BOŽAN Jan Josef ?1644-1.6.1716: Porovnání verzí
(BOŽAN_Jan_Josef_27.12.1644-1.7.1716) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = Jan Josef BOŽAN | | jméno = Jan Josef BOŽAN | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = | | datum narození = ?1644 | ||
| místo narození = Frýdek | | místo narození = Frýdek-Místek | ||
| datum úmrtí = 1.7.1716 | | datum úmrtí = 1.7.1716 | ||
| místo úmrtí = Chroustovice | | místo úmrtí = Chroustovice u Chrudimi | ||
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
78- Hudební interpret | 78- Hudební interpret | ||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BOŽAN, Jan Josef,''' ''* ? 1644 asi Frýdek-Místek, † 1. 6. 1716 Chroustovice u Chrudimi, katolický kněz, sestavovatel kancionálu'' | |||
Zpráv o B. životě se dochovalo velmi málo (''Český bohovědný'' | |||
''slovník'' uvádí, že se narodil 1656 ve Frýdku). 1679 a 1681 | |||
přijal postupně nižší i vyšší kněžské svěcení a v souvislosti | |||
s ním byl propuštěn z rodné diecéze vratislavské do diecéze | |||
pražské. Kněžskou službu nastoupil ve farnosti Úboč | |||
u Domažlic, odkud po dvou letech odešel do Chroustovic | |||
na Chrudimsku, kde působil až do své smrti a byl ve zdejším | |||
kostele také pohřben. Jak dosvědčuje dochovaný inventář | |||
jeho pozůstalosti, byly jeho majetkové poměry spíše skromné. | |||
Sepsanou knihovnu lze pak hodnotit jako nepříliš rozsáhlou | |||
(18 knih). | |||
S B. jménem bylo spojeno pouze jediné dílo – kancionál ''Slaviček'' | |||
''rájský''. Za jakých okolností ani jak dlouho dílo vznikalo, | |||
není známo. Je však doloženo, že 1714 B. žádal pražskou | |||
konzistoř o jeho schválení kvůli uveřejnění. Text byl předložen | |||
pardubickému vikáři A. A. Synetiovi, který však ani po | |||
urgenci vyjádření nevypracoval. Proto v lednu 1716 zvolila | |||
konsistoř jiného posuzovatele Jana Ficka, faráře v Dolním | |||
Újezdě u Litomyšle. Na základě jeho aprobace pak 2. 4. | |||
1716 bylo vydáno svolení k tisku, doprovázené však žádostí | |||
o předložení smlouvy s tiskařem a dokladů o krytí nákladů | |||
na tisk. B. se obrátil s prosbou o pomoc na hraběte Šporka, | |||
který mu vyhověl. Další informace o stycích obou mužů se | |||
nedochovaly, a proto, vzhledem k názorové odlišnosti tradicionalisticky | |||
smýšlejícího B. a jansenismem ovlivněného | |||
Šporka, šlo asi o jediné protnutí jejich osudů. B. sice své dílo | |||
stihl ještě svému dobrodinci věnovat, ale vydání se nedožil. | |||
Nám neznámé průtahy způsobily, že kancionál byl publikován | |||
v Hradci Králové v tiskárně V. Tybelyho až 1719. Tento | |||
výpravný tisk foliového formátu vyšel patrně v dosti velkém | |||
nákladu a byl v 18. století poměrně hojně rozšířen zejména | |||
na kůrech kostelů východních Čech, severní Moravy a Slezska. | |||
Při jeho distribuci hrál velkou roli opět hrabě Špork, | |||
který kancionál daroval řadě kůrů i jednotlivců. | |||
Krom dedikace, předmluvy a rejstříku jsou v kancionálu dva | |||
druhy textů. Jednotlivé oddíly kancionálu obsahují čtyřicet | |||
prozaických rozjímání, která napsal B. na základě různých | |||
pramenů a předloh. Zajímavá je zejména předmluva ke Šteyerovu | |||
kancionálu a v inventáři pozůstalosti jmenovaná ''Uzda'' | |||
''duchovní'' V. Martinedese. Hlavní náplň ''Slavička rájského'' ale | |||
představuje téměř 900 písní, z nichž přes 60 je latinských | |||
(jde zejména o antifony, hymny a sekvence) a 823 českých. | |||
Mezi nimi lze v zásadě nalézt dvě skupiny: české duchovní | |||
písně v obvyklém významu písně lidu uplatňované mimo | |||
vlastní liturgii a písně doprovázející přímo mešní obřady. | |||
V našich i středoevropských dobových kancionálech je zařazení | |||
takových písní úžeji či velmi volně parafrázujících texty | |||
ordinária velmi neobvyklé. České duchovní písně, které tvoří | |||
většinu kancionálu, byly rozděleny do dvou oddílů, z nichž | |||
