BIRNBAUM Josef 25.11.1886-18.1.1962: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BIRNBAUM_Josef_5.1.1886-18.1.1962)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno = Josef BIRNBAUM
| jméno = Josef BIRNBAUM
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 5.1.1886
| datum narození = 25.11.1886
| místo narození =  
| místo narození = Brtnice
| datum úmrtí = 18.1.1962
| datum úmrtí = 18.1.1962
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Brtnice
| povolání = 71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury
| povolání = 71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef BIRNBAUM
}}
 
'''BIRNBAUM, Josef,''' ''* 25. 11. 1886 Brtnice, † 18. 1. 1962 Brtnice, nakladatel, knihkupec''
 
Vyučil se knihařem v Jihlavě a v řemesle se zdokonaloval ve
Vídni. 1910 otevřel v Brtnici knihařství a papírnictví, k nimž
později připojil knihkupectví (koncese 1913). Po návratu
z první světové války (na ruské frontě byl raněn s trvalými
následky) se zapojil do veřejného života a působil v samosprávě
za lidovou stranu, několik let i jako starosta Brtnice.
1923 rozšířil svůj podnik o nakladatelství. V kmenové edici
''Lidové'' ''divadlo'', zaměřené na katolické ochotnické spolky,
vydával převážně původní veselohry, operety, mravoučné
a náboženské hry a folklorní i žánrové výjevy z venkovského
života (mj. autoři Josef Beran, Jiřina Dvorecká, Jindřiška
Janečková, Jaromír Kolibřík-Puljanovič, Jaroslav Streit,
Hela Švehlová, Julie Vlasáková), k nimž připojil i překlady
světové klasiky (Carlo Goldoni, Miguel de Cervantes y Saavedra,
George Sandová). Produkci doplňovaly romány Felixe
Háje (i ve slovenštině), mravoučná beletrie, přeložené katolické
výchovné příručky pro snoubence (Hardy Schilgen,
Jan Urban) a kalendáře. Dobový význam přesáhly překlady
próz slovinského kněze Frana Ksavera Meška a zejména tituly
soudobé i klasické ruské dramatické i prozaické tvorby
(mj. Leonid Andrejev, Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko,
Maxim Gorkij, Nikolaj Semenovič Leskov, Alexej Nikolajevič
Tolstoj), které pro nakladatelství přeložil v Brtnici
usedlý bývalý ruský zajatec Michail Petrovič Inževatkin. Na
přelomu 20. a 30. let vydával též nakladatelský věstník ''Lidové''
''divadlo''. Od 30. let intenzita B. nakladatelské produkce
slábla. 1937–39 byl odpovědným redaktorem věstníku pro
ochotnické divadlo ''Katolické'' ''jeviště'', který pořádal Jan Filip.
B. jako nakladatel se po několikaleté přestávce definitivně
odmlčel 1947. Knihkupectví likvidovalo 1949 a B. pak působil
do 1960 jako vedoucí prodejny Jednota.
 
'''L:''' P. Dvořák, Nakladatelská činnost J. B. v Brtnici, in: Vlastivědný sborník
Vysočiny, oddíl věd společenských, sv. 9, 1994, s. 159 n. (se soupisem produkce).
 
'''P:''' Knihovna Divadelního ústavu Praha, kde 120 vydaných položek z oboru
divadla.
 
Aleš Zach
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury]]
[[Kategorie:71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury]]
[[Kategorie:1886]]
[[Kategorie:1886]]
[[Kategorie:Brtnice]]
[[Kategorie:1962]]
[[Kategorie:1962]]
[[Kategorie:Brtnice]]

Verze z 4. 8. 2016, 11:54

Josef BIRNBAUM
Narození 25.11.1886
Místo narození Brtnice
Úmrtí 18.1.1962
Místo úmrtí Brtnice
Povolání 71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=78035

BIRNBAUM, Josef, * 25. 11. 1886 Brtnice, † 18. 1. 1962 Brtnice, nakladatel, knihkupec

Vyučil se knihařem v Jihlavě a v řemesle se zdokonaloval ve Vídni. 1910 otevřel v Brtnici knihařství a papírnictví, k nimž později připojil knihkupectví (koncese 1913). Po návratu z první světové války (na ruské frontě byl raněn s trvalými následky) se zapojil do veřejného života a působil v samosprávě za lidovou stranu, několik let i jako starosta Brtnice. 1923 rozšířil svůj podnik o nakladatelství. V kmenové edici Lidové divadlo, zaměřené na katolické ochotnické spolky, vydával převážně původní veselohry, operety, mravoučné a náboženské hry a folklorní i žánrové výjevy z venkovského života (mj. autoři Josef Beran, Jiřina Dvorecká, Jindřiška Janečková, Jaromír Kolibřík-Puljanovič, Jaroslav Streit, Hela Švehlová, Julie Vlasáková), k nimž připojil i překlady světové klasiky (Carlo Goldoni, Miguel de Cervantes y Saavedra, George Sandová). Produkci doplňovaly romány Felixe Háje (i ve slovenštině), mravoučná beletrie, přeložené katolické výchovné příručky pro snoubence (Hardy Schilgen, Jan Urban) a kalendáře. Dobový význam přesáhly překlady próz slovinského kněze Frana Ksavera Meška a zejména tituly soudobé i klasické ruské dramatické i prozaické tvorby (mj. Leonid Andrejev, Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko, Maxim Gorkij, Nikolaj Semenovič Leskov, Alexej Nikolajevič Tolstoj), které pro nakladatelství přeložil v Brtnici usedlý bývalý ruský zajatec Michail Petrovič Inževatkin. Na přelomu 20. a 30. let vydával též nakladatelský věstník Lidové divadlo. Od 30. let intenzita B. nakladatelské produkce slábla. 1937–39 byl odpovědným redaktorem věstníku pro ochotnické divadlo Katolické jeviště, který pořádal Jan Filip. B. jako nakladatel se po několikaleté přestávce definitivně odmlčel 1947. Knihkupectví likvidovalo 1949 a B. pak působil do 1960 jako vedoucí prodejny Jednota.

L: P. Dvořák, Nakladatelská činnost J. B. v Brtnici, in: Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl věd společenských, sv. 9, 1994, s. 159 n. (se soupisem produkce).

P: Knihovna Divadelního ústavu Praha, kde 120 vydaných položek z oboru divadla.

Aleš Zach