' ''o spasení'' ''celém'' se stal | |||
základem budoucího bratrského katechismu. Dalším stěžejním | |||
dílem B. je ''Kniha o'' ''pravém'' ''náboženství'' ''křesťanském'', | |||
která vyšla až po jeho smrti 1543. Zabýval se v ní především | |||
postavením křesťana v rámci sboru (jednoty). Podle jeho | |||
názoru měl být život věřícího jednotlivce pevně spojen | |||
s životem církve a ostatních bližních. Křesťan má Boha následovat | |||
tím, že miluje své bližní a nenávidí zlo. B. zároveň | |||
vyzýval k odpovědnosti věřících za správu církevní obce, | |||
kterou rovněž chápal jako službu bližním. Vzdělání ho výrazně | |||
přiblížilo německé reformaci, a to zejména myšlenkám | |||
Lutherovým. Po jeho smrti se písemný styk jednoty bratrské | |||
s německými reformátory přesunul ze sboru Boleslavského | |||
na Litomyšlský. | |||
'''D:''' Čtyř bratří rozmlouvání o spasení celém; Rozmlouvání společné čtyř | |||
Bratří o pravém a gruntovním požívání jistého spasení v pokoji svědomí | |||
dobrého; Kniha o pravém náboženství křesťanském. | |||
'''L:''' OSN 3, s. 526; Jireček 1, s. 52n.; R. Říčan, Dějiny Jednoty bratrské, 1957; | |||
A. Molnár – N. Rejchrtová – L. Rejchrt, Slovem obnovená, 1977, s. 188n.; | |||
A. Molnár, Boleslavští bratří, 1952. | |||
Eva Doležalová | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
[[Kategorie:Turnov]] | |||
[[Kategorie: | |||
[[Kategorie:1535]] | [[Kategorie:1535]] | ||
[[Kategorie:Mladá Boleslav]] | |||
Verze z 11. 5. 2016, 08:50
| Benedikt BAVORYŇSKÝ z Bavoryně | |
 | |
| Narození | ? |
|---|---|
| Místo narození | Turnov |
| Úmrtí | 22.8.1535 |
| Místo úmrtí | ? Mladá Boleslav |
| Povolání | 49- Náboženský nebo církevní činitel |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40540 |
BAVORYŇSKÝ z Bavoryně, Benedikt (též Beneš z Vlčího Pole), * ? Turnov, † 22. 8. 1535 ? Mladá Boleslav, biskup jednoty bratrské
Jeden z mála bratrských kněží rytířského původu. Jeho rod používal přídomku z Vlčího Pole (lokalita s tímto názvem se nachází poblíž Dolního Bousova), B. sám však pocházel z Turnova. Knězem jednoty bratrské se stal 1521. Vzdělání získal na univerzitě v saském Wittenbergu. Své teologické názory dále prohluboval v diskusích s bratrem Lukášem, význačným teologem jednoty bratrské, s nímž byl v kontaktu již od 1510. Po celý život udržoval písemný kontakt s Filipem Melanchtonem, profesorem univerzity ve Wittenbergu. Účastnil se teologické korespondence jednoty s Martinem Lutherem, jehož byl stoupencem. 1532 byl zvolen na synodě v Brandýse nad Orlicí seniorem jednoty. Odmítal opětovné zavedení církevního roku, které zastával bratr Lukáš. Vyslovil se pouze pro zachování svátků spojených s životem Ježíše Krista. B. spis Čtyř bratří rozmlouvání o spasení celém se stal základem budoucího bratrského katechismu. Dalším stěžejním dílem B. je Kniha o pravém náboženství křesťanském, která vyšla až po jeho smrti 1543. Zabýval se v ní především postavením křesťana v rámci sboru (jednoty). Podle jeho názoru měl být život věřícího jednotlivce pevně spojen s životem církve a ostatních bližních. Křesťan má Boha následovat tím, že miluje své bližní a nenávidí zlo. B. zároveň vyzýval k odpovědnosti věřících za správu církevní obce, kterou rovněž chápal jako službu bližním. Vzdělání ho výrazně přiblížilo německé reformaci, a to zejména myšlenkám Lutherovým. Po jeho smrti se písemný styk jednoty bratrské s německými reformátory přesunul ze sboru Boleslavského na Litomyšlský.
D: Čtyř bratří rozmlouvání o spasení celém; Rozmlouvání společné čtyř Bratří o pravém a gruntovním požívání jistého spasení v pokoji svědomí dobrého; Kniha o pravém náboženství křesťanském.
L: OSN 3, s. 526; Jireček 1, s. 52n.; R. Říčan, Dějiny Jednoty bratrské, 1957; A. Molnár – N. Rejchrtová – L. Rejchrt, Slovem obnovená, 1977, s. 188n.; A. Molnár, Boleslavští bratří, 1952.
Eva Doležalová