první sledoval průběh církevního roku, tj. začínal písněmi | |||
adventními a končil trojičními, a druhý zahrnoval jednak | |||
písně k Panně Marii a svatým a jednak texty týkající se obecných | |||
témat křesťanského života, jako je věčnost, nebe, peklo, | |||
smrt apod. Více než polovina písní byla opatřena notací pro | |||
jedno či vícehlasý zpěv a číslovaným generálbasem. U ostatních | |||
textů byl nápěv určen poznámkou „Zpívá se jako…“. | |||
B. sestavil svůj kancionál na základě řady zdrojů. Tím nejdůležitějším | |||
byly podobné práce jeho současníků a předchůdců, | |||
mezi nimiž přední místo zaujímá 3. a 4. vydání ''Kancionálu'' | |||
''českého'' M. V. Šteyera a ''Capella regia musicalis'' V. K. Holana | |||
Rovenského. V kancionálu jsou zastoupeny i písně A. Michny | |||
z Otradovic a také starších katolických autorů J. Hlohovského | |||
a Š. Lomnického z Budče. Nejstarší vrstvu pak tvoří | |||
písně středověké. Do kancionálu se zejména prostřednictvím | |||
Šteyera dostala i řada písní nekatolických (nejméně 20 %), | |||
ať už utrakvistických (přes 50), bratrských (necelých 50) | |||
nebo luteránských, z nich některé převzal B. bez doloženého | |||
prostředníka. B. se krom tištěných zdrojů opíral i o místně | |||
dostupné sborníky rukopisné, zejména kancionál Matyáše | |||
Devotyho. Přibližně 120 písní se objevuje ve ''Slavičku rájském'' | |||
poprvé a lze je připsat B., který se sám hlásí jen k převodům | |||
latinských písní. | |||
'''D:''' Slaviček rájský na stromě života slávu Tvůrci svému prozpěvující, tj. Kancionál | |||
anebo Kniha písební (rozličné nábožné písně s mnohým spasitelným | |||
přemyšlováním obsahující, netoliko žákům kostelním při službách Boží | |||
pohodlí, ale také jednomu každému k potěšení a prospěchu duchovnímu | |||
odjinud porozdílně sebraná a spořádaná od dvojí cti hodného kněze J. J. B., | |||
faráře chroustovského, 1719, Knihopis 1247. | |||
'''L:''' B. Pavlok, Slavíček rajský J. J. B., in: Svědectví písně, 1994; M. Ryantová, | |||
J. J. B., autor kancionálu „Slavíček rajský“, in: Východočeská duchovní a slovesná | |||
kultura v 18. století, 1999, s. 338n., 493n.; P. Kosek, B. J. J., Mariánské | |||
písně, in: Alternativa, 8. vyd. 1998, roč. 4, s. 320n.; týž, B. J. J., Ona lékařka | |||
výborná. Písně k mariánským poutím v baroku, in: Romboid, 9. vyd. 1999, | |||
roč. 34, s. 10n.; J. Malura – P. Kosek, J. J. B., Slaviček rájský, in: Čeština | |||
doma a ve světě, 1999, roč. 7, sv. 3, s. 204n.; P. Kosek, Rozbor nářečních | |||
prvků v kancionálu J. J. B. „Slaviček rájský“, 1999, s. 127n. | |||
Kateřina Valentová | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:1644]] | [[Kategorie:1644]] | ||
[[Kategorie:Frýdek]] | [[Kategorie:Frýdek-Místek]] | ||
[[Kategorie:1716]] | [[Kategorie:1716]] | ||
[[Kategorie:Chroustovice]] | [[Kategorie:Chroustovice]] |
Verze z 30. 10. 2016, 18:20
Jan Josef BOŽAN | |
![]() | |
Narození | ?1644 |
---|---|
Místo narození | Frýdek-Místek |
Úmrtí | 1.7.1716 |
Místo úmrtí | Chroustovice u Chrudimi |
Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 78- Hudební interpret 63- Spisovatel |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42300 |
BOŽAN, Jan Josef, * ? 1644 asi Frýdek-Místek, † 1. 6. 1716 Chroustovice u Chrudimi, katolický kněz, sestavovatel kancionálu
Zpráv o B. životě se dochovalo velmi málo (Český bohovědný slovník uvádí, že se narodil 1656 ve Frýdku). 1679 a 1681 přijal postupně nižší i vyšší kněžské svěcení a v souvislosti s ním byl propuštěn z rodné diecéze vratislavské do diecéze pražské. Kněžskou službu nastoupil ve farnosti Úboč u Domažlic, odkud po dvou letech odešel do Chroustovic na Chrudimsku, kde působil až do své smrti a byl ve zdejším kostele také pohřben. Jak dosvědčuje dochovaný inventář jeho pozůstalosti, byly jeho majetkové poměry spíše skromné. Sepsanou knihovnu lze pak hodnotit jako nepříliš rozsáhlou (18 knih).
