EHRENWERTH Joannes 1.8.1740-25.11.1834: Porovnání verzí

	Joannes EHRENWERTH
Narození	1.8.1740 (datum křtu)
Místo narození	Výšovice u Prostějova
Úmrtí	25.11.1834
Místo úmrtí	Praha
Povolání	23- Lesník nebo myslivec 61- Pedagog
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=71683

VizuálníWikitext

Verze z 30. 4. 2017, 08:19

EHRENWERTH, Joannes (též ERNVERD, Johann, Jan, Ignaz Franz, Hynek František), * 1. 8. 1740 (datum křtu) Výšovice u Prostějova, † 25. 11. 1834 Praha, lesník, pedagog

Pocházel z rodiny řezníka Jana Ernverda. Vyučil se myslivcem a 1761 byl slavnostně ozbrojen a pasován v císařské hájovně v Hodoníně a zřejmě působil jako písař a revírní správce na tamním státním lesním úřadě a na dalších moravských státních velkostatcích. Pak přešel do vyšších soukromých služeb na velkostatek Červený Hrádek v Krušných horách hraběte A. Rottenhahna, kde byl od 1769 oborníkem, 1771 nadlovčím a od 1772 lesmistrem. Od 1773 se stal rovněž úředním lesnickým examinátorem v tehdejším Žateckém kraji. Přestoupil do státní služby. 1791–1827 pracoval jako lesmistr a lesní rada komorních lesů a statků se sídlem v Praze, kde dožil.

Na všech působištích si počínal jako pokrokový lesní hospodář. Do červenohrádeckých lesů zavedl mýtné rozdělení lesů (tzv. úměrnou lánovou soustavu) jako nový druh jejich systemizace a účelnou správní organizaci. V 70. letech se stal pravděpodobně žákem Hanse Dietricha Zanthiera, německého lesmistra a pedagoga, jehož školu v Ilsenburgu v Harzu spíše nepravidelně navštěvoval a osvojil si tam moderní pěstební a úpravnické zásady. Asi 1773 založil v malém starém zámečku v Blatně, kde do 1791 bydlel, německou soukromou lesnickou mistrovskou školu, první toho druhu v českých zemích a v Rakousku. V internátním zařízení, podporovaném osvíceným velkostatkářem, vychoval v jednoletých bězích o 20–30 žácích několik desítek praktiků. 1779 školu navštívil císař Josef II. a E. svěřil do učení dva začátečníky z vídeňského lesního úřadu. Dále se E. zasloužil o vynikající úroveň hospodářské úpravy státních, velkých soukromých a církevních lesů v Čechách, kde byl pověřen funkcí experta při odhadu výnosu lesů pro účely josefského a stabilního katastru. Patřil mezi nejvýznamnější postavy oboru v 18. a 19. století ve střední Evropě, ztělesňoval ideál rakouského státního úředníka. 1789 byl zvolen dopisujícím členem VHS a 1792 členem řádným, u VHS zkoušel jako komisař vyšší lesnictví. Psal posudky, články o usychání lesů a mnišce, o potřebě kvalifikovaného personálu či učební příručky pro frekventanty lesnických zkoušek. Byl dekorován střední Čestnou zlatou medailí s ouškem. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.

L: DBE 3, s. 40; E. Krtscha, Einige Lebensbilder hervorragender sudetendeutscher Forstleute, in: Sudetendeutsche Forst- und Jagdzeitung 38, 1938, č. 12, s. 192–193; M. Volf, Významní členové a spolupracovníci Vlastenecko-hospodářské společnosti v království Českém, 1967, s. 35– 37; G. Novotný, Významné výročí lesního řádu pro Čechy z roku 1754, in: Lesnictví-Forestry 41, 1995, s. 300–303; týž, Lesnické školství v českých zemích do poloviny 19. století, in: tamtéž, s. 389–400; týž, I. F. J. E. (1740–1834), in: tamtéž, s. 541–544 (se soupisem literatury); J. Šafránek, Ignác Jan E. Zakladatel první rakouské lesnické školy v Blatně u Chomutova, 2008.

P: MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, č. 9 913, řkt. fara Výšovice, smíšená matrika sv. I., oddíl narozených, s. 18.

Gustav Novotný