DÖRFL Gustav 24.6.1855-18.6.1902: Porovnání verzí
(DÖRFL_Gustav_24.6.1854-18.6.1902) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = Gustav DÖRFL | | jméno = Gustav DÖRFL | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 24.6. | | datum narození = 24.6.1855 | ||
| místo narození = | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 18.6.1902 | | datum úmrtí = 18.6.1902 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
64- Překladatel | 64- Překladatel | ||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''DÖRFL, Gustav''', ''* 24. 6. 1855 Praha, † 18. 6. 1902 Praha, básník, překladatel, publicista'' | |||
Pocházel ze staré evangelické česko-německé rodiny, otec byl | |||
kostelníkem u Salvátora. D. maturoval 1874 na reálce a studoval chemické inženýrství na německé technice v Praze. | |||
Studium opustil a odjel do Skotska, kde 1877–79 navštěvoval | |||
evangelické bohosloví na New College v Edinburghu. 1880 | |||
odcestoval do Německa, odkud se vrátil do Prahy. Stal se korektorem | |||
deníku ''Národní politika'' a soukromým učitelem angličtiny, | |||
1879–82 redigoval evangelický časopis ''Česká rodina'', | |||
1882 a 1884 církevní kalendář ''Vánoční album''. Nadále se živil | |||
výukou, žurnalistickou spoluprací s řadou periodik, zprvu | |||
hlavně mladočeské provenience, posléze i pokrokářských a sociálně | |||
demokratických, kam přispíval krátkými referáty o kulturním | |||
dění v Německu, Velké Británii a USA. Jimi plnil cennou | |||
vzdělávací funkci. Byl ojedinělým případem celonárodně | |||
literárně činného českého evangelického intelektuála druhé | |||
poloviny 19. století. Jako básník náležel k autorům lumírovské | |||
orientace. Přijímal vlivy Erbenovy, Heydukovy a Nerudovy | |||
baladiky, lyriky Hálkovy i Vrchlického. Studentská prvotina | |||
''Na Křivoklátě'' (1874) shrnula tvorbu pozdně romantického | |||
výrazu. Sbírka ''Balady starší i nové'' (1896) přinesla řadu veršů | |||
s náboženskou tematikou, obhajujících odkaz české reformace. | |||
Několik básní propadlo konfiskaci. Poslední sbírka | |||
''Miscelly'' (1901) se přiblížila duchu, nikoli tvaru Sládkovy poezie. | |||
Přátelství udržoval s J. Vrchlickým a J. V. Sládkem, kteří | |||
podporovali zejména jeho překladatelskou činnost. Do němčiny | |||
přeložil Hálkovy ''Večerní písně'' (1876), ukázky z tvorby | |||
J. Nerudy, A. Heyduka a J. Vrchlického, do češtiny převáděl | |||
poezii i prózu z angličtiny (T. B. Aldridge, R. Burns, W. W. | |||
Collins, Ch. Dickens, R. Kipling, T. Moore aj.). Jako první | |||
k nám uvedl Marka Twaina, s P. Sobotkou a E. Krásnohorskou | |||
Stanleyův africký cestopis, pro Národní divadlo připravil | |||
Shakespearovy hry ''Coriolanus'', ''Zimní pohádka'', první díl | |||
''Jindřicha IV''. Patřil k svobodomyslným literátům, kteří vyšli | |||
z mladočeského prostředí, ale záhy si je přisvojili i pokrokáři | |||
a sociální demokraté. | |||
'''L:''' F. Baťha, G. D., 1963; LČL 1, s. 584–585; J. B. Čapek, Sté výročí narození | |||
G. D., in: Kostnické jiskry 14. 7. 1955, č. 24, s. 4. | |||
'''P:''' LA PNP Praha (kde torzo pozůstalosti). | |||
Martin Kučera | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
Řádek 17: | Řádek 61: | ||
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | [[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:1855]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
[[Kategorie:1902]] | [[Kategorie:1902]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Verze z 29. 1. 2017, 17:47
Gustav DÖRFL | |
![]() | |
Narození | 24.6.1855 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 18.6.1902 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
63- Spisovatel 64- Překladatel 68- Redaktor nebo žurnalista |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45718 |
DÖRFL, Gustav, * 24. 6. 1855 Praha, † 18. 6. 1902 Praha, básník, překladatel, publicista
Pocházel ze staré evangelické česko-německé rodiny, otec byl kostelníkem u Salvátora. D. maturoval 1874 na reálce a studoval chemické inženýrství na německé technice v Praze. Studium opustil a odjel do Skotska, kde 1877–79 navštěvoval evangelické bohosloví na New College v Edinburghu. 1880 odcestoval do Německa, odkud se vrátil do Prahy. Stal se korektorem deníku Národní politika a soukromým učitelem angličtiny, 1879–82 redigoval evangelický časopis Česká rodina, 1882 a 1884 církevní kalendář Vánoční album. Nadále se živil výukou, žurnalistickou spoluprací s řadou periodik, zprvu hlavně mladočeské provenience, posléze i pokrokářských a sociálně demokratických, kam přispíval krátkými referáty o kulturním dění v Německu, Velké Británii a USA. Jimi plnil cennou vzdělávací funkci. Byl ojedinělým případem celonárodně literárně činného českého evangelického intelektuála druhé poloviny 19. století. Jako básník náležel k autorům lumírovské orientace. Přijímal vlivy Erbenovy, Heydukovy a Nerudovy baladiky, lyriky Hálkovy i Vrchlického. Studentská prvotina Na Křivoklátě (1874) shrnula tvorbu pozdně romantického výrazu. Sbírka Balady starší i nové (1896) přinesla řadu veršů s náboženskou tematikou, obhajujících odkaz české reformace. Několik básní propadlo konfiskaci. Poslední sbírka Miscelly (1901) se přiblížila duchu, nikoli tvaru Sládkovy poezie. Přátelství udržoval s J. Vrchlickým a J. V. Sládkem, kteří podporovali zejména jeho překladatelskou činnost. Do němčiny přeložil Hálkovy Večerní písně (1876), ukázky z tvorby J. Nerudy, A. Heyduka a J. Vrchlického, do češtiny převáděl poezii i prózu z angličtiny (T. B. Aldridge, R. Burns, W. W. Collins, Ch. Dickens, R. Kipling, T. Moore aj.). Jako první k nám uvedl Marka Twaina, s P. Sobotkou a E. Krásnohorskou Stanleyův africký cestopis, pro Národní divadlo připravil Shakespearovy hry Coriolanus, Zimní pohádka, první díl Jindřicha IV. Patřil k svobodomyslným literátům, kteří vyšli z mladočeského prostředí, ale záhy si je přisvojili i pokrokáři a sociální demokraté.
L: F. Baťha, G. D., 1963; LČL 1, s. 584–585; J. B. Čapek, Sté výročí narození G. D., in: Kostnické jiskry 14. 7. 1955, č. 24, s. 4.
P: LA PNP Praha (kde torzo pozůstalosti).
Martin Kučera