ČECH Karel 9.5.1844-28.11.1913: Porovnání verzí
(ČECH_Karel_9.4.1844-28.11.1913) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = Karel ČECH | | jméno = Karel ČECH | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 9. | | datum narození = 9.5.1844 | ||
| místo narození = | | místo narození = Prčice | ||
| datum úmrtí = 28.11.1913 | | datum úmrtí = 28.11.1913 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''ČECH, Karel''' ''(vl. jm. Tausík), * 9. 5. 1844 Prčice, † 28. 11. 1913 Praha, zpěvák'' | |||
Bratr dirigenta Adolfa Č. (1841–1903), syn učitele Josefa | |||
Tausíka. Byl vokalistou v kostele sv. Štěpána v Praze. Po | |||
maturitě na pražském Akademickém gymnáziu začal, ale | |||
nedokončil studium medicíny. Svá první divadelní vystoupení | |||
absolvoval v ochotnickém Mikulášském divadle na | |||
Starém Městě v Praze, kde ho zpěvu vyučovala harfenistka | |||
Stavovského divadla Marie Lehmann-Löwová. Po 1865 se | |||
v Umělecké besedě setkal s B. Smetanou, tehdy kapelníkem | |||
Prozatímního divadla, který mu nabídl angažmá. Debutoval | |||
4. 1. 1868 jako Inkvizitor při premiéře Bendlovy opery ''Lejla'', | |||
1870 postoupil na místo prvního basisty souboru. Po prvním | |||
otevření Národního divadla 1881 přešel do jeho souboru, ale | |||
1882 musel tamní působení přerušit pro chorobu hlasivek. | |||
Po přechodném zaměstnání v redakci ''Národních listů'' se do | |||
ND 1884 vrátil, ale 1888 dal z vlastní vůle výpověď a omezil | |||
se na pohostinská vystupování (naposledy 30. 1. 1890, Kecal, | |||
B. Smetana: ''Prodaná nevěsta''). Po odchodu z divadla působil | |||
jako ředitel kůru v chrámu sv. Ludmily na Vinohradech | |||
a úspěšný učitel zpěvu na pražských gymnáziích (vychoval | |||
několik budoucích členů Národního divadla). | |||
Nastudoval více než 70 rolí v mezinárodním basovém a barytonovém | |||
repertoáru, vynikl zvláště jako Kašpar ve Weberově | |||
''Čarostřelci'', Mefisto v Gounodově ''Faustovi a Markétě'' a Leporello | |||
v Mozartově opeře ''Don Juan''. Získal velké zásluhy | |||
o českou operu, protože vystoupil v téměř všech premiérách | |||
českých děl, jež byly v době Č. působení studovány. Jeho | |||
kultivovaný pěvecký projev se dobře uplatnil i na koncertech | |||
(mj. 20. 5. 1884 W. A. Mozart: ''Requiem'' při zádušní mši | |||
za B. Smetanu). Patřil k pracovitým a svědomitým členům | |||
první české scény. | |||
'''D:''' role v premiérách českých děl: Vít, F. Z. Skuherský: Lora; Husita, K. Šebor: | |||
Husitská nevěsta, 1868; Oldřich, K. Bendl: Břetislav; Mikuláš, J. R. | |||
Rozkošný: Mikuláš; Vuk, K. Šebor: Blanka, 1870; Girej, L. E. Měchura: | |||
Marie Potocká; Bořita, K. Rozkošný: Svatojanské proudy, 1871; Šebastián | |||
z Weitmile, F. Z. Skuherský: Rektor a generál, 1873; Mumlal, B. Smetana: | |||
Dvě vdovy; Žítek, Z. Fibich: Bukovín; Matěj, A. Dvořák: Král a uhlíř, 1874; | |||
Velekněz, A. Dvořák: Vanda; Paloucký, B. Smetana: Hubička, 1876; Milota, | |||
J. R. Rozkošný: Záviš z Falkenštejna, 1877; Martin, A. Dvořák: Šelma | |||
sedlák; Bonifác, B. Smetana: Tajemství, 1878; Hovorka, K. Šebor: Zmařená | |||
svatba, 1879; Ljubota, K. Bendl: Černohorci; Chrudoš, B. Smetana: Libuše, | |||
1881; Domovít, Z. Fibich: Blaník, 1881; Radoslav, J. R. Rozkošný: Popelka, | |||
1885; Vilém z Harasova, A. Dvořák: Jakobín, 1889. | |||
'''L:''' soupisy rolí v Prozatímním divadle in: V. Štěpán – M. Trávníčková, Prozatímní | |||
divadlo 1862–1883, 2006, rejstříky; role v Národním divadle in: | |||
www.archiv.narodni-divadlo.cz; J. Ludvová a kol., Hudební divadlo v českých | |||
zemích. Osobnosti 19. století, 2006, zvl. s. 101n. (se soupisem rolí | |||
a literatury); Bartoš: PD opera, passim; Pazdírek, s. 160; L. Novák, Stará | |||
garda Národního divadla. Činohra – Opera – Balet, 1944, s. 283n.; M. Šulc, | |||
