Van den BOSSCHE Philipp †?1615: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BOSSCHE_van_den_Philipp_1580)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Philipp BOSSCHE van den
| jméno = Philipp van den BOSSCHE
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1580
| datum narození =  
| místo narození =  
| místo narození =  
| datum úmrtí =  
| datum úmrtí = po 1615
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí =  
| povolání = 88- Umělecký řemeslník
| povolání = 88- Umělecký řemeslník


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Philipp BOSSCHE van den
}}
 
'''van den BOSSCHE, Philipp,''' ''* ?, † po 1615 ?, nizozemský umělecký vyšívač, kreslíř, čalouník''
 
O činnosti B. jsme informováni pouze v krátkém úseku života
1604–15, kdy je doložen jeho pobyt v Praze a Augsburku.
Na dvoře Rudolfa II. působil od července 1604 až do
císařovy smrti 1612. O práci B. předtím není známo nic,
stejně tak chybí informace týkající se jeho původu a vyučení.
Hlavní oblast B. umělecké tvorby zaujímaly výšivky. Význam
a postavení vyšívačského řemesla v této době dokládá i jeho
plat, který činil 30 zlatých měsíčně. Dle inventáře kunstkomory
(císařské klenotnice) v Praze z let 1607–11 byl autorem
''Krajiny se sv. Josefem a Pannou Marií'', ''Krajiny s pokušením sv.''
''Antonína'', ''Zátiší s květinami a ptáky''. Vyšíváním se zabývala
i dcera Elisabeth, jež byla v tomtéž inventáři uvedena jako
autorka vyšívaného obrazu představujícího džbán s květinami.
V jiném písemném prameni bylo autorství této výšivky
či práce se stejným námětem připsáno jejímu manželovi
H. Cappelmannovi. Podle B. předlohy vznikl také obraz
velkolepého panoramatického grafického pohledu na Prahu
z roku 1606, který vyryl Johannes Wechter a vydal Jiljí Sadeler.
Z práce B. se však zachovalo pouze torzo zachycující část
Karlova náměstí a Emauzy. Dílo svědčí o vysoké míře trpělivosti,
jakou výšivka vyžadovala, a vyjadřuje snahu autora
o maximálně věrné zachycení nejen architektury, ale i života
ve městě. Zobrazené prostranství je zaplněno množstvím
lidí, povozů, skládek dřeva ad. Patrně nejpozději v době
svého pražského pobytu si B. oblíbil kresby nizozemského
krajináře a zlatníka Paula van Vianena. Krajinářské kresby B.
byly však mnohem prokomponovanější, velmi jemné, se snahou
o zachycení atmosférických a světelných efektů, neboť
patrně zároveň sloužily jako předlohy pro vyšívané obrazy.
Jeho ústředním dílem je skalnatá krajina v popředí s loveckou
scénou. Krajiny, zátiší či figurální výjevy zobrazované
B. byly tvořeny jemnými čarami pera, obdobně jako se jím
zhotovené výšivky skládaly z drobných pravidelných stehů,
vyznačujících se precizním jemným provedením. Známa je
dosud asi desítka signovaných kreseb, u nichž lze doložit B.
autorství.
 
'''L:''' H. Modern, Eine Landschaft von Philipp van den B., 1902; E. Fučíková,
Veduta v rudolfínském krajinářství, in: Umění 31, s. 391n.; Toman 1,
s. 80.
 
Ivana Ebelová
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]]
[[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]]
 
[[Kategorie:1615]]
[[Kategorie:1580]]

Verze z 20. 10. 2016, 14:43

Philipp van den BOSSCHE
Úmrtí po 1615
Povolání 88- Umělecký řemeslník
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41895

van den BOSSCHE, Philipp, * ?, † po 1615 ?, nizozemský umělecký vyšívač, kreslíř, čalouník

O činnosti B. jsme informováni pouze v krátkém úseku života 1604–15, kdy je doložen jeho pobyt v Praze a Augsburku. Na dvoře Rudolfa II. působil od července 1604 až do císařovy smrti 1612. O práci B. předtím není známo nic, stejně tak chybí informace týkající se jeho původu a vyučení. Hlavní oblast B. umělecké tvorby zaujímaly výšivky. Význam a postavení vyšívačského řemesla v této době dokládá i jeho plat, který činil 30 zlatých měsíčně. Dle inventáře kunstkomory (císařské klenotnice) v Praze z let 1607–11 byl autorem Krajiny se sv. Josefem a Pannou Marií, Krajiny s pokušením sv. Antonína, Zátiší s květinami a ptáky. Vyšíváním se zabývala i dcera Elisabeth, jež byla v tomtéž inventáři uvedena jako autorka vyšívaného obrazu představujícího džbán s květinami. V jiném písemném prameni bylo autorství této výšivky či práce se stejným námětem připsáno jejímu manželovi H. Cappelmannovi. Podle B. předlohy vznikl také obraz velkolepého panoramatického grafického pohledu na Prahu z roku 1606, který vyryl Johannes Wechter a vydal Jiljí Sadeler. Z práce B. se však zachovalo pouze torzo zachycující část Karlova náměstí a Emauzy. Dílo svědčí o vysoké míře trpělivosti, jakou výšivka vyžadovala, a vyjadřuje snahu autora o maximálně věrné zachycení nejen architektury, ale i života ve městě. Zobrazené prostranství je zaplněno množstvím lidí, povozů, skládek dřeva ad. Patrně nejpozději v době svého pražského pobytu si B. oblíbil kresby nizozemského krajináře a zlatníka Paula van Vianena. Krajinářské kresby B. byly však mnohem prokomponovanější, velmi jemné, se snahou o zachycení atmosférických a světelných efektů, neboť patrně zároveň sloužily jako předlohy pro vyšívané obrazy. Jeho ústředním dílem je skalnatá krajina v popředí s loveckou scénou. Krajiny, zátiší či figurální výjevy zobrazované B. byly tvořeny jemnými čarami pera, obdobně jako se jím zhotovené výšivky skládaly z drobných pravidelných stehů, vyznačujících se precizním jemným provedením. Známa je dosud asi desítka signovaných kreseb, u nichž lze doložit B. autorství.

L: H. Modern, Eine Landschaft von Philipp van den B., 1902; E. Fučíková, Veduta v rudolfínském krajinářství, in: Umění 31, s. 391n.; Toman 1, s. 80.

Ivana Ebelová