HAŠEK Vladimír 9.9.1892-21.11.1968

Vladimír HAŠEK
Narození	9.9.1892
Místo narození	Postoloprty (u Loun)
Úmrtí	21.11.1968
Místo úmrtí	Český Krumlov
Povolání	53- Historik 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života
Citace	Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 287-288
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=70151

HAŠEK, Vladimír, * 9. 9. 1892 Postoloprty (u Loun), † 21. 11. 1968 Český Krumlov, archivář

Pocházel z rodiny schwarzenberského hospodářského správce Josefa H. a Anny, roz. Markové. Maturoval 1911 na gymnáziu ve Slaném, na filozofické fakultě české univerzity v Praze si zapsal českou a germánskou filologii. Během studia absolvoval dva semestry na univerzitě v Mnichově. Současně se zajímal o historii a sám jako aktivní hudebník navštěvoval v Mnichově i v Praze přednášky z dějin hudby a dějin umění, 1915 školu ukončil. Za první světové války byl až do 1917 v aktivní vojenské službě. 1919 obhájil práci Učení a názory Petra Chelčického, jak je podávají spisy: O boji duchovniem, O trojiem lidu řeč, Postilla, Sieť viery pravé (PhDr.). Celý život zasvětil práci v českokrumlovském schwarzenberském archivu, kam nastoupil jako archivní koncipient. 1924 složil na Státní archivní škole v Praze zkoušky z archivnictví a pomocných věd historických a byl jmenován archivářem. Působil v Českém Krumlově 1919–38; po německé okupaci pohraničí musel 1938 město opustit a do 1945 pracoval v Třeboni. Po druhé světové válce se tam vrátil a v instituci, která postupně prodělala řadu reorganizací a byla několikrát přejmenována, působil ve funkci vedoucího archivního pracovníka Zemědělsko-lesnického archivu až do 1958, kdy odešel na odpočinek. Před válkou pořádal archivní fondy ústředního schwarzenberského archivu k dějinám všech rodových velkostatků od 1857, v poválečném období se věnoval především záchraně písemností z likvidovaných schwarzenberských hospodářských podniků, soupisu pramenů; zasedal v historické komisi při ČSAZ. Spolu s Václavem Hadačem a Josefem Haneschem byl spoluautorem druhého svazku archivního průvodce po fondech Státního archivu v Třeboni, základního pramene ke správním dějinám eggenberských a schwarzenberských držav v jižních Čechách. Drobné příspěvky publikoval v odborných a regionálních periodikách.

V rámci povolání H. uplatnil i svou zálibu v hudbě, protože českokrumlovský archiv uchovává jednu z nejrozsáhlejších kolekcí hudebnin v českých zemích. Po Vladimíru Helfertovi, který eggenberskou část sbírky zpracovával ve dvacátých letech 20. století, se H. zabýval vývojem hudebního života v období schwarzenberském. Od roku 1926 pořídil soupis více než tří tisíc skladeb dochovaných na jihočeských patronátních farách a v kostelích. Staré hudebniny svážel a ukládal do krumlovského archivu. Sestavil tematický katalog ke skladbám z kláštera ve Zlaté Koruně a v Kájově. K hudební problematice také publikoval studie v regionálních a hudebních periodikách. Ve své době i aktivně přispěl k rozvoji hudebního života v Českém Krumlově.

Po druhé světové válce H. neúnavně usiloval o zachování českokrumlovských uměleckohistorických památek. 1946 byl jmenován státním konzervátorem ministerstva školství, 1950 krajským konzervátorem Státní památkové péče pro českokrumlovský okres. Pořídil rozsáhlou fotodokumentaci historických staveb a již v padesátých letech pomohl prosadit zápis města do seznamu prvořadých městských památkových rezervací.

D: výběr: Schwarzenberská granátnická garda, in: Tradice, 1934, č. 2, s. 28–31; M. Antonín Michael z Ebersbachu, rožmberský alchymista, in: ČSPSČ 58, 1950, s. 186–189; Matěj Kopecký na zámeckém divadle v Hluboké nad Vltavou, in: JSH 26, 1957, s. 65–66; Průvodce po archivních fondech 2, Státní archiv v Třeboni, 1958 (s J. Haneschem a V. Hadačem).

L: HS 1, s. 107; F. Navrátil, in: ČSPSČ 60, 1952, č. 1, s. 179–180 (foto); týž, PhDr. V. H. pětasedmdesátníkem, in: Archivní časopis 17, 1967, č. 4, s. 228–230; týž, Za PhDr. V. H., in: tamtéž 19, 1969, č. 1, s. 59–60; Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 241; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 210–211; http://www.ceskyhudebnislovnik.cz (stav k 19. 6. 2018).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marie Makariusová