DOLEŽÁLEK Antonín Josef 3.4.1799-19.8.1849: Porovnání verzí
(DOLEŽÁLEK_Antonín_Josef_3.4.1799-19.8.1849) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
| místo narození = Lipník nad Bečvou | | místo narození = Lipník nad Bečvou | ||
| datum úmrtí = 19.8.1849 | | datum úmrtí = 19.8.1849 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) | ||
| povolání = 61- Pedagog | | povolání = 61- Pedagog | ||
49- Náboženský nebo církevní činitel | 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''DOLEŽÁLEK, Antonín Josef''', ''* 3. 4. 1799 Lipník nad Bečvou, † 19. 8. 1849 Vídeň (Rakousko), tyfloped, reformátor vzdělávání nevidomých'' | |||
Narodil se v rodině učitele a regenschoriho, místo narození | |||
bývá uváděno též jako Lipnice. Od dětství projevoval mimořádné | |||
hudební nadání. Studoval na pražské filozofické fakultě. | |||
1818 vstoupil v Lipníku do piaristického řádu, ten však o tři | |||
roky později opustil. Po studiích ve Vídni vyučoval na gymnáziu | |||
v Českém Krumlově, od 1825 v Praze a později v Táboře. | |||
Od 20. let se zabýval výukou nevidomých. Začal učit na škole | |||
pro nevidomé na Hradčanech, později se stal jejím ředitelem. | |||
Seznámil se s A. Klarem a s ním spolupracoval při zakládání | |||
moderního ústavu pro nevidomé v Praze, krátce působil | |||
i v Táboře a Brně. 1833 však přijal místo ředitele ústavu pro | |||
nevidomé v Pešti, který začal budovat a modernizovat. 1842 | |||
se ústav přestěhoval do nové budovy. Jako první zavedl do vyučování | |||
tělocvik, zabýval se i výchovou dětí s dalšími druhy | |||
postižení. Na škole založil pěvecký spolek ''Concordia'', s kterým | |||
provedl rekviem za zemřelého houslistu J. Slavíka. Přátelil | |||
se též s J. Kollárem (D. zhudebnil některé jeho básně). Neuměl | |||
ale maďarsky, proto 1846 o místo přišel a odešel do Vídně. | |||
'''D:''' Nachricht von der Verfassung des Blinden-Instituts in Pesth, Pesth 1836; | |||
Anweisung blinde Kinder von der frühesten Jugend an zweckmässig zu behandeln, | |||
Wien 1839; Ansichten über die Erziehung der Zöglinge einer | |||
Blinden-Anstalt, Pest 1840; Erlebnisse der ungarischen Blinden-Erziehungs-Anstalt, Pest 1842; Immerwährender Kalender für Blinde (Katholiken und | |||
Protestanten) vom J. 1847–1900, Wien 1847. | |||
'''L:''' RSN 4, s. 241; Wurzbach 3, s. 348; OSN 7, s. 782; MSN 2, s. 322; KSN | |||
3, s. 414; BL 1, s. 268–269; HS 1, s. 251 (kde další literatura); J. Smýkal, | |||
Tyflopedický lexikon jmenný, 1998. | |||
Tomáš Burda | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
| Řádek 18: | Řádek 51: | ||
[[Kategorie:Lipník_nad_Bečvou]] | [[Kategorie:Lipník_nad_Bečvou]] | ||
[[Kategorie:1849]] | [[Kategorie:1849]] | ||
[[Kategorie:Vídeň]] | |||
Verze z 25. 1. 2017, 09:19
| Antonín Josef DOLEŽÁLEK | |
 | |
| Narození | 3.4.1799 |
|---|---|
| Místo narození | Lipník nad Bečvou |
| Úmrtí | 19.8.1849 |
| Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
| Povolání |
61- Pedagog 49- Náboženský nebo církevní činitel |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45673 |
DOLEŽÁLEK, Antonín Josef, * 3. 4. 1799 Lipník nad Bečvou, † 19. 8. 1849 Vídeň (Rakousko), tyfloped, reformátor vzdělávání nevidomých
Narodil se v rodině učitele a regenschoriho, místo narození bývá uváděno též jako Lipnice. Od dětství projevoval mimořádné hudební nadání. Studoval na pražské filozofické fakultě. 1818 vstoupil v Lipníku do piaristického řádu, ten však o tři roky později opustil. Po studiích ve Vídni vyučoval na gymnáziu v Českém Krumlově, od 1825 v Praze a později v Táboře. Od 20. let se zabýval výukou nevidomých. Začal učit na škole pro nevidomé na Hradčanech, později se stal jejím ředitelem. Seznámil se s A. Klarem a s ním spolupracoval při zakládání moderního ústavu pro nevidomé v Praze, krátce působil i v Táboře a Brně. 1833 však přijal místo ředitele ústavu pro nevidomé v Pešti, který začal budovat a modernizovat. 1842 se ústav přestěhoval do nové budovy. Jako první zavedl do vyučování tělocvik, zabýval se i výchovou dětí s dalšími druhy postižení. Na škole založil pěvecký spolek Concordia, s kterým provedl rekviem za zemřelého houslistu J. Slavíka. Přátelil se též s J. Kollárem (D. zhudebnil některé jeho básně). Neuměl ale maďarsky, proto 1846 o místo přišel a odešel do Vídně.
D: Nachricht von der Verfassung des Blinden-Instituts in Pesth, Pesth 1836; Anweisung blinde Kinder von der frühesten Jugend an zweckmässig zu behandeln, Wien 1839; Ansichten über die Erziehung der Zöglinge einer Blinden-Anstalt, Pest 1840; Erlebnisse der ungarischen Blinden-Erziehungs-Anstalt, Pest 1842; Immerwährender Kalender für Blinde (Katholiken und Protestanten) vom J. 1847–1900, Wien 1847.
L: RSN 4, s. 241; Wurzbach 3, s. 348; OSN 7, s. 782; MSN 2, s. 322; KSN 3, s. 414; BL 1, s. 268–269; HS 1, s. 251 (kde další literatura); J. Smýkal, Tyflopedický lexikon jmenný, 1998.
Tomáš Burda