HAŠKOVEC Antonín 12.2.1858-13.7.1921: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
 
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = Haskovec Antonin.jpg
| obrázek = Haskovec Antonin.jpg
| datum narození = 12.2.1858
| datum narození = 12.2.1858
| místo narození = Bechyně, o. Tábor
| místo narození = Bechyně
| datum úmrtí = 13.7.1921
| datum úmrtí = 13.7.1921
| místo úmrtí = Bechyně, o. Tábor
| místo úmrtí = Bechyně
| povolání = 35- Odborník sklářství nebo keramiky<br />
| povolání = 35- Odborník sklářství nebo keramiky<br />


| jiná jména =  
| jiná jména =  
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 288-289
}}
}}
'''HAŠKOVEC, Antonín''', ''* 12. 2. 1858 Bechyně, † 13. 7. 1921 Bechyně, keramický chemik, pedagog''
Pocházel z vlastenecky uvědomělé rodiny krejčovského mistra
Antonína H. a Marie, roz. Veselé. Bratr farmaceuta Václava  H.
(* 2. 6. 1863 Bechyně, † duben 1903 USA), organizátora krajanských obcí v  USA, neurologa Ladislava H. (1866–1944)
a romanisty Prokopa Miroslava H. (1876–1935).
Maturoval 1876 na reálce v Táboře, v Praze 1880 absolvoval
technickou chemii na České vysoké škole technické (Ing.). Pět
let pracoval jako chemik v cukrovarech ve Zlonicích, Hospozíně a Chrudimi, ale lákala ho keramická chemie a výroba, proto se přihlásil do pedagogického sboru Státní keramické školy v  rodišti. Po povinné praxi v  keramické zkušebně Rakouského muzea pro umění a  průmysl ve Vídni (dnes Museum
für angewandte Kunst) a  roční stáži na odborné keramické škole ve Znojmě nastoupil 1886 jako učitel v Bechyni. V únoru 1900 byl jmenován profesorem. V českých zemích byl prvním a v habsburské monarchii jedním z prvních odborníků
na keramickou chemii a technologii, studijní cesty vykonal po
Německu, Nizozemsku, Belgii a Anglii. Nasbírané zkušenosti
uplatnil při výuce, v laboratorním výzkumu i v odborné publicistice. Přispíval hesly do ''Ottova slovníku naučného'' a studiemi
do časopisů ''Živnostník'', ''Časopis pro průmysl chemický'', ''Technické listy'' a ''Chemické listy''. Průkopnicky se zabýval emaily, glazurami, hlínami, kameninou, majolikou, porcelánem, fajánsí,
živcem, čínským hrnčířstvím, kamnářstvím, specifikou španělské fajánse a sèvreské kameniny. Posuzoval i archeologické
nálezy hliněných střepů. V důsledku onemocnění však 1908
odešel do výslužby a předčasně ukončil odbornou činnost. Na
škole byl ceněn jako jeden z nejlepších pedagogů, věnoval se
i bohaté osvětové činnosti.
'''D:''' výběr: Hlíny tavitelné, 1890; O faienci, in: Časopis pro průmysl chemický 1,
1891 (zvl. otisk); Výzkumné ústavy a školy keramické, in: tamtéž 93, 1899,
s. 93, 130, 166, 218, 248; Cementářství, keramika a sklářství, 1898 (s A. Svobodou); Výrobky keramické nejstarší a  nové 1. Část technologická, 1901.
'''L:''' R. Barta, Bechyně, in: Stavivo 1934, č. 15–17 (zvl. otisk); Zpráva státní
čsl. odborné školy keramické v Bechyni z r. 1934, passim; OSN 28, s. 542;
OSND 2/2, s. 1042; -ap-, Medailon profesora A. H., in: Bechyňský městský
zpravodaj, 2006, č. 6, s. 2.
'''P:''' SOA, Třeboň, Sbírka matrik, řkt. f. ú. Bechyně 13, N 1850–1859, snímek
237.
Martin Kučera


== Literatura ==
OSN 28, 542; MSN III, 87; KSN V, 47; DEV; Kalendárium 78, 16; BJP, 17;
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:35- Odborník sklářství nebo keramiky]]
[[Kategorie:35- Odborník sklářství nebo keramiky]]

Aktuální verze z 13. 3. 2021, 11:19

Antonín HAŠKOVEC
Narození 12.2.1858
Místo narození Bechyně
Úmrtí 13.7.1921
Místo úmrtí Bechyně
Povolání 35- Odborník sklářství nebo keramiky
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 288-289
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46967

HAŠKOVEC, Antonín, * 12. 2. 1858 Bechyně, † 13. 7. 1921 Bechyně, keramický chemik, pedagog

Pocházel z vlastenecky uvědomělé rodiny krejčovského mistra Antonína H. a Marie, roz. Veselé. Bratr farmaceuta Václava H. (* 2. 6. 1863 Bechyně, † duben 1903 USA), organizátora krajanských obcí v USA, neurologa Ladislava H. (1866–1944) a romanisty Prokopa Miroslava H. (1876–1935).

Maturoval 1876 na reálce v Táboře, v Praze 1880 absolvoval technickou chemii na České vysoké škole technické (Ing.). Pět let pracoval jako chemik v cukrovarech ve Zlonicích, Hospozíně a Chrudimi, ale lákala ho keramická chemie a výroba, proto se přihlásil do pedagogického sboru Státní keramické školy v rodišti. Po povinné praxi v keramické zkušebně Rakouského muzea pro umění a průmysl ve Vídni (dnes Museum für angewandte Kunst) a roční stáži na odborné keramické škole ve Znojmě nastoupil 1886 jako učitel v Bechyni. V únoru 1900 byl jmenován profesorem. V českých zemích byl prvním a v habsburské monarchii jedním z prvních odborníků na keramickou chemii a technologii, studijní cesty vykonal po Německu, Nizozemsku, Belgii a Anglii. Nasbírané zkušenosti uplatnil při výuce, v laboratorním výzkumu i v odborné publicistice. Přispíval hesly do Ottova slovníku naučného a studiemi do časopisů Živnostník, Časopis pro průmysl chemický, Technické listy a Chemické listy. Průkopnicky se zabýval emaily, glazurami, hlínami, kameninou, majolikou, porcelánem, fajánsí, živcem, čínským hrnčířstvím, kamnářstvím, specifikou španělské fajánse a sèvreské kameniny. Posuzoval i archeologické nálezy hliněných střepů. V důsledku onemocnění však 1908 odešel do výslužby a předčasně ukončil odbornou činnost. Na škole byl ceněn jako jeden z nejlepších pedagogů, věnoval se i bohaté osvětové činnosti.

D: výběr: Hlíny tavitelné, 1890; O faienci, in: Časopis pro průmysl chemický 1, 1891 (zvl. otisk); Výzkumné ústavy a školy keramické, in: tamtéž 93, 1899, s. 93, 130, 166, 218, 248; Cementářství, keramika a sklářství, 1898 (s A. Svobodou); Výrobky keramické nejstarší a nové 1. Část technologická, 1901.

L: R. Barta, Bechyně, in: Stavivo 1934, č. 15–17 (zvl. otisk); Zpráva státní čsl. odborné školy keramické v Bechyni z r. 1934, passim; OSN 28, s. 542; OSND 2/2, s. 1042; -ap-, Medailon profesora A. H., in: Bechyňský městský zpravodaj, 2006, č. 6, s. 2.

P: SOA, Třeboň, Sbírka matrik, řkt. f. ú. Bechyně 13, N 1850–1859, snímek 237.

Martin Kučera