HAŠEK Vladimír 9.9.1892-21.11.1968: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Vladimír HAŠEK
| jméno = Vladimír HAŠEK
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = HASEKVL.png
| datum narození = 9.9.1892
| datum narození = 9.9.1892
| místo narození = Postoloprty
| místo narození = Postoloprty (u Loun)
| datum úmrtí = 21.11.1968
| datum úmrtí = 21.11.1968
| místo úmrtí = Český Krumlov
| místo úmrtí = Český Krumlov
| povolání = 53- Historik
| povolání = 53- Historik<br />80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života
80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života


| jiná jména =  
| jiná jména =  
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 287-288
}}
}}
'''HAŠEK, Vladimír''', ''* 9. 9. 1892 Postoloprty (u Loun), † 21. 11. 1968 Český Krumlov, archivář''
Pocházel z rodiny schwarzenberského hospodářského správce
Josefa H. a Anny, roz. Markové. Maturoval 1911 na gymnáziu
ve Slaném, na filozofické fakultě české univerzity v  Praze si
zapsal českou a germánskou filologii. Během studia absolvoval
dva semestry na univerzitě v Mnichově. Současně se zajímal
o historii a sám jako aktivní hudebník navštěvoval v Mnichově i  v  Praze přednášky z  dějin hudby a  dějin umění, 1915
školu ukončil. Za první světové války byl až do 1917 v aktivní vojenské službě. 1919 obhájil práci ''Učení a  názory Petra  Chelčického, jak je podávají spisy: O boji duchovniem, O trojiem lidu řeč, Postilla, Sieť viery pravé'' (PhDr.). Celý život zasvětil
práci v  českokrumlovském schwarzenberském archivu, kam
nastoupil jako archivní koncipient. 1924 složil na Státní archivní škole v Praze zkoušky z archivnictví a pomocných věd
historických a  byl jmenován archivářem. Působil v  Českém
Krumlově 1919–38; po německé okupaci pohraničí musel
1938 město opustit a do 1945 pracoval v Třeboni. Po druhé
světové válce se tam vrátil a v instituci, která postupně prodělala řadu reorganizací a byla několikrát přejmenována, působil
ve funkci vedoucího archivního pracovníka Zemědělsko-lesnického archivu až do 1958, kdy odešel na odpočinek. Před
válkou pořádal archivní fondy ústředního schwarzenberského
archivu k dějinám všech rodových velkostatků od 1857, v poválečném období se věnoval především záchraně písemností
z likvidovaných schwarzenberských hospodářských podniků,
soupisu pramenů; zasedal v historické komisi při ČSAZ. Spolu
s Václavem Hadačem a Josefem Haneschem byl spoluautorem
druhého svazku archivního průvodce po fondech Státního archivu v  Třeboni, základního pramene ke  správním dějinám
eggenberských a schwarzenberských držav v jižních Čechách.
Drobné příspěvky publikoval v  odborných a  regionálních
periodikách.
V rámci povolání H. uplatnil i svou zálibu v hudbě, protože
českokrumlovský archiv uchovává jednu z nejrozsáhlejších kolekcí hudebnin v  českých zemích. Po Vladimíru Helfertovi,
který eggenberskou část sbírky zpracovával ve dvacátých letech
20. století, se H. zabýval vývojem hudebního života v období
schwarzenberském. Od roku 1926 pořídil soupis více než tří
tisíc skladeb dochovaných na jihočeských patronátních farách
a v kostelích. Staré hudebniny svážel a ukládal do krumlovského archivu. Sestavil tematický katalog ke skladbám z kláštera
ve Zlaté Koruně a v Kájově. K hudební problematice také publikoval studie v regionálních a hudebních periodikách. Ve své
době i aktivně přispěl k rozvoji hudebního života v Českém
Krumlově.
Po druhé světové válce H. neúnavně usiloval o zachování českokrumlovských uměleckohistorických památek. 1946 byl
jmenován státním konzervátorem ministerstva školství, 1950
krajským konzervátorem Státní památkové péče pro českokrumlovský okres. Pořídil rozsáhlou fotodokumentaci historických staveb a již v padesátých letech pomohl prosadit zápis města do seznamu prvořadých městských památkových rezervací.
'''D:''' výběr: Schwarzenberská granátnická garda, in: Tradice, 1934, č. 2, s. 28–31;
M. Antonín Michael z Ebersbachu, rožmberský alchymista, in: ČSPSČ 58,
1950, s. 186–189; Matěj Kopecký na zámeckém divadle v Hluboké nad Vltavou, in: JSH 26, 1957, s. 65–66; Průvodce po archivních fondech 2, Státní
archiv v Třeboni, 1958 (s J. Haneschem a V. Hadačem).
'''L:''' HS 1, s. 107; F. Navrátil, in: ČSPSČ 60, 1952, č. 1, s. 179–180 (foto);
týž, PhDr. V. H. pětasedmdesátníkem, in: Archivní časopis 17, 1967, č. 4,
s. 228–230; týž, Za PhDr. V. H., in: tamtéž 19, 1969, č. 1, s. 59–60; Kdo
je kdo v  Československu 1, 1969, s.  241; J. Hoffmannová  – J. Pražáková,
Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 210–211; http://www.ceskyhudebnislovnik.cz (stav k 19. 6. 2018).
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/cba4a091-4c27-4f0e-b7e5-6f54a16eadfd Bibliografie dějin Českých zemí]
Marie Makariusová


