ELIÁŠ Josef 27.5.1907-6.5.1997: Porovnání verzí

Z Personal
(ELIÁŠ_Josef_27.5.1907-6.5.1997)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 27.5.1907
 
| datum narození = 27.5.1907
| místo narození =  
+
| místo narození = Dovhe u Iršavy (Ukrajina)
 
| datum úmrtí = 6.5.1997
 
| datum úmrtí = 6.5.1997
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 53- Historik
 
| povolání = 53- Historik
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef ELIÁŠ
+
}}
 +
 
 +
'''ELIÁŠ, Josef,''' ''* 27. 5. 1907 Dovhe u Iršavy (Ukrajina), † 6. 5. 1997 Praha, právník, soudce, vědecký pracovník''
 +
 
 +
Pocházel z židovské rodiny z Podkarpatské Rusi. 1927 odešel
 +
za studiem do Prahy. Právnickou fakultu UK zakončil 1932
 +
(JUDr.). Pracoval v advokacii, od 1939 byl vězněn v německých
 +
koncentračních táborech. Od 1945 působil na ministerstvu
 +
spravedlnosti, od 1953 též jako soudce Nejvyššího soudu
 +
a současně 1956–70 jako vedoucí vědecký pracovník Ústavu
 +
státu a práva ČSAV. (1954 publikoval brožuru ''Sociálnoprávna''
 +
''ochrana mládeže''.) 1958 získal vědeckou hodnost CSc., 1964
 +
se habilitoval, později obhájil titul DrSc. a byl jmenován profesorem.
 +
1965 se oženil s Amalií Wildovou. Zabýval se občanským právem. Vydal příručku pro soudce ''Vzory k občanskému''
 +
''soudnímu řádu'' (1960) s uvedením několika set praktických
 +
vzorů soudních rozhodnutí a písemností z různých oblastí
 +
občanského práva a osvětlením právní podstaty
 +
jednotlivých případů. Zajímal se rovněž o civilistiku, otázky
 +
právní odpovědnosti shrnul v monografii ''Majetková odpovědnost''
 +
''pracujících v jednotném zemědělském družstvu'' (1961). Zaměřoval
 +
se na sepětí teorie s praxí. Spolu s L. Bydžovským
 +
a J. Glosem vydal ''Jak vykládat Zákon o jednotných zemědělských''
 +
''družstvech'' (1961). K jeho knize ''Právní úprava záhumenkového''
 +
''hospodářství'' (1963) dalo 1960 podnět usnesení ÚV KSČ
 +
o dalším zdokonalování československého právního řádu.
 +
V příručce ''Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání''
 +
''v JZD'' (1963) vysvětlil pojem pracovního úrazu a nemoci z povolání,
 +
řešil otázky stanovení zodpovědností, způsobu a rozsahu
 +
náhrad, uplatnění nároků, regresivního nároku státu
 +
a družstva i časovou působnost zákona. Otázkám právního
 +
postavení mládeže v ČSSR se věnoval v publikaci ''Právní postavení''
 +
''mládeže v Československé socialistické republice'' (s A. Dolenským,
 +
1966). Do příručky ''Právní postavení pracujících v zemědělství''
 +
(1967) za spoluautorství J. Suchánka a J. Vysokaje
 +
shrnul změny, k nimž došlo od počátku 60. let. 1970–74 vedl
 +
na brněnské právnické fakultě katedru občanského práva a zabýval
 +
se, zejména ve spise ''Společensko-ekonomické základy socialistického''
 +
''občanského práva'' (1970), analýzou zásad a odpovědnostního
 +
systému socialistického občanského práva,
 +
vlastnickými a užívacími vztahy i právem k nehmotným statkům.
 +
Současně se věnoval rodinnému právu v dílech ''Zákon''
 +
''o rodině'' (1970), ''Rodinné právo'' (1970, 1974), ''Zákon o rodině:''
 +
''komentář'' (1970). Dále napsal: ''Právo občanské'' (1971), ''Záruky''
 +
''právní jistoty některých uživatelů bytů'' (1972). Do důchodu
 +
odešel 1974 a pracoval poté s J. Chovancem a R. Trellou na
 +
vydání publikace ''Ústava Maďarské lidové republiky'' (1979). Založil
 +
Československou společnost přátel Izraele (1990) a stal
 +
se jejím předsedou, od 1993 byl asistentem soudce u Ústavního
 +
soudu.
 +
 
