CYPHELLY Václav Aleš 30.11.1900-10.12.1975: Porovnání verzí
(CYPHELLY_Václav_Aleš_0.0.1900-0.0.1986) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = Václav Aleš CYPHELLY | | jméno = Václav Aleš CYPHELLY | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = | | datum narození = 30.11.1900 | ||
| místo narození = | | místo narození = | ||
| datum úmrtí = | | datum úmrtí = 1986 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
| povolání = 44- Právník | | povolání = 44- Právník | ||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''CYPHELLY, Václav Aleš''', ''* 30. 11. 1900, † 1986, advokát, politik'' | |||
Absolvoval práva (JUDr.), poté si zřídil advokátní praxi | |||
v Žitné ulici v Praze. Již od 30. let byl aktivní ve fašistickém | |||
hnutí (člen Vlajky). Jako advokát např. zastupoval (1936) | |||
Jana Vrzalíka v soudním sporu s A. M. Píšou (ten označil | |||
Vrzalíkovu obhajobu ''Rukopisů královédvorského a zelenohorského'' | |||
za stupidní), obhajoval také Jana Ryse-Rozsévače. Při | |||
obsazení Německem 15. 3. 1939 se angažoval v neúspěšném | |||
pokusu o fašistický převrat (měl se stát ministrem školství) | |||
a v počátcích okupace patřil k těm českým fašistům, kteří | |||
se domnívali, že je možné se s okupanty dohodnout. Ve Vlajce | |||
(později Český nacionálně-socialistický tábor – Vlajka), | |||
v jejímž vedení byl od jara 1939, měl funkci ústředního | |||
vedoucího kultury a výchovy, byl též autorem jejích stanov | |||
a opakovaně ji zastupoval na jednáních s protektorátními | |||
úřady. Pro členy Vlajky organizoval také ideová školení | |||
(v Praze na Střeleckém ostrově); jeho ''Politická čítanka'' se stala | |||
doslova biblí českých fašistů. | |||
Po Rysově uvěznění v Dachau na přelomu 1942 a 1943 byl | |||
C. částí členstva postaven do čela Vlajky, ale záhy ji (počátkem | |||
1943) rozpustil; jako jeden z mála členů jejího vedení | |||
ale zůstal až do konce války v Praze. Za pražského povstání | |||
se účastnil bojů, dokonce prý zachránil vzácné dokumenty | |||
z hořící Staroměstské radnice. V rámci procesu s představiteli | |||
Vlajky (1946) byl proto odsouzen jen na 20 let těžkého | |||
žaláře. Vězněn byl až do 1960, kdy se dočkal amnestie. Spolu | |||
s manželkou pak žil, těžce nemocen, v Unhošti na Kladensku | |||
a spíše formálně se snažil navázat kontakt se starými kamarády | |||
z vlajkařských dob. Byl registrován jako tajný spolupracovník | |||
Státní bezpečnosti s krycím jménem Aleš. | |||
'''D:''' Politická čítanka: populární úvahy o národě, státu a novodobém zřízení | |||
stavovském (s předmluvou Jana Rysa-Rozsévače), 1939. | |||
'''L:''' T. Pasák, Český fašismus 1922–1945 a kolaborace 1939–1945, 1999, rejstřík; | |||
M. Nakonečný, Vlajka, 2001, s. 305n. a passim. | |||
Jiří Martínek | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] |
Verze z 12. 11. 2016, 16:01
Václav Aleš CYPHELLY | |
Narození | 30.11.1900 |
---|---|
Úmrtí | 1986 |
Povolání |
44- Právník 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 48- Politický publicista |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=135479 |
CYPHELLY, Václav Aleš, * 30. 11. 1900, † 1986, advokát, politik
Absolvoval práva (JUDr.), poté si zřídil advokátní praxi v Žitné ulici v Praze. Již od 30. let byl aktivní ve fašistickém hnutí (člen Vlajky). Jako advokát např. zastupoval (1936) Jana Vrzalíka v soudním sporu s A. M. Píšou (ten označil Vrzalíkovu obhajobu Rukopisů královédvorského a zelenohorského za stupidní), obhajoval také Jana Ryse-Rozsévače. Při obsazení Německem 15. 3. 1939 se angažoval v neúspěšném pokusu o fašistický převrat (měl se stát ministrem školství) a v počátcích okupace patřil k těm českým fašistům, kteří se domnívali, že je možné se s okupanty dohodnout. Ve Vlajce (později Český nacionálně-socialistický tábor – Vlajka), v jejímž vedení byl od jara 1939, měl funkci ústředního vedoucího kultury a výchovy, byl též autorem jejích stanov a opakovaně ji zastupoval na jednáních s protektorátními úřady. Pro členy Vlajky organizoval také ideová školení (v Praze na Střeleckém ostrově); jeho Politická čítanka se stala doslova biblí českých fašistů.
Po Rysově uvěznění v Dachau na přelomu 1942 a 1943 byl C. částí členstva postaven do čela Vlajky, ale záhy ji (počátkem 1943) rozpustil; jako jeden z mála členů jejího vedení ale zůstal až do konce války v Praze. Za pražského povstání se účastnil bojů, dokonce prý zachránil vzácné dokumenty z hořící Staroměstské radnice. V rámci procesu s představiteli Vlajky (1946) byl proto odsouzen jen na 20 let těžkého žaláře. Vězněn byl až do 1960, kdy se dočkal amnestie. Spolu s manželkou pak žil, těžce nemocen, v Unhošti na Kladensku a spíše formálně se snažil navázat kontakt se starými kamarády z vlajkařských dob. Byl registrován jako tajný spolupracovník Státní bezpečnosti s krycím jménem Aleš.
D: Politická čítanka: populární úvahy o národě, státu a novodobém zřízení stavovském (s předmluvou Jana Rysa-Rozsévače), 1939.
L: T. Pasák, Český fašismus 1922–1945 a kolaborace 1939–1945, 1999, rejstřík; M. Nakonečný, Vlajka, 2001, s. 305n. a passim.
Jiří Martínek