DIRMOSER Oswald 28.2.1875-6.2.1938: Porovnání verzí
(DIRMOSER_Osvald_28.2.1875-6.2.1938) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = | | jméno = Oswald DIRMOSER | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 28.2.1875 | | datum narození = 28.2.1875 | ||
| místo narození = | | místo narození = Brno | ||
| datum úmrtí = 6.2.1938 | | datum úmrtí = 6.2.1938 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Baden u Vídně (Rakousko) | ||
| povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik | | povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''DIRMOSER, Oswald''', ''* 28. 2. 1875 Brno, † 6. 2. 1938 Baden u Vídně (Rakousko), strojírenský odborník, balistik'' | |||
Syn Alexandra D., mistra v textilní továrně v Brně, později | |||
v Bílsku (nyní Bielsko-Biała, Polsko). Vystudoval reálku | |||
v Bílsku. Potom sloužil jako jednoroční dobrovolník, 1895 až | |||
1899 jako důstojník u dělostřelectva. Do válečné školy nebyl | |||
přijat, ukončil aktivní vojenskou činnost a 1899 začal navštěvovat | |||
přednášky z oboru strojírenství na vídeňské technice. | |||
1903 získal inženýrský diplom a stal se asistentem na katedře | |||
strojírenství. V následujícím roce nastoupil jako konstruktér | |||
děl, později vedoucí oddělení v plzeňské Škodovce. 1910 začal | |||
přednášet jako docent všeobecného strojírenství na vídeňské | |||
technice. 1914 přešel do vídeňské centrály podniku Škoda | |||
a do rozpadu monarchie tam působil jako technický referent. | |||
Specializoval se na konstrukci hlavní děl (mj. 30,5 cm-Mörser | |||
M/11, obléhací houfnice L/15). Během působení na vysoké | |||
škole získal 1917 čestný titul Dr. ing. h. c. a později od 1918 | |||
mimořádnou a 1937 řádnou profesuru z oboru stavby děl. | |||
V odborných statích se zabýval především problematikou | |||
vnitřní balistiky. Měl bratra Richarda D. (1872–1919). | |||
'''D:''' Festigkeitberechnung von Hochleistungsgeschützrohren mit natürlicher | |||
und künstlich gehobner Elastizitätsgrenze, 1931. | |||
'''L:''' ÖBL 1, s. 187; BL 1, s. 256; NDB 3, s. 741. | |||
'''P:''' Podnikový archiv Škoda Plzeň, osobní spis. | |||
Jana Brabencová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]] | [[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]] | ||
[[Kategorie:1875]] | [[Kategorie:1875]] | ||
[[Kategorie:Brno]] | |||
[[Kategorie:1938]] | [[Kategorie:1938]] | ||
[[Kategorie:Baden]] | |||
Verze z 7. 1. 2017, 18:34
| Oswald DIRMOSER | |
 | |
| Narození | 28.2.1875 |
|---|---|
| Místo narození | Brno |
| Úmrtí | 6.2.1938 |
| Místo úmrtí | Baden u Vídně (Rakousko) |
| Povolání | 28- Strojař nebo elektrotechnik |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45476 |
DIRMOSER, Oswald, * 28. 2. 1875 Brno, † 6. 2. 1938 Baden u Vídně (Rakousko), strojírenský odborník, balistik
Syn Alexandra D., mistra v textilní továrně v Brně, později v Bílsku (nyní Bielsko-Biała, Polsko). Vystudoval reálku v Bílsku. Potom sloužil jako jednoroční dobrovolník, 1895 až 1899 jako důstojník u dělostřelectva. Do válečné školy nebyl přijat, ukončil aktivní vojenskou činnost a 1899 začal navštěvovat přednášky z oboru strojírenství na vídeňské technice. 1903 získal inženýrský diplom a stal se asistentem na katedře strojírenství. V následujícím roce nastoupil jako konstruktér děl, později vedoucí oddělení v plzeňské Škodovce. 1910 začal přednášet jako docent všeobecného strojírenství na vídeňské technice. 1914 přešel do vídeňské centrály podniku Škoda a do rozpadu monarchie tam působil jako technický referent. Specializoval se na konstrukci hlavní děl (mj. 30,5 cm-Mörser M/11, obléhací houfnice L/15). Během působení na vysoké škole získal 1917 čestný titul Dr. ing. h. c. a později od 1918 mimořádnou a 1937 řádnou profesuru z oboru stavby děl. V odborných statích se zabýval především problematikou vnitřní balistiky. Měl bratra Richarda D. (1872–1919).
D: Festigkeitberechnung von Hochleistungsgeschützrohren mit natürlicher und künstlich gehobner Elastizitätsgrenze, 1931.
L: ÖBL 1, s. 187; BL 1, s. 256; NDB 3, s. 741.
P: Podnikový archiv Škoda Plzeň, osobní spis.
Jana Brabencová