BERAN Vojtěch 15.5.1893-14.9.1939: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
VizuálníWikitext
(BERAN_Vojtěch_15.5.1893-14.9.1939)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 15.5.1893
| datum narození = 15.5.1893
| místo narození =  
| místo narození = Borotice u Dobříše
| datum úmrtí = 14.9.1939
| datum úmrtí = 14.9.1939
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Příbram
| povolání = 26- Bánský odborník nebo energetik
| povolání = 26- Bánský odborník nebo energetik
27- Hutník nebo metalurg
27- Hutník nebo metalurg


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Vojtěch BERAN
}}
 
'''BERAN, Vojtěch,''' ''* 15. 5. 1893 Borotice u Dobříše, † 14. 9. 1939 Příbram, báňský technik a hutní odborník, pedagog''
 
Pocházel z rodiny učitele. Během studia na státní reálce v Příbrami
absolvoval ještě roční pobyt v Boudevillier (Švýcarsko),
zaměřený především na výuku francouzštiny. Pak studoval
obor horní inženýrství na Vysoké škole báňské v Příbrami.
1914 vykonal s vyznamenáním I. státní zkoušku. První světová
válka jeho studia přerušila. Byl přidělen k technickému
vojenskému komitétu ve Vídni, později k jeho zeměvrtnému
oddělení. Působil zároveň jako učitel na vojenském ženijním
učilišti a vyučoval strojnické obory se specializací na zeměvrtné
práce a stroje. 1919 absolvoval Vysokou školu báňskou II.
státní zkouškou. 1920 dosáhl doktorátu báňských věd a obhájil
práci ''Metody'' ''racionálního'' ''provozu'' ''lomů''. Zvolené téma
odpovídalo jeho profesnímu zaměření ve Spojených pražských
továrnách na staviva, kde pracoval 1920–23. V tomtéž
období působil dva roky ve funkci tajemníka Svazu československých
průmyslníků. 1921 si doplnil vzdělání o předměty
ze stavebního inženýrství na ČVUT v Praze. 1922 se
stal členem Masarykovy akademie práce, působil jako konstrukční
a technický konzultant a pracoval v redakční radě
odborných časopisů. 1923–26 byl zaměstnán v pražské firmě Silica, a. s., vyrábějící stavební hmoty. Šíři jeho technických
aktivit dokládá také funkce prvního jednatele, kterou zastával
ve Vltavsko-labské paroplavební společnosti. 1926 pracoval
jako technický expert Legiobanky. Následně odešel do
Příbrami a věnoval se výlučně badatelské činnosti. Po smrti
prof. ing. V. Macky byl 1929 jmenován profesorem horního
a hutního strojnictví a přednostou ústavu horního a hutního
strojnictví. Přednášel na hornickém a hutnickém oboru
povinné předměty statiku a dynamiku, hornické a hutnické
strojnictví a jako doporučený předmět nauku o technických
rozpočtech. Jeho pedagogická a výzkumná činnost byla doplněna
řešením praktických problémů technické praxe.
 
'''L:''' F. Mařík, In memoriam prof. Dr. Ing. V. B., in: Hornický věstník 20,
1939, s. 237.
 
'''P:''' Zemský archiv Opava, fond Vysoká škola báňská v Příbrami, inv. č. 492,
493; Archiv VŠB-TU Ostrava, osobní spis.
 
Jindra Biolková
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]]
[[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]]
[[Kategorie:27- Hutník nebo metalurg]]
[[Kategorie:27- Hutník nebo metalurg]]
[[Kategorie:1893]]
[[Kategorie:1893]]
[[Kategorie:Borotice]]
[[Kategorie:1939]]
[[Kategorie:1939]]
[[Kategorie:Příbram]]

Verze z 4. 7. 2016, 08:50

Vojtěch BERAN
Narození 15.5.1893
Místo narození Borotice u Dobříše
Úmrtí 14.9.1939
Místo úmrtí Příbram
Povolání

26- Bánský odborník nebo energetik

27- Hutník nebo metalurg
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41061

BERAN, Vojtěch, * 15. 5. 1893 Borotice u Dobříše, † 14. 9. 1939 Příbram, báňský technik a hutní odborník, pedagog

Pocházel z rodiny učitele. Během studia na státní reálce v Příbrami absolvoval ještě roční pobyt v Boudevillier (Švýcarsko), zaměřený především na výuku francouzštiny. Pak studoval obor horní inženýrství na Vysoké škole báňské v Příbrami. 1914 vykonal s vyznamenáním I. státní zkoušku. První světová válka jeho studia přerušila. Byl přidělen k technickému vojenskému komitétu ve Vídni, později k jeho zeměvrtnému oddělení. Působil zároveň jako učitel na vojenském ženijním učilišti a vyučoval strojnické obory se specializací na zeměvrtné práce a stroje. 1919 absolvoval Vysokou školu báňskou II. státní zkouškou. 1920 dosáhl doktorátu báňských věd a obhájil práci Metody racionálního provozu lomů. Zvolené téma odpovídalo jeho profesnímu zaměření ve Spojených pražských továrnách na staviva, kde pracoval 1920–23. V tomtéž období působil dva roky ve funkci tajemníka Svazu československých průmyslníků. 1921 si doplnil vzdělání o předměty ze stavebního inženýrství na ČVUT v Praze. 1922 se stal členem Masarykovy akademie práce, působil jako konstrukční a technický konzultant a pracoval v redakční radě odborných časopisů. 1923–26 byl zaměstnán v pražské firmě Silica, a. s., vyrábějící stavební hmoty. Šíři jeho technických aktivit dokládá také funkce prvního jednatele, kterou zastával ve Vltavsko-labské paroplavební společnosti. 1926 pracoval jako technický expert Legiobanky. Následně odešel do Příbrami a věnoval se výlučně badatelské činnosti. Po smrti prof. ing. V. Macky byl 1929 jmenován profesorem horního a hutního strojnictví a přednostou ústavu horního a hutního strojnictví. Přednášel na hornickém a hutnickém oboru povinné předměty statiku a dynamiku, hornické a hutnické strojnictví a jako doporučený předmět nauku o technických rozpočtech. Jeho pedagogická a výzkumná činnost byla doplněna řešením praktických problémů technické praxe.

L: F. Mařík, In memoriam prof. Dr. Ing. V. B., in: Hornický věstník 20, 1939, s. 237.

P: Zemský archiv Opava, fond Vysoká škola báňská v Příbrami, inv. č. 492, 493; Archiv VŠB-TU Ostrava, osobní spis.

Jindra Biolková

Citováno z „https://biography.hiu.cas.cz/index.php?title=BERAN_Vojtěch_15.5.1893-14.9.1939&oldid=93683“