ČECHOVÁ Gabriela 18.1.1922-22.8.1994: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(ČECHOVÁ_Gabriela_18.1.1922-22.8.1994)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 5: Řádek 5:
| místo narození = Plzeň
| místo narození = Plzeň
| datum úmrtí = 22.8.1994
| datum úmrtí = 22.8.1994
| místo úmrtí = Benešov u Prahy
| místo úmrtí = Benešov
| povolání = 53- Historik
| povolání = 53- Historik
68- Redaktor nebo žurnalista
68- Redaktor nebo žurnalista


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Gabriela ČECHOVÁ
}}
'''ČECHOVÁ, Gabriela''', ''* 18. 1. 1922 Plzeň, † 22. 8. 1994 Benešov, archivářka, redaktorka''
 
Pocházela z rodiny zaměstnance Škodových závodů v Plzni.
Měla staršího bratra soustružníka. V době školní docházky na
obecné škole a na gymnáziu se Č. účastnila života v evangelickém
českobratrském Husově sboru. 1941–45 byla nasazena
do Škodových závodů. 1945–49 poslouchala na Filozofické
fakultě UK historii, pomocné vědy historické (a filozofii)
a současně 1946–48 navštěvovala Státní archivní školu. Po
absolvování fakulty zůstala v Praze a nastoupila do Archivu
země České. Tam 1946–49 pracovala jako praktikantka a pomocná
vědecká síla. Od 1949 působila v Archivu České obce
sokolské na Malé Straně v Praze a potom se stala vedoucí
archivu. 1951 se vdala za kolegu ze studií, historika Zdeňka
Fialu (1922–1975). Jeho jména však neužívala, v občanském
životě i ve vědeckých pracích si ponechala dívčí jméno. Manželství
zůstalo bezdětné. 1951 pracovala Č. krátce v Posádkové
správě v Praze a ve Vojenském historickém archivu, téhož
roku odešla do Ústředního archivu ministerstva vnitra. Jako
odborná pracovnice nastoupila 1. 11. 1953 na Archivní správu
ministerstva vnitra (AS MV). Od 1969 do odchodu do
důchodu 1983 byla vedoucí I. oddělení AS MV. 1971–89
působila ve vědecké archivní radě ministra vnitra, od 1974
byla tajemnicí, téhož roku získala titul PhDr.
 
Jednou z jejích nejvýznamnějších činností se stala redakční
práce na řadě oborových periodik. Od 1955 byla redaktorkou,
členkou redakční rady, později vedoucí redaktorkou ''Archivního''
''časopisu'', 1966–82 redaktorkou ''Slovenské archivistiky''
a 1976–80 členkou redakční rady mezinárodního archivního
časopisu ''Archivum'' (spolupracovala zejména s Vídní). Od
1972 pracovala jako dopisovatelka ''The American Archivist''.
Stala se členkou komisí, pracovních skupin, poradních sborů
a redakčních rad v oblasti archivnictví, muzejnictví a organizace
historické práce. Sporadicky spolupracovala s manželem
(k jeho monografii ''Předhusitské Čechy'', 1978, napsala předmluvu),
po jeho smrti vydávala a pořádala Fialova nedokončená
díla a jeho pozůstalost.
 
Zemřela na nerozpoznaný záchvat slinivky břišní.
 
Získala 1958 vyznamenání Za zásluhy o výstavbu, 1975
čestné uznání ministerstva vnitra SSR za rozvoj archivnictví
na Slovensku, 1976 ocenění zasloužilý pracovník, 1979
Pamětní Křižíkovu medaili za zásluhy o rozvoj archivnictví
na Slovensku. Písemnou pozůstalost převzal 1995 společně
s písemnostmi manžela Státní ústřední (dnes Národní)
archiv v Praze. Fond dokumentuje vývoj československého
archivnictví, archivní metodiky a organizace archivnictví od
vzniku jednotné sítě archivů do poloviny 80. let 20. století,
kterou Č. od počátku 50. let pomáhala spoluvytvářet. Vypracovala
metodiku archivní práce v Československu a byla autorkou
řady metodických návrhů pro zpracování archiválií.
Spolupracovala na příručkách ''Základní pravidla pro zpracování''
''archivního materiálu'' (1960) a ''Archivní příručka'' (1965).
Pozornost věnovala archivní terminologii, koordinaci ediční
činnosti archivů a spolupráci na přípravě pravidel pro vydávání
novodobých historických pramenů.
 
'''D:''' Národní výbor v roce 1848. Studie o archivním fondu, in: Sborník archivních
prací 4, 1954, č. 1, s. 3n. (s J. Martínkem); Archivní zpracování map
a plánů, in: Archivní časopis 9, 1959, s. 132n.; Základní pravidla pro zpracování
archivního materiálu (s kol.), 1960; Vývoj organizace a působnosti
národních výborů v českých zemích v letech 1945–1960, in: Archivní časopis
12, 1963, s. 129n.; Archivní příručka, 1965, 1971 (ed. a autorka kapitoly
Třídění, pořádání a evidence archiválií); Archivy ČSR, 1974 (s J. Pražákovou);
K české archivní terminologii, in: Archivní časopis 33, 1983, s. 65n.
 
'''L:''' J. Charous, G. Č., in: Archivní časopis 32, 1982, s. 43n., 42, 1992, s. 46n.;
nekrolog: tamtéž 44, 1994, č. 4, s. 193; J. Pražáková, G. Č., in: Slovenská
archivistika 30, 1995, č. 1, s. 197n.; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 123n.
 