S B. jménem bylo spojeno pouze jediné dílo – kancionál Slaviček rájský. Za jakých okolností ani jak dlouho dílo vznikalo, není známo. Je však doloženo, že 1714 B. žádal pražskou konzistoř o jeho schválení kvůli uveřejnění. Text byl předložen pardubickému vikáři A. A. Synetiovi, který však ani po urgenci vyjádření nevypracoval. Proto v lednu 1716 zvolila konsistoř jiného posuzovatele Jana Ficka, faráře v Dolním Újezdě u Litomyšle. Na základě jeho aprobace pak 2. 4. 1716 bylo vydáno svolení k tisku, doprovázené však žádostí o předložení smlouvy s tiskařem a dokladů o krytí nákladů na tisk. B. se obrátil s prosbou o pomoc na hraběte Šporka, který mu vyhověl. Další informace o stycích obou mužů se nedochovaly, a proto, vzhledem k názorové odlišnosti tradicionalisticky smýšlejícího B. a jansenismem ovlivněného Šporka, šlo asi o jediné protnutí jejich osudů. B. sice své dílo stihl ještě svému dobrodinci věnovat, ale vydání se nedožil. Nám neznámé průtahy způsobily, že kancionál byl publikován v Hradci Králové v tiskárně V. Tybelyho až 1719. Tento výpravný tisk foliového formátu vyšel patrně v dosti velkém nákladu a byl v 18. století poměrně hojně rozšířen zejména na kůrech kostelů východních Čech, severní Moravy a Slezska. Při jeho distribuci hrál velkou roli opět hrabě Špork, který kancionál daroval řadě kůrů i jednotlivců.
Krom dedikace, předmluvy a rejstříku jsou v kancionálu dva druhy textů. Jednotlivé oddíly kancionálu obsahují čtyřicet prozaických rozjímání, která napsal B. na základě různých pramenů a předloh. Zajímavá je zejména předmluva ke Šteyerovu kancionálu a v inventáři pozůstalosti jmenovaná Uzda duchovní V. Martinedese. Hlavní náplň Slavička rájského ale představuje téměř 900 písní, z nichž přes 60 je latinských (jde zejména o antifony, hymny a sekvence) a 823 českých. Mezi nimi lze v zásadě nalézt dvě skupiny: české duchovní písně v obvyklém významu písně lidu uplatňované mimo vlastní liturgii a písně doprovázející přímo mešní obřady. V našich i středoevropských dobových kancionálech je zařazení takových písní úžeji či velmi volně parafrázujících texty ordinária velmi neobvyklé. České duchovní písně, které tvoří většinu kancionálu, byly rozděleny do dvou oddílů, z nichž první sledoval průběh církevního roku, tj. začínal písněmi adventními a končil trojičními, a druhý zahrnoval jednak písně k Panně Marii a svatým a jednak texty týkající se obecných témat křesťanského života, jako je věčnost, nebe, peklo, smrt apod. Více než polovina písní byla opatřena notací pro jedno či vícehlasý zpěv a číslovaným generálbasem. U ostatních textů byl nápěv určen poznámkou „Zpívá se jako…“. B. sestavil svůj kancionál na základě řady zdrojů. Tím nejdůležitějším byly podobné práce jeho současníků a předchůdců, mezi nimiž přední místo zaujímá 3. a 4. vydání Kancionálu českého M. V. Šteyera a Capella regia musicalis V. K. Holana Rovenského. V kancionálu jsou zastoupeny i písně A. Michny z Otradovic a také starších katolických autorů J. Hlohovského a Š. Lomnického z Budče. Nejstarší vrstvu pak tvoří písně středověké. Do kancionálu se zejména prostřednictvím Šteyera dostala i řada písní nekatolických (nejméně 20 %), ať už utrakvistických (přes 50), bratrských (necelých 50) nebo luteránských, z nich některé převzal B. bez doloženého prostředníka. B. se krom tištěných zdrojů opíral i o místně dostupné sborníky rukopisné, zejména kancionál Matyáše Devotyho. Přibližně 120 písní se objevuje ve Slavičku rájském poprvé a lze je připsat B., který se sám hlásí jen k převodům latinských písní.
D: Slaviček rájský na stromě života slávu Tvůrci svému prozpěvující, tj. Kancionál anebo Kniha písební (rozličné nábožné písně s mnohým spasitelným přemyšlováním obsahující, netoliko žákům kostelním při službách Boží pohodlí, ale také jednomu každému k potěšení a prospěchu duchovnímu odjinud porozdílně sebraná a spořádaná od dvojí cti hodného kněze J. J. B., faráře chroustovského, 1719, Knihopis 1247.
L: B. Pavlok, Slavíček rajský J. J. B., in: Svědectví písně, 1994; M. Ryantová, J. J. B., autor kancionálu „Slavíček rajský“, in: Východočeská duchovní a slovesná kultura v 18. století, 1999, s. 338n., 493n.; P. Kosek, B. J. J., Mariánské písně, in: Alternativa, 8. vyd. 1998, roč. 4, s. 320n.; týž, B. J. J., Ona lékařka výborná. Písně k mariánským poutím v baroku, in: Romboid, 9. vyd. 1999, roč. 34, s. 10n.; J. Malura – P. Kosek, J. J. B., Slaviček rájský, in: Čeština doma a ve světě, 1999, roč. 7, sv. 3, s. 204n.; P. Kosek, Rozbor nářečních prvků v kancionálu J. J. B. „Slaviček rájský“, 1999, s. 127n.
Kateřina Valentová