BRETSCHNEIDER Rudolf 8.8.1913-4.1.1985: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BRETSCHNEIDER_Rudolf_8.8.1913-4.1.1985)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 8.8.1913
| datum narození = 8.8.1913
| místo narození =  
| místo narození = Zavidov u Rakovníka
| datum úmrtí = 4.1.1985
| datum úmrtí = 4.1.1985
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 3- Chemik nebo alchymista
| povolání = 3- Chemik nebo alchymista
31- Potravinář
31- Potravinář
Řádek 11: Řádek 11:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Rudolf BRETSCHNEIDER
}}
 
'''BRETSCHNEIDER, Rudolf,''' ''* 8. 8. 1913 Zavidov u Rakovníka, † 4. 1. 1985 Praha, cukrovarník''
 
Po maturitě na rakovnické reálce 1931 pokračoval ve studiu
na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství Českého
vysokého učení technického v Praze, absolvoval 1935
a nastoupil u firmy Baťa v Otrokovicích. Po ukončení vojenské
prezenční služby pracoval do 1946 jako chemik a provozní
inženýr v cukrovaru v Klobukách v Čechách. 1937–39
(mimo kampaně) působil také ve Výzkumném ústavu cukrovarnickém
v Praze u prof. Šandery. Tam připravoval svou
doktorskou práci, kterou kvůli uzavření českých vysokých
škol v období protektorátu mohl obhájit až 1945.
 
V roce 1946 byl jmenován do funkce hlavního inženýra
rafinerie cukru v Lounech a 1948 podnikovým ředitelem
cukrovaru v Kostelci nad Labem. 1951–59 byl technickým
náměstkem ministra potravinářského průmyslu. Od 1959
působil jako řádný profesor a vedoucí katedry chemie a technologie
sacharidů na Vysoké škole chemicko-technologické
v Praze. Ve studijním roce 1960/61 se stal děkanem fakulty
potravinářské technologie, pak prorektorem pro výstavbu
a 1970–76 zastával funkci rektora.
 
Jako pedagog prosazoval rozvíjení analytických a chemickoinženýrských
metod v cukrovarnictví, mj. výpočetní práce
pro konstrukci difuzních stanic, výzkum aplikace ionexových
membrán, aplikace programování v cukrovarských technologiích,
technologie rafinace kubánského třtinového cukru,
způsob ochrany řepné suroviny aplikací allylisothiokyanátu,
chemie polysacharidů v difuzních šťávách a technologické
využití elektrodialýzy ad.
 
B. byl předsedou České rady Vědecko-technické společnosti,
členem výboru pro udělování státní ceny Klementa Gottwalda,
členem vědeckého kolegia chemie ČSAV a řady dalších
odborných institucí. Obdržel Řád Vítězného února (1948),
Řád práce (1969), vyznamenání Za zásluhy o výstavbu
(1966), Za obětavou práci pro socialismus (1978), Za zásluhy
o rozvoj vědy a lidstva ČSAV (1978), zlatou medaili
J. Heyrovského, zlatou medaili Československé akademie zemědělské,
Řád republiky (1983) aj. 1975 byl zvolen členem
korespondentem ČSAV.
 
'''D:''' výběr: Technologie cukrovarnictví, 1964; Výroba surového a bílého cukru.
1. Řepa a těžení šťáv, 2. Rafinace, 1964; Základy cukrovarnictví, 1967; Technologie
výroby cukru (Surovárna a rafinace), 1969; Cukrovarnické tabulky,
1975.
 
'''L:''' M. Schätz, Historie výuky chemie, 2002, s. 162; J. Davídek, Prof. Ing.
Dr. R. B., DrSc., člen korespondent ČSAV – zemřel, in: Sborník VŠCHT
Praha, 1985, s. 7; MČE 1, s. 564; MSB 1, s. 64; Osobnosti středočeského
kraje, 1987, s. 17.
 
Miloslava Žďárská
 
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]]
[[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]]
[[Kategorie:31- Potravinář]]
[[Kategorie:31- Potravinář]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]
[[Kategorie:1913]]
[[Kategorie:1913]]
[[Kategorie:Zavidov]]
[[Kategorie:1985]]
[[Kategorie:1985]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 18. 12. 2016, 15:55

Rudolf BRETSCHNEIDER
Narození 8.8.1913
Místo narození Zavidov u Rakovníka
Úmrtí 4.1.1985
Místo úmrtí Praha
Povolání

3- Chemik nebo alchymista 31- Potravinář

61- Pedagog
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41980

BRETSCHNEIDER, Rudolf, * 8. 8. 1913 Zavidov u Rakovníka, † 4. 1. 1985 Praha, cukrovarník

Po maturitě na rakovnické reálce 1931 pokračoval ve studiu na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze, absolvoval 1935 a nastoupil u firmy Baťa v Otrokovicích. Po ukončení vojenské prezenční služby pracoval do 1946 jako chemik a provozní inženýr v cukrovaru v Klobukách v Čechách. 1937–39 (mimo kampaně) působil také ve Výzkumném ústavu cukrovarnickém v Praze u prof. Šandery. Tam připravoval svou doktorskou práci, kterou kvůli uzavření českých vysokých škol v období protektorátu mohl obhájit až 1945.

V roce 1946 byl jmenován do funkce hlavního inženýra rafinerie cukru v Lounech a 1948 podnikovým ředitelem cukrovaru v Kostelci nad Labem. 1951–59 byl technickým náměstkem ministra potravinářského průmyslu. Od 1959 působil jako řádný profesor a vedoucí katedry chemie a technologie sacharidů na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Ve studijním roce 1960/61 se stal děkanem fakulty potravinářské technologie, pak prorektorem pro výstavbu a 1970–76 zastával funkci rektora.

Jako pedagog prosazoval rozvíjení analytických a chemickoinženýrských metod v cukrovarnictví, mj. výpočetní práce pro konstrukci difuzních stanic, výzkum aplikace ionexových membrán, aplikace programování v cukrovarských technologiích, technologie rafinace kubánského třtinového cukru, způsob ochrany řepné suroviny aplikací allylisothiokyanátu, chemie polysacharidů v difuzních šťávách a technologické využití elektrodialýzy ad.

B. byl předsedou České rady Vědecko-technické společnosti, členem výboru pro udělování státní ceny Klementa Gottwalda, členem vědeckého kolegia chemie ČSAV a řady dalších odborných institucí. Obdržel Řád Vítězného února (1948), Řád práce (1969), vyznamenání Za zásluhy o výstavbu (1966), Za obětavou práci pro socialismus (1978), Za zásluhy o rozvoj vědy a lidstva ČSAV (1978), zlatou medaili J. Heyrovského, zlatou medaili Československé akademie zemědělské, Řád republiky (1983) aj. 1975 byl zvolen členem korespondentem ČSAV.

D: výběr: Technologie cukrovarnictví, 1964; Výroba surového a bílého cukru. 1. Řepa a těžení šťáv, 2. Rafinace, 1964; Základy cukrovarnictví, 1967; Technologie výroby cukru (Surovárna a rafinace), 1969; Cukrovarnické tabulky, 1975.

L: M. Schätz, Historie výuky chemie, 2002, s. 162; J. Davídek, Prof. Ing. Dr. R. B., DrSc., člen korespondent ČSAV – zemřel, in: Sborník VŠCHT Praha, 1985, s. 7; MČE 1, s. 564; MSB 1, s. 64; Osobnosti středočeského kraje, 1987, s. 17.

Miloslava Žďárská