'''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha; NA Praha (osobní pozůstalost 7 kartonů).
 
Marcella Husová


== Literatura ==
42, 1992, s. 46-7; 44, 1994, s. 193;
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:53- Historik]]
[[Kategorie:53- Historik]]
Řádek 21: Řádek 94:
[[Kategorie:Plzeň]]
[[Kategorie:Plzeň]]
[[Kategorie:1994]]
[[Kategorie:1994]]
[[Kategorie:Benešov_u_Prahy]]
[[Kategorie:Benešov]]

Verze z 24. 11. 2016, 14:03

Gabriela ČECHOVÁ
Narození 18.1.1922
Místo narození Plzeň
Úmrtí 22.8.1994
Místo úmrtí Benešov
Povolání

53- Historik

68- Redaktor nebo žurnalista
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=70142

ČECHOVÁ, Gabriela, * 18. 1. 1922 Plzeň, † 22. 8. 1994 Benešov, archivářka, redaktorka

Pocházela z rodiny zaměstnance Škodových závodů v Plzni. Měla staršího bratra soustružníka. V době školní docházky na obecné škole a na gymnáziu se Č. účastnila života v evangelickém českobratrském Husově sboru. 1941–45 byla nasazena do Škodových závodů. 1945–49 poslouchala na Filozofické fakultě UK historii, pomocné vědy historické (a filozofii) a současně 1946–48 navštěvovala Státní archivní školu. Po absolvování fakulty zůstala v Praze a nastoupila do Archivu země České. Tam 1946–49 pracovala jako praktikantka a pomocná vědecká síla. Od 1949 působila v Archivu České obce sokolské na Malé Straně v Praze a potom se stala vedoucí archivu. 1951 se vdala za kolegu ze studií, historika Zdeňka Fialu (1922–1975). Jeho jména však neužívala, v občanském životě i ve vědeckých pracích si ponechala dívčí jméno. Manželství zůstalo bezdětné. 1951 pracovala Č. krátce v Posádkové správě v Praze a ve Vojenském historickém archivu, téhož roku odešla do Ústředního archivu ministerstva vnitra. Jako odborná pracovnice nastoupila 1. 11. 1953 na Archivní správu ministerstva vnitra (AS MV). Od 1969 do odchodu do důchodu 1983 byla vedoucí I. oddělení AS MV. 1971–89 působila ve vědecké archivní radě ministra vnitra, od 1974 byla tajemnicí, téhož roku získala titul PhDr.

Jednou z jejích nejvýznamnějších činností se stala redakční práce na řadě oborových periodik. Od 1955 byla redaktorkou, členkou redakční rady, později vedoucí redaktorkou Archivního časopisu, 1966–82 redaktorkou Slovenské archivistiky a 1976–80 členkou redakční rady mezinárodního archivního časopisu Archivum (spolupracovala zejména s Vídní). Od 1972 pracovala jako dopisovatelka The American Archivist. Stala se členkou komisí, pracovních skupin, poradních sborů a redakčních rad v oblasti archivnictví, muzejnictví a organizace historické práce. Sporadicky spolupracovala s manželem (k jeho monografii Předhusitské Čechy, 1978, napsala předmluvu), po jeho smrti vydávala a pořádala Fialova nedokončená díla a jeho pozůstalost.

Zemřela na nerozpoznaný záchvat slinivky břišní.

Získala 1958 vyznamenání Za zásluhy o výstavbu, 1975 čestné uznání ministerstva vnitra SSR za rozvoj archivnictví na Slovensku, 1976 ocenění zasloužilý pracovník, 1979 Pamětní Křižíkovu medaili za zásluhy o rozvoj archivnictví na Slovensku. Písemnou pozůstalost převzal 1995 společně s písemnostmi manžela Státní ústřední (dnes Národní) archiv v Praze. Fond dokumentuje vývoj československého archivnictví, archivní metodiky a organizace archivnictví od vzniku jednotné sítě archivů do poloviny 80. let 20. století, kterou Č. od počátku 50. let pomáhala spoluvytvářet. Vypracovala metodiku archivní práce v Československu a byla autorkou řady metodických návrhů pro zpracování archiválií. Spolupracovala na příručkách Základní pravidla pro zpracování archivního materiálu (1960) a Archivní příručka (1965). Pozornost věnovala archivní terminologii, koordinaci ediční činnosti archivů a spolupráci na přípravě pravidel pro vydávání novodobých historických pramenů.

D: Národní výbor v roce 1848. Studie o archivním fondu, in: Sborník archivních prací 4, 1954, č. 1, s. 3n. (s J. Martínkem); Archivní zpracování map a plánů, in: Archivní časopis 9, 1959, s. 132n.; Základní pravidla pro zpracování archivního materiálu (s kol.), 1960; Vývoj organizace a působnosti národních výborů v českých zemích v letech 1945–1960, in: Archivní časopis 12, 1963, s. 129n.; Archivní příručka, 1965, 1971 (ed. a autorka kapitoly Třídění, pořádání a evidence archiválií); Archivy ČSR, 1974 (s J. Pražákovou); K české archivní terminologii, in: Archivní časopis 33, 1983, s. 65n.

L: J. Charous, G. Č., in: Archivní časopis 32, 1982, s. 43n., 42, 1992, s. 46n.; nekrolog: tamtéž 44, 1994, č. 4, s. 193; J. Pražáková, G. Č., in: Slovenská archivistika 30, 1995, č. 1, s. 197n.; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 123n.

P: Biografický archiv ÚČL Praha; NA Praha (osobní pozůstalost 7 kartonů).

Marcella Husová