40. výročí K. Č., in: Hudební rozhledy 6, 1953, s. 808; HS 1, s. 183; ND | |||
a jeho předchůdci, s. 64. | |||
Jitka Ludvová | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
[[Kategorie:1844]] | [[Kategorie:1844]] | ||
[[Kategorie:Prčice]] | |||
[[Kategorie:1913]] | [[Kategorie:1913]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Verze z 23. 11. 2016, 17:55
| Karel ČECH | |
 | |
| Narození | 9.5.1844 |
|---|---|
| Místo narození | Prčice |
| Úmrtí | 28.11.1913 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 78- Hudební interpret |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44571 |
ČECH, Karel (vl. jm. Tausík), * 9. 5. 1844 Prčice, † 28. 11. 1913 Praha, zpěvák
Bratr dirigenta Adolfa Č. (1841–1903), syn učitele Josefa Tausíka. Byl vokalistou v kostele sv. Štěpána v Praze. Po maturitě na pražském Akademickém gymnáziu začal, ale nedokončil studium medicíny. Svá první divadelní vystoupení absolvoval v ochotnickém Mikulášském divadle na Starém Městě v Praze, kde ho zpěvu vyučovala harfenistka Stavovského divadla Marie Lehmann-Löwová. Po 1865 se v Umělecké besedě setkal s B. Smetanou, tehdy kapelníkem Prozatímního divadla, který mu nabídl angažmá. Debutoval 4. 1. 1868 jako Inkvizitor při premiéře Bendlovy opery Lejla, 1870 postoupil na místo prvního basisty souboru. Po prvním otevření Národního divadla 1881 přešel do jeho souboru, ale 1882 musel tamní působení přerušit pro chorobu hlasivek. Po přechodném zaměstnání v redakci Národních listů se do ND 1884 vrátil, ale 1888 dal z vlastní vůle výpověď a omezil se na pohostinská vystupování (naposledy 30. 1. 1890, Kecal, B. Smetana: Prodaná nevěsta). Po odchodu z divadla působil jako ředitel kůru v chrámu sv. Ludmily na Vinohradech a úspěšný učitel zpěvu na pražských gymnáziích (vychoval několik budoucích členů Národního divadla).
Nastudoval více než 70 rolí v mezinárodním basovém a barytonovém repertoáru, vynikl zvláště jako Kašpar ve Weberově Čarostřelci, Mefisto v Gounodově Faustovi a Markétě a Leporello v Mozartově opeře Don Juan. Získal velké zásluhy o českou operu, protože vystoupil v téměř všech premiérách českých děl, jež byly v době Č. působení studovány. Jeho kultivovaný pěvecký projev se dobře uplatnil i na koncertech (mj. 20. 5. 1884 W. A. Mozart: Requiem při zádušní mši za B. Smetanu). Patřil k pracovitým a svědomitým členům první české scény.
D: role v premiérách českých děl: Vít, F. Z. Skuherský: Lora; Husita, K. Šebor: Husitská nevěsta, 1868; Oldřich, K. Bendl: Břetislav; Mikuláš, J. R. Rozkošný: Mikuláš; Vuk, K. Šebor: Blanka, 1870; Girej, L. E. Měchura: Marie Potocká; Bořita, K. Rozkošný: Svatojanské proudy, 1871; Šebastián z Weitmile, F. Z. Skuherský: Rektor a generál, 1873; Mumlal, B. Smetana: Dvě vdovy; Žítek, Z. Fibich: Bukovín; Matěj, A. Dvořák: Král a uhlíř, 1874; Velekněz, A. Dvořák: Vanda; Paloucký, B. Smetana: Hubička, 1876; Milota, J. R. Rozkošný: Záviš z Falkenštejna, 1877; Martin, A. Dvořák: Šelma sedlák; Bonifác, B. Smetana: Tajemství, 1878; Hovorka, K. Šebor: Zmařená svatba, 1879; Ljubota, K. Bendl: Černohorci; Chrudoš, B. Smetana: Libuše, 1881; Domovít, Z. Fibich: Blaník, 1881; Radoslav, J. R. Rozkošný: Popelka, 1885; Vilém z Harasova, A. Dvořák: Jakobín, 1889.
L: soupisy rolí v Prozatímním divadle in: V. Štěpán – M. Trávníčková, Prozatímní divadlo 1862–1883, 2006, rejstříky; role v Národním divadle in: www.archiv.narodni-divadlo.cz; J. Ludvová a kol., Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, 2006, zvl. s. 101n. (se soupisem rolí a literatury); Bartoš: PD opera, passim; Pazdírek, s. 160; L. Novák, Stará garda Národního divadla. Činohra – Opera – Balet, 1944, s. 283n.; M. Šulc, 40. výročí K. Č., in: Hudební rozhledy 6, 1953, s. 808; HS 1, s. 183; ND a jeho předchůdci, s. 64.
Jitka Ludvová