BUŠEK Linhartův z Braškova †?28.12.1372: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BUŠEK_Linhartův_z_Braškova_1290-1352)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno = Linhartův z Braškova BUŠEK
| jméno = Linhartův z Braškova BUŠEK
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1290
| datum narození = ?
| místo narození =  
| místo narození =  
| datum úmrtí = 1352
| datum úmrtí = před 28.12.1372
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí =  
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Linhartův z Braškova BUŠEK
}}
 
'''BUŠEK Linhartův z Braškova,''' ''* ?, † před 28. 12. 1372 ?, první mistr stavby pražského metropolitního kostela''
 
O B. původu není mnoho známo. Pocházel ze šlechtického
rodu, v pramenech je doložen jeho bratr, rytíř Mareš. Z Braškova
se psal patrně podle rodového majetku. Po své smrti
odkázal dvůr v Braškově (u Unhoště) pražské kapitule. B.
se věnoval duchovní kariéře. Postupně se stal kanovníkem
u Sv. Jiří na Pražském hradě, u Sv. Jiljí v Praze a pravděpodobně
také kanovníkem pražského metropolitního kostela
(1362–72). Byl kaplanem a familiářem Karla IV. Od 1353
působil i jako arcijáhen kouřimský. Po smrti Arnošta z Pardubic
se společně s Jencem, proboštem od sv. Kříže ve Vratislavi,
a Sezemou ze Sezimova Ústí, proboštem v Týně nad Vltavou,
stal jedním ze tří administrátorů pražské arcidiecéze. Nový
pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi krátce nato ustanovil
všechny tři svými generálními vikáři. B. se zapsal také do dějin
stavby katedrály sv. Víta v Praze jako první mistr stavby
kostela (director fabricae). Literatura někdy chybně cituje
datum úmrtí B. k roku 1350, odvozené od nápisu pod jeho
bustou v triforiu Svatovítské katedrály. B. však prokazatelně
žil ještě na počátku 70. let 14. století. Poslední zmínka o něm
se vztahuje k datu 28. 12. 1372, kdy byl již mrtev.
 
'''L:''' Z. Hledíková, Úřad generálních vikářů pražského arcibiskupa v době
předhusitské, 1971, s. 122; A. Podlaha, Series praepositorum, decanorum,
archidiaconorum aliorumque praelatorum et canonicorum S. metropolitanae
ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, 1912,
s. 29n.; V. V. Tomek, Dějepis města Prahy 5, 1905, s. 111n., 131, 142n.,
160, 279, 281; J. Neuwirth, Die Wochenrechnungen und der Betrieb des
Prager Dombaues, 1890, s. 389; D. Líbal – P. Zahradník, Katedrála svatého
Víta na Pražském hradě, 1999, s. 15n.; I. Hlobil, Parléřovská huť a stavba
katedrály sv. Víta za Karla IV. (1344/1346–1378), in: Katedrála sv. Víta 1.
Stavba, 1994, s. 49n.
 
Eva Doležalová
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:1372]]
[[Kategorie:1290]]
[[Kategorie:1352]]

Verze z 20. 2. 2017, 17:57

Linhartův z Braškova BUŠEK
Narození ?
Úmrtí před 28.12.1372
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=81357

BUŠEK Linhartův z Braškova, * ?, † před 28. 12. 1372 ?, první mistr stavby pražského metropolitního kostela

O B. původu není mnoho známo. Pocházel ze šlechtického rodu, v pramenech je doložen jeho bratr, rytíř Mareš. Z Braškova se psal patrně podle rodového majetku. Po své smrti odkázal dvůr v Braškově (u Unhoště) pražské kapitule. B. se věnoval duchovní kariéře. Postupně se stal kanovníkem u Sv. Jiří na Pražském hradě, u Sv. Jiljí v Praze a pravděpodobně také kanovníkem pražského metropolitního kostela (1362–72). Byl kaplanem a familiářem Karla IV. Od 1353 působil i jako arcijáhen kouřimský. Po smrti Arnošta z Pardubic se společně s Jencem, proboštem od sv. Kříže ve Vratislavi, a Sezemou ze Sezimova Ústí, proboštem v Týně nad Vltavou, stal jedním ze tří administrátorů pražské arcidiecéze. Nový pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi krátce nato ustanovil všechny tři svými generálními vikáři. B. se zapsal také do dějin stavby katedrály sv. Víta v Praze jako první mistr stavby kostela (director fabricae). Literatura někdy chybně cituje datum úmrtí B. k roku 1350, odvozené od nápisu pod jeho bustou v triforiu Svatovítské katedrály. B. však prokazatelně žil ještě na počátku 70. let 14. století. Poslední zmínka o něm se vztahuje k datu 28. 12. 1372, kdy byl již mrtev.

L: Z. Hledíková, Úřad generálních vikářů pražského arcibiskupa v době předhusitské, 1971, s. 122; A. Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque praelatorum et canonicorum S. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, 1912, s. 29n.; V. V. Tomek, Dějepis města Prahy 5, 1905, s. 111n., 131, 142n., 160, 279, 281; J. Neuwirth, Die Wochenrechnungen und der Betrieb des Prager Dombaues, 1890, s. 389; D. Líbal – P. Zahradník, Katedrála svatého Víta na Pražském hradě, 1999, s. 15n.; I. Hlobil, Parléřovská huť a stavba katedrály sv. Víta za Karla IV. (1344/1346–1378), in: Katedrála sv. Víta 1. Stavba, 1994, s. 49n.

Eva Doležalová