CYPHELLY Václav Aleš 30.11.1900-10.12.1975: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(CYPHELLY_Václav_Aleš_0.0.1900-0.0.1986)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno = Václav Aleš CYPHELLY
| jméno = Václav Aleš CYPHELLY
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 0.0.1900
| datum narození = 30.11.1900
| místo narození =  
| místo narození =  
| datum úmrtí = 0.0.1986
| datum úmrtí = 1986
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí =  
| povolání = 44- Právník
| povolání = 44- Právník
Řádek 11: Řádek 11:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Václav Aleš CYPHELLY
}}
'''CYPHELLY, Václav Aleš''', ''* 30. 11. 1900, † 1986, advokát, politik''


== Literatura ==
Absolvoval práva (JUDr.), poté si zřídil advokátní praxi
v Žitné ulici v Praze. Již od 30. let byl aktivní ve fašistickém
hnutí (člen Vlajky). Jako advokát např. zastupoval (1936)
Jana Vrzalíka v soudním sporu s A. M. Píšou (ten označil
Vrzalíkovu obhajobu ''Rukopisů královédvorského a zelenohorského''
za stupidní), obhajoval také Jana Ryse-Rozsévače. Při
obsazení Německem 15. 3. 1939 se angažoval v neúspěšném
pokusu o fašistický převrat (měl se stát ministrem školství)
a v počátcích okupace patřil k těm českým fašistům, kteří
se domnívali, že je možné se s okupanty dohodnout. Ve Vlajce
(později Český nacionálně-socialistický tábor – Vlajka),
v jejímž vedení byl od jara 1939, měl funkci ústředního
vedoucího kultury a výchovy, byl též autorem jejích stanov
a opakovaně ji zastupoval na jednáních s protektorátními
úřady. Pro členy Vlajky organizoval také ideová školení
(v Praze na Střeleckém ostrově); jeho ''Politická čítanka'' se stala
doslova biblí českých fašistů.
 
Po Rysově uvěznění v Dachau na přelomu 1942 a 1943 byl
C. částí členstva postaven do čela Vlajky, ale záhy ji (počátkem
1943) rozpustil; jako jeden z mála členů jejího vedení
ale zůstal až do konce války v Praze. Za pražského povstání
se účastnil bojů, dokonce prý zachránil vzácné dokumenty
z hořící Staroměstské radnice. V rámci procesu s představiteli
Vlajky (1946) byl proto odsouzen jen na 20 let těžkého
žaláře. Vězněn byl až do 1960, kdy se dočkal amnestie. Spolu
s manželkou pak žil, těžce nemocen, v Unhošti na Kladensku
a spíše formálně se snažil navázat kontakt se starými kamarády
z vlajkařských dob. Byl registrován jako tajný spolupracovník
Státní bezpečnosti s krycím jménem Aleš.
 
'''D:''' Politická čítanka: populární úvahy o národě, státu a novodobém zřízení
stavovském (s předmluvou Jana Rysa-Rozsévače), 1939.
 
'''L:''' T. Pasák, Český fašismus 1922–1945 a kolaborace 1939–1945, 1999, rejstřík;
M. Nakonečný, Vlajka, 2001, s. 305n. a passim.
 
Jiří Martínek
   
   
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]

Verze z 12. 11. 2016, 16:01

Václav Aleš CYPHELLY
Narození 30.11.1900
Úmrtí 1986
Povolání

44- Právník 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848

48- Politický publicista
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=135479

CYPHELLY, Václav Aleš, * 30. 11. 1900, † 1986, advokát, politik

Absolvoval práva (JUDr.), poté si zřídil advokátní praxi v Žitné ulici v Praze. Již od 30. let byl aktivní ve fašistickém hnutí (člen Vlajky). Jako advokát např. zastupoval (1936) Jana Vrzalíka v soudním sporu s A. M. Píšou (ten označil Vrzalíkovu obhajobu Rukopisů královédvorského a zelenohorského za stupidní), obhajoval také Jana Ryse-Rozsévače. Při obsazení Německem 15. 3. 1939 se angažoval v neúspěšném pokusu o fašistický převrat (měl se stát ministrem školství) a v počátcích okupace patřil k těm českým fašistům, kteří se domnívali, že je možné se s okupanty dohodnout. Ve Vlajce (později Český nacionálně-socialistický tábor – Vlajka), v jejímž vedení byl od jara 1939, měl funkci ústředního vedoucího kultury a výchovy, byl též autorem jejích stanov a opakovaně ji zastupoval na jednáních s protektorátními úřady. Pro členy Vlajky organizoval také ideová školení (v Praze na Střeleckém ostrově); jeho Politická čítanka se stala doslova biblí českých fašistů.

Po Rysově uvěznění v Dachau na přelomu 1942 a 1943 byl C. částí členstva postaven do čela Vlajky, ale záhy ji (počátkem 1943) rozpustil; jako jeden z mála členů jejího vedení ale zůstal až do konce války v Praze. Za pražského povstání se účastnil bojů, dokonce prý zachránil vzácné dokumenty z hořící Staroměstské radnice. V rámci procesu s představiteli Vlajky (1946) byl proto odsouzen jen na 20 let těžkého žaláře. Vězněn byl až do 1960, kdy se dočkal amnestie. Spolu s manželkou pak žil, těžce nemocen, v Unhošti na Kladensku a spíše formálně se snažil navázat kontakt se starými kamarády z vlajkařských dob. Byl registrován jako tajný spolupracovník Státní bezpečnosti s krycím jménem Aleš.

D: Politická čítanka: populární úvahy o národě, státu a novodobém zřízení stavovském (s předmluvou Jana Rysa-Rozsévače), 1939.

L: T. Pasák, Český fašismus 1922–1945 a kolaborace 1939–1945, 1999, rejstřík; M. Nakonečný, Vlajka, 2001, s. 305n. a passim.

Jiří Martínek