HAŠKOVEC Antonín 12.2.1858-13.7.1921: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = Haskovec Antonin.jpg | | obrázek = Haskovec Antonin.jpg | ||
| datum narození = 12.2.1858 | | datum narození = 12.2.1858 | ||
| místo narození = Bechyně | | místo narození = Bechyně | ||
| datum úmrtí = 13.7.1921 | | datum úmrtí = 13.7.1921 | ||
| místo úmrtí = Bechyně | | místo úmrtí = Bechyně | ||
| povolání = 35- Odborník sklářství nebo keramiky<br /> | | povolání = 35- Odborník sklářství nebo keramiky<br /> | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 288-289 | |||
}} | }} | ||
'''HAŠKOVEC, Antonín''', ''* 12. 2. 1858 Bechyně, † 13. 7. 1921 Bechyně, keramický chemik, pedagog'' | |||
Pocházel z vlastenecky uvědomělé rodiny krejčovského mistra | |||
Antonína H. a Marie, roz. Veselé. Bratr farmaceuta Václava H. | |||
(* 2. 6. 1863 Bechyně, † duben 1903 USA), organizátora krajanských obcí v USA, neurologa Ladislava H. (1866–1944) | |||
a romanisty Prokopa Miroslava H. (1876–1935). | |||
Maturoval 1876 na reálce v Táboře, v Praze 1880 absolvoval | |||
technickou chemii na České vysoké škole technické (Ing.). Pět | |||
let pracoval jako chemik v cukrovarech ve Zlonicích, Hospozíně a Chrudimi, ale lákala ho keramická chemie a výroba, proto se přihlásil do pedagogického sboru Státní keramické školy v rodišti. Po povinné praxi v keramické zkušebně Rakouského muzea pro umění a průmysl ve Vídni (dnes Museum | |||
für angewandte Kunst) a roční stáži na odborné keramické škole ve Znojmě nastoupil 1886 jako učitel v Bechyni. V únoru 1900 byl jmenován profesorem. V českých zemích byl prvním a v habsburské monarchii jedním z prvních odborníků | |||
na keramickou chemii a technologii, studijní cesty vykonal po | |||
Německu, Nizozemsku, Belgii a Anglii. Nasbírané zkušenosti | |||
uplatnil při výuce, v laboratorním výzkumu i v odborné publicistice. Přispíval hesly do ''Ottova slovníku naučného'' a studiemi | |||
do časopisů ''Živnostník'', ''Časopis pro průmysl chemický'', ''Technické listy'' a ''Chemické listy''. Průkopnicky se zabýval emaily, glazurami, hlínami, kameninou, majolikou, porcelánem, fajánsí, | |||
živcem, čínským hrnčířstvím, kamnářstvím, specifikou španělské fajánse a sèvreské kameniny. Posuzoval i archeologické | |||
nálezy hliněných střepů. V důsledku onemocnění však 1908 | |||
odešel do výslužby a předčasně ukončil odbornou činnost. Na | |||
škole byl ceněn jako jeden z nejlepších pedagogů, věnoval se | |||
i bohaté osvětové činnosti. | |||
'''D:''' výběr: Hlíny tavitelné, 1890; O faienci, in: Časopis pro průmysl chemický 1, | |||
1891 (zvl. otisk); Výzkumné ústavy a školy keramické, in: tamtéž 93, 1899, | |||
s. 93, 130, 166, 218, 248; Cementářství, keramika a sklářství, 1898 (s A. Svobodou); Výrobky keramické nejstarší a nové 1. Část technologická, 1901. | |||
'''L:''' R. Barta, Bechyně, in: Stavivo 1934, č. 15–17 (zvl. otisk); Zpráva státní | |||
čsl. odborné školy keramické v Bechyni z r. 1934, passim; OSN 28, s. 542; | |||
OSND 2/2, s. 1042; -ap-, Medailon profesora A. H., in: Bechyňský městský | |||
