BONDY Otto 18.11.1871-30.12.1922: Porovnání verzí
(BONDY_Otto_-1913) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = Otto BONDY | | jméno = Otto BONDY | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = | | datum narození = 18.11.1871 | ||
| místo narození = | | místo narození = Brandýs nad Labem | ||
| datum úmrtí = | | datum úmrtí = 30.12.1922 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 44- Právník | | povolání = 44- Právník | ||
44- Právník | 44- Právník | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BONDY, Otto,''' ''* 18. 11. 1871 Brandýs nad Labem, † 30. 12. 1922 Praha, právník-advokát, publicista, státní úředník a komunální politik'' | |||
Byl synem rabína. Patřil k předním představitelům českožidovského | |||
hnutí před první světovou válkou a krátce po | |||
jejím skončení. Byl funkcionářem Národní jednoty českožidovské | |||
(založené 1893), jejíž působnost 1895 doporučoval | |||
rozšířit i na Moravu. Židovství ztotožňoval s náboženskou | |||
identitou a stavěl se za její zachování. Prosazoval však vyřazení | |||
tématu víry jako soukromé záležitosti každého jedince | |||
z programu Českožidovského sjezdu, konaného 1904. Sionismus | |||
považoval za utopii. Do dějin českožidovského hnutí | |||
se zapsal především svými vystoupeními proti antisemitismu. | |||
1897 analyzoval na stránkách ''Českožidovských listů'' postavení | |||
židů v Kolíně. Za příčinu antisemitismu považoval tehdy | |||
konkurenční boj. O rok později se pokusil v přednášce | |||
v kutnohorském odboru Národní jednoty českožidovské | |||
o typologii antisemitismu. I v dalších letech považoval moderní | |||
antisemitismus za důsledek ekonomické nevyspělosti | |||
nižších společenských vrstev a za součást politicko-stranické | |||
manipulace. Na pracovním sjezdu Národní jednoty českožidovské | |||
1901 kritizoval bojkot namířený proti židovským | |||
obchodům a podnikům (znovu 1907). O dva roky později | |||
přednesl v Národní jednotě českožidovské v Hořicích proslov | |||
''O společenském postavení židů'', v němž kritizoval společenské | |||
předsudky znemožňující židům kariéru státního úředníka | |||
i obecního zastupitele. Přednášku pak otiskly ''Českožidovské'' | |||
''listy'' 1. 9. 1903 a ''Kalendář českožidovský 1903–1904''. Do českožidovského | |||
myšlení vnášel vlivný názor o zániku antisemitismu. | |||
1904 vyzval k mapování všech dobových projevů | |||
(novinových, parlamentních atd.) o židech. Českožidovská | |||
reprezentace považovala B. za obětavého a dobrého obhájce | |||
ve věcech trestních a za vzor osvětového pracovníka – regionalisty. | |||
Za první světové války působil v Terezíně v hodnosti | |||
nadporučíka jako auditor. Potom zastupoval ve státní správě zájmy české sociálně demokratické strany, jejímž členem byl | |||
od 1907. Od 1919 zasedal v městské radě v Kutné Hoře, od | |||
1920 byl členem volebního soudu. | |||
'''L:''' Rozvoj 40, 6. 1. 1923, č. 1, s. 5; Sociálně demokratické Podvysocko. | |||
Časopis čs. sociálně demokratické strany dělnické pro okres Kutnohorský | |||
a Uhlířskojanovický, 5. 1. 1923 (nekrolog). | |||
Blanka Soukupová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:44- Právník]] | [[Kategorie:44- Právník]] | ||
[[Kategorie:44- Právník]] | [[Kategorie:44- Právník]] | ||
[[Kategorie:1871]] | |||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Brandýs nad Labem]] | ||
[[Kategorie:1922]] | |||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Verze z 7. 10. 2016, 08:52
| Otto BONDY | |
 | |
| Narození | 18.11.1871 |
|---|---|
| Místo narození | Brandýs nad Labem |
| Úmrtí | 30.12.1922 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
44- Právník 44- Právník |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136187 |
BONDY, Otto, * 18. 11. 1871 Brandýs nad Labem, † 30. 12. 1922 Praha, právník-advokát, publicista, státní úředník a komunální politik
Byl synem rabína. Patřil k předním představitelům českožidovského hnutí před první světovou válkou a krátce po jejím skončení. Byl funkcionářem Národní jednoty českožidovské (založené 1893), jejíž působnost 1895 doporučoval rozšířit i na Moravu. Židovství ztotožňoval s náboženskou identitou a stavěl se za její zachování. Prosazoval však vyřazení tématu víry jako soukromé záležitosti každého jedince z programu Českožidovského sjezdu, konaného 1904. Sionismus považoval za utopii. Do dějin českožidovského hnutí se zapsal především svými vystoupeními proti antisemitismu. 1897 analyzoval na stránkách Českožidovských listů postavení židů v Kolíně. Za příčinu antisemitismu považoval tehdy konkurenční boj. O rok později se pokusil v přednášce v kutnohorském odboru Národní jednoty českožidovské o typologii antisemitismu. I v dalších letech považoval moderní antisemitismus za důsledek ekonomické nevyspělosti nižších společenských vrstev a za součást politicko-stranické manipulace. Na pracovním sjezdu Národní jednoty českožidovské 1901 kritizoval bojkot namířený proti židovským obchodům a podnikům (znovu 1907). O dva roky později přednesl v Národní jednotě českožidovské v Hořicích proslov O společenském postavení židů, v němž kritizoval společenské předsudky znemožňující židům kariéru státního úředníka i obecního zastupitele. Přednášku pak otiskly Českožidovské listy 1. 9. 1903 a Kalendář českožidovský 1903–1904. Do českožidovského myšlení vnášel vlivný názor o zániku antisemitismu. 1904 vyzval k mapování všech dobových projevů (novinových, parlamentních atd.) o židech. Českožidovská reprezentace považovala B. za obětavého a dobrého obhájce ve věcech trestních a za vzor osvětového pracovníka – regionalisty. Za první světové války působil v Terezíně v hodnosti nadporučíka jako auditor. Potom zastupoval ve státní správě zájmy české sociálně demokratické strany, jejímž členem byl od 1907. Od 1919 zasedal v městské radě v Kutné Hoře, od 1920 byl členem volebního soudu.
L: Rozvoj 40, 6. 1. 1923, č. 1, s. 5; Sociálně demokratické Podvysocko. Časopis čs. sociálně demokratické strany dělnické pro okres Kutnohorský a Uhlířskojanovický, 5. 1. 1923 (nekrolog).
Blanka Soukupová