FREYN Václav 31.8.1877-11.10.1907: Porovnání verzí
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
+ | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 392 | ||
}} | }} | ||
'''FREYN, Václav''', ''* 31. 8. 1877 Záboří nad Labem, † 11. 10. 1907 Královské Vinohrady (Praha), pedagog, spisovatel'' | '''FREYN, Václav''', ''* 31. 8. 1877 Záboří nad Labem, † 11. 10. 1907 Královské Vinohrady (Praha), pedagog, spisovatel'' |
Aktuální verze z 16. 11. 2019, 19:13
Václav FREYN | |
Narození | 31.8.1877 |
---|---|
Místo narození | Záboří nad Labem |
Úmrtí | 11.10.1907 |
Místo úmrtí | Královské Vinohrady (Praha) |
Povolání |
63- Spisovatel 61- Pedagog |
Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 392 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55767 |
FREYN, Václav, * 31. 8. 1877 Záboří nad Labem, † 11. 10. 1907 Královské Vinohrady (Praha), pedagog, spisovatel
Otec, ředitel cukrovaru, zabezpečil rodinu po finanční stránce dostatečně. Gymnázium navštěvoval F. nejprve v Kolíně a později v Pardubicích, kde 1897 maturoval. Ve stejném roce zahájil studium na české technice v Praze. Technické vzdělání, které preferoval otec, však F. nevyhovovalo. Rozhodl se proto pro univerzitu, kde se připravoval na kariéru gymnazijního profesora. Po ukončení studia absolvoval jako jednoroční dobrovolník vojenskou službu a 1903 nastoupil na gymnázium v Náchodě. Jeho pedagogická dráha však skončila velmi brzy. Počátkem 1905 se u něj objevila tuberkulóza, nemoc v jeho době většinou smrtelná. Navzdory nákladným léčebným pobytům v Žamberku, slezském Görbersdorfu (Sokołówsko) a francouzském Mentonu za necelé dva roky zemřel v pražské vinohradské nemocnici. Pohřben byl v Praze na Olšanských hřbitovech.
Krátký čas, který měl vyměřen, mu nedovolil zanechat rozsáhlé literární dílo. Jeho dramatická práce, povídky, reportáže i fragmenty většího prozaického díla se většinou věnovaly milostné problematice a vyznívaly pod vlivem vlastní životní situace i v souznění s velkou částí dobové literární tvorby pesimisticky. Čtenářsky přitažlivé byly jeho fejetony a reportáže, které uveřejňoval v Máji a Národních listech (od 1902), Zlaté Praze (1906), Českém světě a Zvonu (1907). Román Josef Suk již nedokončil.
D: Za soumraků a nocí, 1907; Pozůstalé spisy, Q. Hodura (ed.), 1911; divadelní hra Rozhodnutí (uvedeno 1908 v Luhačovicích).
L: LČL 1, s. 744; A. Novák, Za soumraků a nocí, in: Přehled 6, 1908–09, č. 14, s. 281–295; K. Hikl, Dvě vydání posmrtná, in: tamtéž 10, 1911–12, č. 9, s. 161–162.
Pavla Vošahlíková