DUŠEK František Xaver ?8.12.1731-12.2.1799: Porovnání verzí
(DUŠEK_František_Xaver_1731-12.2.1799) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = František Xaver DUŠEK | | jméno = František Xaver DUŠEK | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1731 | | datum narození = 8.12.1731 (křest) | ||
| místo narození = | | místo narození = Chotěborky (č. o. Vilantice) u Dvora Králové nad Labem | ||
| datum úmrtí = 12.2.1799 | | datum úmrtí = 12.2.1799 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 77- Hudební skladatel | | povolání = 77- Hudební skladatel | ||
61- Pedagog | 61- Pedagog | ||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''DUŠEK, František Xaver''' ''(též DUSCHEK), * 8. 12. 1731 (křest) Chotěborky (č. o. Vilantice) u Dvora Králové nad Labem, † 12. 2. 1799 Praha, hudební skladatel, klavírista, pedagog'' | |||
Byl synem svobodného sedláka Václava D. a Doroty, roz. Sobotkové | |||
z Vilantic. Nejprve se učil hudbě v rodišti, pravděpodobně u učitele Ulíka. Studoval (dle tradice za podpory | |||
hraběte J. K. Šporka) na jezuitské koleji v Hradci Králové. Vinou | |||
následků úrazu v mládí se nemohl stát knězem a věnoval | |||
se plně hudbě. Kolem 1748 studoval u předního skladatele | |||
a pražského hudebního pedagoga F. J. Habermanna, poté tři | |||
roky ve Vídni u G. Ch. Wagenseila. 1761 žil patrně už v Praze. 1770 byl uveden v soupisu mužského obyvatelstva k vojenským | |||
účelům jako obyvatel Starého Města, který měl také | |||
sluhu. Tehdy už jistě měl kontakt s hrabětem Johannem Josefem | |||
Philipem Pachtou, v jehož hudební sbírce se dochovalo | |||
108 D. skladeb. Od 60. let byl doložen jako učitel hry na | |||
klavír i ve šlechtických rodinách (Waldstein, Fürstenberg ad.). | |||
K jeho nejlepším žákům patřil J. N. Vitásek, L. A. Koželuh | |||
a V. Mašek. 1776 se oženil se svou žákyní Josefou Hambacherovou (1754–1824), která bydlela s matkou v témže domě | |||
v Celetné ulici. Spolu s o 23 let mladší manželkou navštívil | |||
v létě 1777 jejího dědečka Ignaze Antona Weisera a další | |||
příbuzné v Salcburku, kde se oba seznámili s W. A. Mozartem. | |||
Ten později při svých pražských návštěvách často pobýval na | |||
jejich letním sídle Bertramka, kde 1787 dokončil operu ''Don'' | |||
''Giovanni''. Po Mozartově smrti se manželé D. spolu s manželi | |||
Němečkovými starali v Praze o skladatelovy syny Carla Thomase a Franze Xavera. D. byl pohřben na Malostranském | |||
hřbitově nedaleko Bertramky. D., který se živil jen skladatelskou | |||
a pedagogickou činností, se stal autorem asi 200 skladeb, | |||
z toho asi 40 sinfonií, většinou třívětých, 9 koncertů a 3 concertinos | |||
pro cembalo (pianoforte), 37 partit, 20 smyčcových | |||
kvartetů, 21 trií, 2 serenád, klavírních sonát a sonatin, menuetů | |||
ad. Většina jeho díla zůstala v rukopisech, některé | |||
klavírní skladby vyšly tiskem v Amsterodamu, Paříži (1774), | |||
Praze (1774 a 1796), Vídni (1779) a Linci (1784). V Německu se jeho skladby nabízely také v katalozích lipského nakladatelství | |||
Breitkopf & Härtel. Jeho rané skladby se pohybovaly | |||
v rámci galantního slohu, v dalším pozvolném vývoji dospěla | |||
jeho tvorba ke klasicismu. Charakterizovala ji skladebná jednoduchost, | |||
lehká srozumitelnost a často i snaha pobavit posluchače. | |||
'''L:''' HS 1, s. 274; MGG 5, sl. 1706–1708; Grove 7, s. 759–760; Duschek | |||
(Dussek) family, in: The Cambridge Mozart Encyclopedia, C. Eisen and | |||
S. P. Keefe (ed.), Cambridge 2006, s. 151; Dlabač, 1, s. 341–344; O. Kamper, | |||
Hudební Praha v XVIII. věku, 1938, s. 182n.; P. Nettl, Mozart in | |||
Böhmen, 1938, passim; V. J. Sýkora, F. X. D., 1958 (s tematickým katalogem | |||
skladeb); T. Volek, Čtyři studie k dějinám české hudby 18. století, | |||
in: Miscellanea musicologica 6, 1958, s. 124–128; Z. Culka, Hudební inzerát | |||
F. X. D., in: Bertramka, prosinec 1960, č. 23; J. Böhmová, Kapitoly | |||
z dějin klavírních škol, 1968, s. 99–100; E. Gross, Background and Problems | |||
for a Historical and Critical Edition of the String Quartets of F. X. | |||
Duschek, in: Miscellanea musicologica (Adelaide) 6, 1972, s. 4 až 37 (s tematickým katalogem); T. Straková, Skladatelský odkaz F. X. D. (K problematice sporných duškián), in: Bertramka 12 (33), 1981, č. 2; R. Zelenka, | |||
Georg Christoph Wagenseil und seine böhmische Schüller, in: | |||
Blankenburger Studien 13, 1982, s. 97–98; J. Snížková, Mozarts Prager | |||
Gastgeber, in: Acta mozartiana 34, 1987, seš. 2, s. 36–39; J. Böhmová-Zahradníčková, Slavní čeští klavíristé a klavírní pedagogové z 18. a 19. století, 1986, s. 22–25; M. Kabelková, Hudební archiv a kapela Jana Josefa | |||
