DUBČANSKÝ ze Zdenína Jan ?-1543

Jan DUBČANSKÝ ze Zdenína
Úmrtí	1543
Povolání	50- Náboženský publicista 63- Spisovatel
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45922

DUBČANSKÝ ze Zdenína, Jan (též Habrovanský, Habrovský), * ?, † 1543, náboženský myslitel, zakladatel jednoty habrovanské

Drobný moravský šlechtic, původem z jihočeského rytířského rodu, po 1513 získal sňatkem Habrovany na Vyškovsku, o deset let později koupil Luleč (Lileč) a Nemojany. Jako aktivní, novým myšlenkám otevřený utrakvista vedl 1519 z pověření Jana z Pernštejna jednání v Třebíči mezi podobojími a zástupcem jednoty bratrské Vavřincem Krasonickým ohledně sjednocení, 1526 rokoval ve Slavkově s jihomoravskými kazateli, kteří se později pod vlivem Baltasara Hubmeiera přidali k novokřtěncům. Společnou řeč našel s jinými hledači lepšího uspořádání církve – s bývalým řádovým bratrem Janem Čížkem (též Johann Ziesing), s bývalým rektorem kláštera ve Vilémově Václavem z Lulče a s kazatelem Matějem Poustevníkem. 1528 D. založil na setkání v Routce vlastní náboženskou obec, nazvanou Jednota bratří a starších z Hory Lilecké, známou též jako jednota habrovanská. V následujících letech bezúspěšně usiloval o spojení s některým z domácích náboženských seskupení. 1527 jednal s bratřími sboru mladoboleslavského, o rok později se setkal v Olešnici na Kunštátsku s hlavou Malé stránky Janem Kalencem. V následujících letech se obrátil opět na jednotu bratrskou, kde se po smrti bratra Lukáše ujal vedení bratr Martin Škoda. 1531 zakázala vrchnost (Jan z Pernštejna) jeho disputaci s moravskými bratrskými kazateli v Prostějově. Posledním pokusem o spojenectví se stalo jednání v Kyjově 1535, na němž habrovanské zastupoval D. a jednotu bratři Michalec a Mach. Ani tam se však neshodli.

1527 byla v Prostějově vytištěna první česká kniha na Moravě Listové pana Jana Dubčanského Bratřím boleslavským. Její tiskař, Kašpar Aorgus (zv. též Neděle), byl spojen i s dalšími tisky pro jednotu habrovanskou. Tyto převážně apologetické spisy a kancionály se tiskly nejen v tiskárně, kterou D. zřídil kolem 1530 v Lulči, ale patrně i v Náměšti nad Oslavou.

Literární a nakladatelská činnost habrovanských, D. veřejné vystupování, zwingliánské názorové zabarvení i ochota komunikovat s nekonformními osobnostmi včetně novokřtěnců vyvolaly nelibost olomouckého biskupa i krále Ferdinanda I. V souvislosti s opatřeními znojemského sněmu proti novokřtěncům byl D. 1535 obeslán ke královskému dvoru a bylo mu zakázáno šířit nové učení. V následujícím roce však vydal pod názvem Apologia soubornou konfesi habrovanského hnutí a byl opět předvolán na Pražský hrad. Tam se dostavil až 1537. Mezitím vídeňský biskup Johannes Faber vypracoval na Apologii posudek, a když se D. přiznal k naukám ve spise uvedeným, byl spolu se svými druhy uvězněn. Propuštění se dočkal v dubnu 1538, poté co Jan z Pernštejna a pan ze Švamberka za něho složili záruku (rukojemství) 18 000 kop českých grošů. D. musel slíbit, že se své sekty zřekne a přestoupí buď k víře katolické, či podobojí. Protože však král neměl právo obesílat moravského landfrýdníka ze země pro náboženské záležitosti ani ho z těchto důvodů zatěžovat nějakým závazkem, postavila se moravská šlechta za D., neboť nehodlala připustit panovníkovy zásahy do svých práv v náboženských záležitostech. Zápas moravských stavů s Ferdinandem I. trval poměrně dlouho. Případ byl posléze vyčleněn k samostatnému řešení a rozhodnutí v něm padlo 1539. D. se sice musel vzdát šíření habrovanských nauk, ale unikl povinnosti přestoupit k některé z církví, které panovník uznával. V následujících letech se věnoval spíše politické činnosti. Byl znám jako dobrý řečník na soudech a posléze zastával i veřejné úřady. Brzy po jeho smrti se jednota habrovanská rozpadla.

L: J. D. Listové pana J. D. Bratřím boleslavským, 1527; V. Šturm, Krátké ozvání… proti kratičkému ohlášení Jednoty Valdenské neb Boleslavské, 1584, s. 193; J. Hanák, Bratří a starší Hory lilecké, in: ČMM 52, 1928, s. 39–124 a 277–348; O. Odložilík, Jednota bratří Habrovanských, in: ČČH 29, 1923, s. 1–70 a 301 až 357; V. Procházka, Tiskárna bratří Habrovanských v Lulči u Vyškova, 1933, reprint 1940; M. Rothkegel, Mährische Sakramentierer des zweiten Viertels des 16. Jahrhunderts: Matěj Poustevník, Beneš Optát, Johann Ziesing (Jan Čížek), J. D. ze Zdenína und die Habrovaner (Lulčer) Brüder, Baden-Baden 2005; P. Zemek, Martin Rothkegel, Mährische Sakramentierer (recenze), in: Acta Comeniana 20–21 (XLIV–XLV), 2007, s. 266–269.

Jana Hubková