DUŠEK Vendelín 18.1.1784-21.6.1849: Porovnání verzí
(DUŠEK_Vendelín_1784-1849) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = Vendelín DUŠEK | | jméno = Vendelín DUŠEK | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1784 | | datum narození = 18.1.1784 | ||
| místo narození = | | místo narození = Dolní Dobrouč u Ústí nad Orlicí | ||
| datum úmrtí = 1849 | | datum úmrtí = 21.6.1849 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Pecka | ||
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
50- Náboženský publicista | 50- Náboženský publicista | ||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
''DUŠEK, Vendelín'', ''* 18. 1. 1784 Dolní Dobrouč u Ústí nad Orlicí, † 21. 6. 1849 Pecka, římskokatolický kněz, spisovatel'' | |||
Rozhodl se pro dráhu katolického kněze, svěcení přijal 23. 8. | |||
1812. Poté působil jako kooperátor v Nové Pace, kde 1819 | |||
sepsal dějepisnou práci ''Starobylé památky kláštera pavlánského'' | |||
''v Nové Pacce'' (sic!). Od 1818 se jako pedagogický spisovatel | |||
a autor zábavných a mravoučných kratších próz zapojil příspěvky | |||
v ''Rozmanitostech'', později i v jiných dobových časopisech (1819 v ''Hyllos – Dobrozvěsti'', 1820–21 v ''Hyllos''), do vlasteneckého | |||
literárního a kulturního dění dvacátých let 19. | |||
století. Témata čerpal z doby rytířů a z orientálního prostředí, | |||
psal dobrodružné a humoristické povídky s historickým nebo | |||
mravoučným námětem, didaktické a sentimentální črty, historky | |||
o strašidlech. Svá vyprávění prokládal často bajkami, | |||
anekdotami a kuriozitami. V beletrii určené mládeži uplatňoval | |||
vychovatelské hledisko. 1821 vydal u pražského nakladatele Martina Neureuttera ''Naučné povídky'' (znovu 1829 u J. H. Pospíšila) a sepsal pedagogický spis ''Naučení pro mládež'' | |||
(1821), povídky ''Rozmanitá poučení pro mládež'' (1821), ''Poučující povídky'' (1829) a ''Nové povídky'' (1829). Vedle toho překládal třísvazkové dílo B. H. Overberga ''Navedení k náležitému'' | |||
''školnímu vyučování...'', které otiskoval 1825–26, a přispíval naučnými články z různých oborů zejména 1829–31 do časopisu ''Jindy a nyní'', od 1835 do ''Přítele mládeže''. Vydal také pedagogický spisek ''Promluva'' ''učitele'' ''k'' dítkám'' (b. d.). | |||
Od poloviny 30. let publikoval již jen sporadicky, vedle oslavné | |||
příležitostné básně ''Citové radosti u příchodu do Pecky Jeho'' | |||
''biskupské excelencí... p. Karla Bor. Hanla...'' (1841) překlad | |||
B. Oppelta ''Kniha modlitební pro katolické paní a panny'' (1845). | |||
Nedlouho před smrtí se stal 1849 v Pecce farářem a čestným | |||
děkanem. Stýkal se s dobovými českými vlastenci (zejména | |||
s J. Hýblem, J. H. Pospíšilem ad.). | |||
'''L:''' J. Jungmann, Historie literatury české, 1849, s. 549; OSN 8, s. 231; | |||
LČL 1, s. 628; Mrtví tanečníci, V. Vaněk (ed.), 2010, s. 34. | |||
'''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha; SOA Zámrsk, matrika zemřelých ř. k. | |||
f. ú. Pecka č. 124–32, s. 134. | |||
Marcella Husová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
Řádek 20: | Řádek 54: | ||
[[Kategorie:1784]] | [[Kategorie:1784]] | ||
[[Kategorie:Dolní Dobrouč]] | |||
[[Kategorie:1849]] | [[Kategorie:1849]] | ||
[[Kategorie:Pecka]] |
Verze z 27. 3. 2017, 12:43
Vendelín DUŠEK | |
![]() | |
Narození | 18.1.1784 |
---|---|
Místo narození | Dolní Dobrouč u Ústí nad Orlicí |
Úmrtí | 21.6.1849 |
Místo úmrtí | Pecka |
Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 50- Náboženský publicista 61- Pedagog 63- Spisovatel |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46034 |
DUŠEK, Vendelín, * 18. 1. 1784 Dolní Dobrouč u Ústí nad Orlicí, † 21. 6. 1849 Pecka, římskokatolický kněz, spisovatel
Rozhodl se pro dráhu katolického kněze, svěcení přijal 23. 8. 1812. Poté působil jako kooperátor v Nové Pace, kde 1819 sepsal dějepisnou práci Starobylé památky kláštera pavlánského v Nové Pacce (sic!). Od 1818 se jako pedagogický spisovatel a autor zábavných a mravoučných kratších próz zapojil příspěvky v Rozmanitostech, později i v jiných dobových časopisech (1819 v Hyllos – Dobrozvěsti, 1820–21 v Hyllos), do vlasteneckého literárního a kulturního dění dvacátých let 19. století. Témata čerpal z doby rytířů a z orientálního prostředí, psal dobrodružné a humoristické povídky s historickým nebo mravoučným námětem, didaktické a sentimentální črty, historky o strašidlech. Svá vyprávění prokládal často bajkami, anekdotami a kuriozitami. V beletrii určené mládeži uplatňoval vychovatelské hledisko. 1821 vydal u pražského nakladatele Martina Neureuttera Naučné povídky (znovu 1829 u J. H. Pospíšila) a sepsal pedagogický spis Naučení pro mládež (1821), povídky Rozmanitá poučení pro mládež (1821), Poučující povídky (1829) a Nové povídky (1829). Vedle toho překládal třísvazkové dílo B. H. Overberga Navedení k náležitému školnímu vyučování..., které otiskoval 1825–26, a přispíval naučnými články z různých oborů zejména 1829–31 do časopisu Jindy a nyní, od 1835 do Přítele mládeže. Vydal také pedagogický spisek Promluva učitele k dítkám (b. d.).
Od poloviny 30. let publikoval již jen sporadicky, vedle oslavné příležitostné básně Citové radosti u příchodu do Pecky Jeho biskupské excelencí... p. Karla Bor. Hanla... (1841) překlad B. Oppelta Kniha modlitební pro katolické paní a panny (1845). Nedlouho před smrtí se stal 1849 v Pecce farářem a čestným děkanem. Stýkal se s dobovými českými vlastenci (zejména s J. Hýblem, J. H. Pospíšilem ad.).
L: J. Jungmann, Historie literatury české, 1849, s. 549; OSN 8, s. 231; LČL 1, s. 628; Mrtví tanečníci, V. Vaněk (ed.), 2010, s. 34.
P: Biografický archiv ÚČL Praha; SOA Zámrsk, matrika zemřelých ř. k. f. ú. Pecka č. 124–32, s. 134.
Marcella Husová