Filipa Pachty, in: Hudební věda 28, 1991, seš. 4, s. 329–333. | |||
Milada Jonášová | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
| Řádek 21: | Řádek 72: | ||
[[Kategorie:1731]] | [[Kategorie:1731]] | ||
[[Kategorie:Vilantice]] | |||
[[Kategorie:1799]] | [[Kategorie:1799]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Verze z 25. 3. 2017, 18:32
| František Xaver DUŠEK | |
 | |
| Narození | 8.12.1731 (křest) |
|---|---|
| Místo narození | Chotěborky (č. o. Vilantice) u Dvora Králové nad Labem |
| Úmrtí | 12.2.1799 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
77- Hudební skladatel 61- Pedagog 78- Hudební interpret |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46029 |
DUŠEK, František Xaver (též DUSCHEK), * 8. 12. 1731 (křest) Chotěborky (č. o. Vilantice) u Dvora Králové nad Labem, † 12. 2. 1799 Praha, hudební skladatel, klavírista, pedagog
Byl synem svobodného sedláka Václava D. a Doroty, roz. Sobotkové z Vilantic. Nejprve se učil hudbě v rodišti, pravděpodobně u učitele Ulíka. Studoval (dle tradice za podpory hraběte J. K. Šporka) na jezuitské koleji v Hradci Králové. Vinou následků úrazu v mládí se nemohl stát knězem a věnoval se plně hudbě. Kolem 1748 studoval u předního skladatele a pražského hudebního pedagoga F. J. Habermanna, poté tři roky ve Vídni u G. Ch. Wagenseila. 1761 žil patrně už v Praze. 1770 byl uveden v soupisu mužského obyvatelstva k vojenským účelům jako obyvatel Starého Města, který měl také sluhu. Tehdy už jistě měl kontakt s hrabětem Johannem Josefem Philipem Pachtou, v jehož hudební sbírce se dochovalo 108 D. skladeb. Od 60. let byl doložen jako učitel hry na klavír i ve šlechtických rodinách (Waldstein, Fürstenberg ad.). K jeho nejlepším žákům patřil J. N. Vitásek, L. A. Koželuh a V. Mašek. 1776 se oženil se svou žákyní Josefou Hambacherovou (1754–1824), která bydlela s matkou v témže domě v Celetné ulici. Spolu s o 23 let mladší manželkou navštívil v létě 1777 jejího dědečka Ignaze Antona Weisera a další příbuzné v Salcburku, kde se oba seznámili s W. A. Mozartem. Ten později při svých pražských návštěvách často pobýval na jejich letním sídle Bertramka, kde 1787 dokončil operu Don Giovanni. Po Mozartově smrti se manželé D. spolu s manželi Němečkovými starali v Praze o skladatelovy syny Carla Thomase a Franze Xavera. D. byl pohřben na Malostranském hřbitově nedaleko Bertramky. D., který se živil jen skladatelskou a pedagogickou činností, se stal autorem asi 200 skladeb, z toho asi 40 sinfonií, většinou třívětých, 9 koncertů a 3 concertinos pro cembalo (pianoforte), 37 partit, 20 smyčcových kvartetů, 21 trií, 2 serenád, klavírních sonát a sonatin, menuetů ad. Většina jeho díla zůstala v rukopisech, některé klavírní skladby vyšly tiskem v Amsterodamu, Paříži (1774), Praze (1774 a 1796), Vídni (1779) a Linci (1784). V Německu se jeho skladby nabízely také v katalozích lipského nakladatelství Breitkopf & Härtel. Jeho rané skladby se pohybovaly v rámci galantního slohu, v dalším pozvolném vývoji dospěla jeho tvorba ke klasicismu. Charakterizovala ji skladebná jednoduchost, lehká srozumitelnost a často i snaha pobavit posluchače.
L: HS 1, s. 274; MGG 5, sl. 1706–1708; Grove 7, s. 759–760; Duschek (Dussek) family, in: The Cambridge Mozart Encyclopedia, C. Eisen and S. P. Keefe (ed.), Cambridge 2006, s. 151; Dlabač, 1, s. 341–344; O. Kamper, Hudební Praha v XVIII. věku, 1938, s. 182n.; P. Nettl, Mozart in Böhmen, 1938, passim; V. J. Sýkora, F. X. D., 1958 (s tematickým katalogem skladeb); T. Volek, Čtyři studie k dějinám české hudby 18. století, in: Miscellanea musicologica 6, 1958, s. 124–128; Z. Culka, Hudební inzerát F. X. D., in: Bertramka, prosinec 1960, č. 23; J. Böhmová, Kapitoly z dějin klavírních škol, 1968, s. 99–100; E. Gross, Background and Problems for a Historical and Critical Edition of the String Quartets of F. X. Duschek, in: Miscellanea musicologica (Adelaide) 6, 1972, s. 4 až 37 (s tematickým katalogem); T. Straková, Skladatelský odkaz F. X. D. (K problematice sporných duškián), in: Bertramka 12 (33), 1981, č. 2; R. Zelenka, Georg Christoph Wagenseil und seine böhmische Schüller, in: Blankenburger Studien 13, 1982, s. 97–98; J. Snížková, Mozarts Prager Gastgeber, in: Acta mozartiana 34, 1987, seš. 2, s. 36–39; J. Böhmová-Zahradníčková, Slavní čeští klavíristé a klavírní pedagogové z 18. a 19. století, 1986, s. 22–25; M. Kabelková, Hudební archiv a kapela Jana Josefa Filipa Pachty, in: Hudební věda 28, 1991, seš. 4, s. 329–333.
Milada Jonášová