DROŽ Karel 22.8.1858-24.12.1928: Porovnání verzí
(DROŽ_Karel_22.8.1858-24.12.1928) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 22.8.1858 | | datum narození = 22.8.1858 | ||
| místo narození = | | místo narození = Uhlířské Janovice u Kutné Hory | ||
| datum úmrtí = 24.12.1928 | | datum úmrtí = 24.12.1928 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
64- Překladatel | 64- Překladatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''DROŽ, Karel''', ''* 22. 8. 1858 Uhlířské Janovice u Kutné Hory, † 24. 12. 1928 Praha, cestovatel, spisovatel, překladatel'' | |||
Absolvoval kutnohorskou reálku a učitelský ústav v Jičíně. | |||
Krátce učil v Chotěboři, od 1882 byl vyslán Ústřední maticí | |||
školskou jako řídící učitel do Duchcova. Škola tam byla teprve | |||
zřizována a o její otevření 1882 se vedle D. významně zasloužil | |||
i inženýr J. Bydžovský. Zapsalo se do ní více než 350 žáků | |||
z rodin českých horníků. D. se záhy postavil do čela protigermanizačního | |||
úsilí v regionu a od května 1883 vedl i místní | |||
spolek Budeč Rudohorská, záhy však byl odvolán a 1884–87 | |||
učil v Dobřanech u Plzně, pak rok v Oseku u Duchcova a od | |||
1888 trvale na měšťanské škole v Plzni. Při záplavách oseckých | |||
dolů (1888) organizoval pomoc rodinám postižených horníků. Po vzniku ČSR byl povýšen do funkce inspektora měšťanských | |||
škol na Podkarpatské Rusi, vzhledem k jeho jazykovým znalostem především škol rumunských. Od 1921 | |||
krátce redigoval časopis ''Podkarpatská Rus''. Poslední léta života | |||
trávil na odpočinku v Praze, kde i zemřel na následky dopravní | |||
nehody. | |||
Podobně jako jiní učitelé během letních prázdnin často cestoval, | |||
navštívil severní Afriku a Asii, ale k jeho nejoblíbenějším | |||
oblastem patřilo Slovensko a balkánské státy, především Rumunsko | |||
a Bulharsko (z obou jazyků překládal: A. Vlahuţă, | |||
''Z Rumunska malebného''; E. Pelin, ''Bulharské povídky''). Publikoval | |||
literaturu s cestopisnou tematikou. | |||
'''D:''' Tatry, Ružomberok 1897; Život na Tatrách, 1906; Polská ves v Asii, | |||
1906; První cesta na Rylskou planinu, 1907; Návštěva u Carmen Sylvy, | |||
1908; Druhá a třetí cesta na Rylskou planinu, 1921; Z našich Tater, 1924. | |||
'''L:''' nekrolog in: Slovanský přehled 21, 1929, s. 457–458; OSN 28, s. 293; | |||
OSND 2/1, s. 257; KSN 3, s. 500; LČL 1, s. 601n. (kde i částečná bibliografie | |||
a další literatura); Deník Směr 23. 8. 1998; B. Sajvera, Osobnosti | |||
Uhlířskojanovicka, 2006. | |||
Jiří Martínek | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
| Řádek 16: | Řádek 52: | ||
[[Kategorie:1858]] | [[Kategorie:1858]] | ||
[[Kategorie:Uhlířské Janovice]] | |||
[[Kategorie:1928]] | [[Kategorie:1928]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Verze z 19. 2. 2017, 08:38
| Karel DROŽ | |
 | |
| Narození | 22.8.1858 |
|---|---|
| Místo narození | Uhlířské Janovice u Kutné Hory |
| Úmrtí | 24.12.1928 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
63- Spisovatel 64- Překladatel |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=52005 |
DROŽ, Karel, * 22. 8. 1858 Uhlířské Janovice u Kutné Hory, † 24. 12. 1928 Praha, cestovatel, spisovatel, překladatel
Absolvoval kutnohorskou reálku a učitelský ústav v Jičíně. Krátce učil v Chotěboři, od 1882 byl vyslán Ústřední maticí školskou jako řídící učitel do Duchcova. Škola tam byla teprve zřizována a o její otevření 1882 se vedle D. významně zasloužil i inženýr J. Bydžovský. Zapsalo se do ní více než 350 žáků z rodin českých horníků. D. se záhy postavil do čela protigermanizačního úsilí v regionu a od května 1883 vedl i místní spolek Budeč Rudohorská, záhy však byl odvolán a 1884–87 učil v Dobřanech u Plzně, pak rok v Oseku u Duchcova a od 1888 trvale na měšťanské škole v Plzni. Při záplavách oseckých dolů (1888) organizoval pomoc rodinám postižených horníků. Po vzniku ČSR byl povýšen do funkce inspektora měšťanských škol na Podkarpatské Rusi, vzhledem k jeho jazykovým znalostem především škol rumunských. Od 1921 krátce redigoval časopis Podkarpatská Rus. Poslední léta života trávil na odpočinku v Praze, kde i zemřel na následky dopravní nehody.
Podobně jako jiní učitelé během letních prázdnin často cestoval, navštívil severní Afriku a Asii, ale k jeho nejoblíbenějším oblastem patřilo Slovensko a balkánské státy, především Rumunsko a Bulharsko (z obou jazyků překládal: A. Vlahuţă, Z Rumunska malebného; E. Pelin, Bulharské povídky). Publikoval literaturu s cestopisnou tematikou.
D: Tatry, Ružomberok 1897; Život na Tatrách, 1906; Polská ves v Asii, 1906; První cesta na Rylskou planinu, 1907; Návštěva u Carmen Sylvy, 1908; Druhá a třetí cesta na Rylskou planinu, 1921; Z našich Tater, 1924.
L: nekrolog in: Slovanský přehled 21, 1929, s. 457–458; OSN 28, s. 293; OSND 2/1, s. 257; KSN 3, s. 500; LČL 1, s. 601n. (kde i částečná bibliografie a další literatura); Deník Směr 23. 8. 1998; B. Sajvera, Osobnosti Uhlířskojanovicka, 2006.
Jiří Martínek