CAHERA Havel ?1490-11.4.1545

Havel CAHERA
Narození	asi 1490
Místo narození	Žatec
Úmrtí	11.4.1545
Místo úmrtí	Ansbach (Německo)
Povolání	49- Náboženský nebo církevní činitel
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43658

CAHERA, Havel, * asi 1490 Žatec, † 11. 4. 1545 Ansbach (Německo), utrakvistický kněz, administrátor konzistoře pod obojí, rektor univerzity

Syn řezníka ze Žatce, studoval na pražské univerzitě, kde se 1516 stal bakalářem svobodných umění a o dva roky později mistrem. Jeho prvním působištěm po kněžském svěcení se staly Louny, poté byl farářem v Litoměřicích. 1523 pobýval ve Wittenbergu, kde vstoupil do kontaktu s Martinem Lutherem. Po návratu byl zvolen jedním z administrátorů utrakvistické konzistoře a současně se stal i farářem u Panny Marie před Týnem v Praze.

Byl jedním z hlavních aktérů událostí, v nichž se rozhodovalo o další podobě utrakvistické církve. V únoru 1524 předložil utrakvistickým stavům takzvané hromniční artikule, v nichž byly reflektovány některé Lutherovy myšlenky, současně však i tradice české reformace. 1525 vedl v Budíně neúspěšná vyjednávání utrakvistů s papežským legátem Lorenzem Campeggim o uznání basilejských kompaktát římskou kurií. Na zemské úrovni se mu mezitím podařilo vyjednat potvrzení kutnohorského náboženského míru (1485).

Inicioval církevní články z července 1526, které odmítly luterské novoty a držely se konzervativního pojetí utrakvismu. Neváhal sáhnout k perzekuci svých odpůrců z řad příznivců luterských či bratrských myšlenek, z nichž nejznámější byl Matěj Poustevník. Jeho protivníci jej obviňovali z konjunkturální změny názorů, protože přešel od luterství ke konzervativnímu utrakvismu pod vlivem politické situace. Toto hodnocení přejala i většina historiografie, objevuje se však i přesvědčení, že jeho postoje byly konzistentní. 1527 byl zvolen rektorem pražské univerzity. Na politické úrovni se těšil podpoře purkmistra spojených pražských měst Jana Paška z Vratu, po jeho pádu 1528 král Ferdinand I. sesadil C. z úřadu administrátora a v následujícím roce jej vypověděl ze země. Po krátkých pobytech v Míšni, Norimberku a Schwabachu dospěl do franckého Ansbachu, kde žil jako hostinský. V Norimberku se oženil s Annou Cyglešrovou, dcerou tamního měšťana.

L: A. Molnár, Na rozhraní věků, 1985; Z. V. David, Finding the Middle Way, Washington DC – Baltimore 2003, s. 75n.; Z. Winter, Život církevní v Čechách 1, 1895 s. 71n. a passim; W. W. Tomek, Dějepis města Prahy 10–11, 1894, 1897; J. Janáček, Dějiny Prahy, 1964, s. 253n.; L. Kocourek, K náboženským dějinám doby reformační 1, in: Vlastivědný sborník Podřipska 6, 1996, č. 1, s. 94; B. Roedl, Několik poznámek k životopisu H. C., in: Náboženské dějiny severních Čech. Sborník příspěvků z mezinárodní konference v Ústí n. L. ve dnech 9.–11. září 1997, 1999, s. 78n.; J. Macek, Víra a zbožnost jagellonského věku, 2001, s. 113n.

P: Kronika Bartoše Písaře, ed. J. V. Šimák, in: FRB 6, 1907.

Pavel Kůrka