== Literatura ==
Růžička; BSOL, 37; 19, 1969, s. 59-60;
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:53- Historik]]
[[Kategorie:53- Historik]]

Aktuální verze z 13. 3. 2021, 10:19

Vladimír HAŠEK
Narození 9.9.1892
Místo narození Postoloprty (u Loun)
Úmrtí 21.11.1968
Místo úmrtí Český Krumlov
Povolání 53- Historik
80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 287-288
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=70151

HAŠEK, Vladimír, * 9. 9. 1892 Postoloprty (u Loun), † 21. 11. 1968 Český Krumlov, archivář

Pocházel z rodiny schwarzenberského hospodářského správce Josefa H. a Anny, roz. Markové. Maturoval 1911 na gymnáziu ve Slaném, na filozofické fakultě české univerzity v Praze si zapsal českou a germánskou filologii. Během studia absolvoval dva semestry na univerzitě v Mnichově. Současně se zajímal o historii a sám jako aktivní hudebník navštěvoval v Mnichově i v Praze přednášky z dějin hudby a dějin umění, 1915 školu ukončil. Za první světové války byl až do 1917 v aktivní vojenské službě. 1919 obhájil práci Učení a názory Petra Chelčického, jak je podávají spisy: O boji duchovniem, O trojiem lidu řeč, Postilla, Sieť viery pravé (PhDr.). Celý život zasvětil práci v českokrumlovském schwarzenberském archivu, kam nastoupil jako archivní koncipient. 1924 složil na Státní archivní škole v Praze zkoušky z archivnictví a pomocných věd historických a byl jmenován archivářem. Působil v Českém Krumlově 1919–38; po německé okupaci pohraničí musel 1938 město opustit a do 1945 pracoval v Třeboni. Po druhé světové válce se tam vrátil a v instituci, která postupně prodělala řadu reorganizací a byla několikrát přejmenována, působil ve funkci vedoucího archivního pracovníka Zemědělsko-lesnického archivu až do 1958, kdy odešel na odpočinek. Před válkou pořádal archivní fondy ústředního schwarzenberského archivu k dějinám všech rodových velkostatků od 1857, v poválečném období se věnoval především záchraně písemností z likvidovaných schwarzenberských hospodářských podniků, soupisu pramenů; zasedal v historické komisi při ČSAZ. Spolu s Václavem Hadačem a Josefem Haneschem byl spoluautorem druhého svazku archivního průvodce po fondech Státního archivu v Třeboni, základního pramene ke správním dějinám eggenberských a schwarzenberských držav v jižních Čechách. Drobné příspěvky publikoval v odborných a regionálních periodikách.

V rámci povolání H. uplatnil i svou zálibu v hudbě, protože českokrumlovský archiv uchovává jednu z nejrozsáhlejších kolekcí hudebnin v českých zemích. Po Vladimíru Helfertovi, který eggenberskou část sbírky zpracovával ve dvacátých letech 20. století, se H. zabýval vývojem hudebního života v období schwarzenberském. Od roku 1926 pořídil soupis více než tří tisíc skladeb dochovaných na jihočeských patronátních farách a v kostelích. Staré hudebniny svážel a ukládal do krumlovského archivu. Sestavil tematický katalog ke skladbám z kláštera ve Zlaté Koruně a v Kájově. K hudební problematice také publikoval studie v regionálních a hudebních periodikách. Ve své době i aktivně přispěl k rozvoji hudebního života v Českém Krumlově.

Po druhé světové válce H. neúnavně usiloval o zachování českokrumlovských uměleckohistorických památek. 1946 byl jmenován státním konzervátorem ministerstva školství, 1950 krajským konzervátorem Státní památkové péče pro českokrumlovský okres. Pořídil rozsáhlou fotodokumentaci historických staveb a již v padesátých letech pomohl prosadit zápis města do seznamu prvořadých městských památkových rezervací.

D: výběr: Schwarzenberská granátnická garda, in: Tradice, 1934, č. 2, s. 28–31; M. Antonín Michael z Ebersbachu, rožmberský alchymista, in: ČSPSČ 58, 1950, s. 186–189; Matěj Kopecký na zámeckém divadle v Hluboké nad Vltavou, in: JSH 26, 1957, s. 65–66; Průvodce po archivních fondech 2, Státní archiv v Třeboni, 1958 (s J. Haneschem a V. Hadačem).

L: HS 1, s. 107; F. Navrátil, in: ČSPSČ 60, 1952, č. 1, s. 179–180 (foto); týž, PhDr. V. H. pětasedmdesátníkem, in: Archivní časopis 17, 1967, č. 4, s. 228–230; týž, Za PhDr. V. H., in: tamtéž 19, 1969, č. 1, s. 59–60; Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 241; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 210–211; http://www.ceskyhudebnislovnik.cz (stav k 19. 6. 2018).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marie Makariusová