 +
'''L:''' Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 177; Kdo je kdo 91/92 Česká
 +
republika. Federální orgány ČSFR 1, 1991, s. 183; Kdo je kdo v České republice
 +
94/95, 1994, s. 118; Kdo je kdo v České republice na přelomu
 +
20. století, 1998, M. Třeštík (ed.), s. 708.
 +
 
 +
Marcella Husová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:53- Historik]]
 
[[Kategorie:53- Historik]]
 
 
[[Kategorie:1907]]
 
[[Kategorie:1907]]
 +
[[Kategorie:Dovhe]]
 
[[Kategorie:1997]]
 
[[Kategorie:1997]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 5. 6. 2017, 20:33

Josef ELIÁŠ
Narození 27.5.1907
Místo narození Dovhe u Iršavy (Ukrajina)
Úmrtí 6.5.1997
Místo úmrtí Praha
Povolání 53- Historik
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=82177

ELIÁŠ, Josef, * 27. 5. 1907 Dovhe u Iršavy (Ukrajina), † 6. 5. 1997 Praha, právník, soudce, vědecký pracovník

Pocházel z židovské rodiny z Podkarpatské Rusi. 1927 odešel za studiem do Prahy. Právnickou fakultu UK zakončil 1932 (JUDr.). Pracoval v advokacii, od 1939 byl vězněn v německých koncentračních táborech. Od 1945 působil na ministerstvu spravedlnosti, od 1953 též jako soudce Nejvyššího soudu a současně 1956–70 jako vedoucí vědecký pracovník Ústavu státu a práva ČSAV. (1954 publikoval brožuru Sociálnoprávna ochrana mládeže.) 1958 získal vědeckou hodnost CSc., 1964 se habilitoval, později obhájil titul DrSc. a byl jmenován profesorem. 1965 se oženil s Amalií Wildovou. Zabýval se občanským právem. Vydal příručku pro soudce Vzory k občanskému soudnímu řádu (1960) s uvedením několika set praktických vzorů soudních rozhodnutí a písemností z různých oblastí občanského práva a osvětlením právní podstaty jednotlivých případů. Zajímal se rovněž o civilistiku, otázky právní odpovědnosti shrnul v monografii Majetková odpovědnost pracujících v jednotném zemědělském družstvu (1961). Zaměřoval se na sepětí teorie s praxí. Spolu s L. Bydžovským a J. Glosem vydal Jak vykládat Zákon o jednotných zemědělských družstvech (1961). K jeho knize Právní úprava záhumenkového hospodářství (1963) dalo 1960 podnět usnesení ÚV KSČ o dalším zdokonalování československého právního řádu. V příručce Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání v JZD (1963) vysvětlil pojem pracovního úrazu a nemoci z povolání, řešil otázky stanovení zodpovědností, způsobu a rozsahu náhrad, uplatnění nároků, regresivního nároku státu a družstva i časovou působnost zákona. Otázkám právního postavení mládeže v ČSSR se věnoval v publikaci Právní postavení mládeže v Československé socialistické republice (s A. Dolenským, 1966). Do příručky Právní postavení pracujících v zemědělství (1967) za spoluautorství J. Suchánka a J. Vysokaje shrnul změny, k nimž došlo od počátku 60. let. 1970–74 vedl na brněnské právnické fakultě katedru občanského práva a zabýval se, zejména ve spise Společensko-ekonomické základy socialistického občanského práva (1970), analýzou zásad a odpovědnostního systému socialistického občanského práva, vlastnickými a užívacími vztahy i právem k nehmotným statkům. Současně se věnoval rodinnému právu v dílech Zákon o rodině (1970), Rodinné právo (1970, 1974), Zákon o rodině: komentář (1970). Dále napsal: Právo občanské (1971), Záruky právní jistoty některých uživatelů bytů (1972). Do důchodu odešel 1974 a pracoval poté s J. Chovancem a R. Trellou na vydání publikace Ústava Maďarské lidové republiky (1979). Založil Československou společnost přátel Izraele (1990) a stal se jejím předsedou, od 1993 byl asistentem soudce u Ústavního soudu.

L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 177; Kdo je kdo 91/92 Česká republika. Federální orgány ČSFR 1, 1991, s. 183; Kdo je kdo v České republice 94/95, 1994, s. 118; Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století, 1998, M. Třeštík (ed.), s. 708.

Marcella Husová