zpravodaj, 2006, č. 6, s. 2. | |||
'''P:''' SOA, Třeboň, Sbírka matrik, řkt. f. ú. Bechyně 13, N 1850–1859, snímek | |||
237. | |||
Martin Kučera | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:35- Odborník sklářství nebo keramiky]] | [[Kategorie:35- Odborník sklářství nebo keramiky]] |
Aktuální verze z 13. 3. 2021, 11:19
Antonín HAŠKOVEC | |
Narození | 12.2.1858 |
---|---|
Místo narození | Bechyně |
Úmrtí | 13.7.1921 |
Místo úmrtí | Bechyně |
Povolání |
35- Odborník sklářství nebo keramiky |
Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 288-289 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46967 |
HAŠKOVEC, Antonín, * 12. 2. 1858 Bechyně, † 13. 7. 1921 Bechyně, keramický chemik, pedagog
Pocházel z vlastenecky uvědomělé rodiny krejčovského mistra Antonína H. a Marie, roz. Veselé. Bratr farmaceuta Václava H. (* 2. 6. 1863 Bechyně, † duben 1903 USA), organizátora krajanských obcí v USA, neurologa Ladislava H. (1866–1944) a romanisty Prokopa Miroslava H. (1876–1935).
Maturoval 1876 na reálce v Táboře, v Praze 1880 absolvoval technickou chemii na České vysoké škole technické (Ing.). Pět let pracoval jako chemik v cukrovarech ve Zlonicích, Hospozíně a Chrudimi, ale lákala ho keramická chemie a výroba, proto se přihlásil do pedagogického sboru Státní keramické školy v rodišti. Po povinné praxi v keramické zkušebně Rakouského muzea pro umění a průmysl ve Vídni (dnes Museum für angewandte Kunst) a roční stáži na odborné keramické škole ve Znojmě nastoupil 1886 jako učitel v Bechyni. V únoru 1900 byl jmenován profesorem. V českých zemích byl prvním a v habsburské monarchii jedním z prvních odborníků na keramickou chemii a technologii, studijní cesty vykonal po Německu, Nizozemsku, Belgii a Anglii. Nasbírané zkušenosti uplatnil při výuce, v laboratorním výzkumu i v odborné publicistice. Přispíval hesly do Ottova slovníku naučného a studiemi do časopisů Živnostník, Časopis pro průmysl chemický, Technické listy a Chemické listy. Průkopnicky se zabýval emaily, glazurami, hlínami, kameninou, majolikou, porcelánem, fajánsí, živcem, čínským hrnčířstvím, kamnářstvím, specifikou španělské fajánse a sèvreské kameniny. Posuzoval i archeologické nálezy hliněných střepů. V důsledku onemocnění však 1908 odešel do výslužby a předčasně ukončil odbornou činnost. Na škole byl ceněn jako jeden z nejlepších pedagogů, věnoval se i bohaté osvětové činnosti.
D: výběr: Hlíny tavitelné, 1890; O faienci, in: Časopis pro průmysl chemický 1, 1891 (zvl. otisk); Výzkumné ústavy a školy keramické, in: tamtéž 93, 1899, s. 93, 130, 166, 218, 248; Cementářství, keramika a sklářství, 1898 (s A. Svobodou); Výrobky keramické nejstarší a nové 1. Část technologická, 1901.
L: R. Barta, Bechyně, in: Stavivo 1934, č. 15–17 (zvl. otisk); Zpráva státní čsl. odborné školy keramické v Bechyni z r. 1934, passim; OSN 28, s. 542; OSND 2/2, s. 1042; -ap-, Medailon profesora A. H., in: Bechyňský městský zpravodaj, 2006, č. 6, s. 2.
P: SOA, Třeboň, Sbírka matrik, řkt. f. ú. Bechyně 13, N 1850–1859, snímek 237.
Martin Kučera