BONDY Otto 18.11.1871-30.12.1922: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BONDY_Otto_-1913)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno = Otto BONDY
| jméno = Otto BONDY
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození =  
| datum narození = 18.11.1871
| místo narození =  
| místo narození = Brandýs nad Labem
| datum úmrtí = 1913
| datum úmrtí = 30.12.1922
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 44- Právník
| povolání = 44- Právník
44- Právník
44- Právník


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Otto BONDY
}}
 
'''BONDY, Otto,''' ''* 18. 11. 1871 Brandýs nad Labem, † 30. 12. 1922 Praha, právník-advokát, publicista, státní úředník a komunální politik''
 
Byl synem rabína. Patřil k předním představitelům českožidovského
hnutí před první světovou válkou a krátce po
jejím skončení. Byl funkcionářem Národní jednoty českožidovské
(založené 1893), jejíž působnost 1895 doporučoval
rozšířit i na Moravu. Židovství ztotožňoval s náboženskou
identitou a stavěl se za její zachování. Prosazoval však vyřazení
tématu víry jako soukromé záležitosti každého jedince
z programu Českožidovského sjezdu, konaného 1904. Sionismus
považoval za utopii. Do dějin českožidovského hnutí
se zapsal především svými vystoupeními proti antisemitismu.
1897 analyzoval na stránkách ''Českožidovských listů'' postavení
židů v Kolíně. Za příčinu antisemitismu považoval tehdy
konkurenční boj. O rok později se pokusil v přednášce
v kutnohorském odboru Národní jednoty českožidovské
o typologii antisemitismu. I v dalších letech považoval moderní
antisemitismus za důsledek ekonomické nevyspělosti
nižších společenských vrstev a za součást politicko-stranické
manipulace. Na pracovním sjezdu Národní jednoty českožidovské
1901 kritizoval bojkot namířený proti židovským
obchodům a podnikům (znovu 1907). O dva roky později
přednesl v Národní jednotě českožidovské v Hořicích proslov
''O společenském postavení židů'', v němž kritizoval společenské
předsudky znemožňující židům kariéru státního úředníka
i obecního zastupitele. Přednášku pak otiskly ''Českožidovské''
''listy'' 1. 9. 1903 a ''Kalendář českožidovský 1903–1904''. Do českožidovského
myšlení vnášel vlivný názor o zániku antisemitismu.
1904 vyzval k mapování všech dobových projevů
(novinových, parlamentních atd.) o židech. Českožidovská
reprezentace považovala B. za obětavého a dobrého obhájce
ve věcech trestních a za vzor osvětového pracovníka – regionalisty.
Za první světové války působil v Terezíně v hodnosti
nadporučíka jako auditor. Potom zastupoval ve státní správě zájmy české sociálně demokratické strany, jejímž členem byl
od 1907. Od 1919 zasedal v městské radě v Kutné Hoře, od
1920 byl členem volebního soudu.
 
'''L:''' Rozvoj 40, 6. 1. 1923, č. 1, s. 5; Sociálně demokratické Podvysocko.
Časopis čs. sociálně demokratické strany dělnické pro okres Kutnohorský
a Uhlířskojanovický, 5. 1. 1923 (nekrolog).
 
Blanka Soukupová


== Literatura ==
38/1913; Českožidovské listy; Rozvoj;
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:44- Právník]]
[[Kategorie:44- Právník]]
[[Kategorie:44- Právník]]
[[Kategorie:44- Právník]]
 
[[Kategorie:1871]]
[[Kategorie:1913]]
[[Kategorie:Brandýs nad Labem]]
[[Kategorie:1922]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 7. 10. 2016, 08:52

Otto BONDY
Narození 18.11.1871
Místo narození Brandýs nad Labem
Úmrtí 30.12.1922
Místo úmrtí Praha
Povolání

44- Právník

44- Právník
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136187

BONDY, Otto, * 18. 11. 1871 Brandýs nad Labem, † 30. 12. 1922 Praha, právník-advokát, publicista, státní úředník a komunální politik

Byl synem rabína. Patřil k předním představitelům českožidovského hnutí před první světovou válkou a krátce po jejím skončení. Byl funkcionářem Národní jednoty českožidovské (založené 1893), jejíž působnost 1895 doporučoval rozšířit i na Moravu. Židovství ztotožňoval s náboženskou identitou a stavěl se za její zachování. Prosazoval však vyřazení tématu víry jako soukromé záležitosti každého jedince z programu Českožidovského sjezdu, konaného 1904. Sionismus považoval za utopii. Do dějin českožidovského hnutí se zapsal především svými vystoupeními proti antisemitismu. 1897 analyzoval na stránkách Českožidovských listů postavení židů v Kolíně. Za příčinu antisemitismu považoval tehdy konkurenční boj. O rok později se pokusil v přednášce v kutnohorském odboru Národní jednoty českožidovské o typologii antisemitismu. I v dalších letech považoval moderní antisemitismus za důsledek ekonomické nevyspělosti nižších společenských vrstev a za součást politicko-stranické manipulace. Na pracovním sjezdu Národní jednoty českožidovské 1901 kritizoval bojkot namířený proti židovským obchodům a podnikům (znovu 1907). O dva roky později přednesl v Národní jednotě českožidovské v Hořicích proslov O společenském postavení židů, v němž kritizoval společenské předsudky znemožňující židům kariéru státního úředníka i obecního zastupitele. Přednášku pak otiskly Českožidovské listy 1. 9. 1903 a Kalendář českožidovský 1903–1904. Do českožidovského myšlení vnášel vlivný názor o zániku antisemitismu. 1904 vyzval k mapování všech dobových projevů (novinových, parlamentních atd.) o židech. Českožidovská reprezentace považovala B. za obětavého a dobrého obhájce ve věcech trestních a za vzor osvětového pracovníka – regionalisty. Za první světové války působil v Terezíně v hodnosti nadporučíka jako auditor. Potom zastupoval ve státní správě zájmy české sociálně demokratické strany, jejímž členem byl od 1907. Od 1919 zasedal v městské radě v Kutné Hoře, od 1920 byl členem volebního soudu.

L: Rozvoj 40, 6. 1. 1923, č. 1, s. 5; Sociálně demokratické Podvysocko. Časopis čs. sociálně demokratické strany dělnické pro okres Kutnohorský a Uhlířskojanovický, 5. 1. 1923 (nekrolog).

Blanka Soukupová