HESSLER Friedrich 17.2. 1838-26.9.1910: Porovnání verzí
m (Makariusová přesunul stránku HESSLER Friedrich 1838-26.9.1910 na HESSLER Friedrich 17.2. 1838-26.9.1910 bez založení přesměrování) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = Friedrich HESSLER | | jméno = Friedrich HESSLER | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1838 | | datum narození = 17.2.1838 | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 26.9.1910 | | datum úmrtí = 26.9.1910 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | |||
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 566-567 | |||
}} | |||
'''HESSLER, Friedrich''', ''* 17. 2. 1838 Praha, † 26. 9. 1910 Praha, bankovní úředník, sbormistr, hudební skladatel'' | |||
Jeho děd Philip H. (1772–1817) byl v Praze c. k. guberniálním kancelistou. Otec '''Ferdinand H.''' (* 1803 Řezno, Německo, † 12. 10. 1865 Vídeň, Rakousko) strávil část studií v Praze, později působil jako učitel fyziky ve Štýrském Hradci. Oženil | |||
se s Franziskou Krzywankovou (* 1808 Eisenberg, Německo), dcerou lobkowiczkého sekretáře. Ve Štýrském Hradci | |||
se jim narodili syn Karl (* 1831) a dcera Louisa (* 1833). | |||
Roku 1835 byl jmenován profesorem fyziky na pražské univerzitě; 1844 odešla rodina z Prahy do Vídně, kde otec vyučoval na vídeňském polytechnickém institutu. | |||
H. ve Vídni vystudoval a dostal dobré soukromé hudební | |||
školení, včetně hry na housle. Přijal zaměstnání bankovního | |||
úředníka, ale mnoho času věnoval hudbě. 1862 byl zvolen | |||
dirigentem orchestru spolku Euterpe a 1870 dirigentem Orchestrálního spolku při Gesellschaft der Musikfreunde. 1878 | |||
byl ve funkci bankovního úředníka přeložen do Prahy, kam | |||
odešel s manželkou Emilií, roz. Mildnerovou (1843–1907), dobrou pianistkou, dcerou houslisty a profesora pražské konzervatoře Moritze Mildnera (sňatek v Praze již 16. 4. 1866). Po | |||
krátké době se H. vzdal úřednické kariéry a věnoval se pouze | |||
hudbě. V prvních dvou letech dirigoval pražské orchestrální | |||
koncerty, 1880 se stal sbormistrem dvousetčlenného českoněmeckého chrámového sboru sv. Víta a záhy se ujal samostatného sboru Deutscher Singverein, který po rozpadu dvojjazyčného tělesa založili němečtí zpěváci od sv. Víta. Koncem 1880 | |||
byl zvolen sbormistrem dalšího pražského sboru Deutscher | |||
Männergesangverein, nejvýznamnějšího německého pěveckého tělesa v Čechách (do 1893, znovu 1899–1905). Vrchním | |||
sbormistrem Svazu německých sborů v Čechách (Bundeschormeister, Deutscher Sängerbund in Böhmen) byl zvolen 1887. | |||
Se spojenými pěveckými tělesy, orchestrem a sólisty německého divadla uváděl velká oratoria a kantáty (F. Mendelssohn-Bartholdy: ''Paulus''; G. Verdi: ''Messa da Requiem''; J. Brahms: ''Ein deutsches Requiem''; A. Bruckner: 150. ''Psalm''). Za účasti | |||
mimopražských sborů H. uspořádal několik zvláštních vystoupení (Litoměřice, České Budějovice, Teplice, Cheb, Vídeň). | |||
Nastudoval řadu děl nové německé tvorby autorů z českých | |||
zemí (L. Grünberger: ''Stark wie der Tod ist die Liebe'', 1891; | |||
H. Rietsch: ''Das Walten der Liebe'', 1901; R. Freiherr v. Prochazka: ''Die Palmen'', 1902, ad.) V hudebním životě českých | |||
zemí hrál velkou roli rozsah jeho sbormistrovského angažmá | |||
a kvalita jím vedených sborů. Hlásil se i k jiným kulturním | |||
aktivitám (1899–1910 byl korespondujícím členem Společnosti pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách / Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, | |||
Kunst und Literatur in Böhmen). Jeho vlastní tvorba, většinou drobnější kompozice, vyšla v pražských nakladatelstvích | |||
Wetzler a Weiner, větší práce zůstaly v rukopisech. Známý byl | |||
jeho sbor ''Tröstenspruch für deutsche Österreicher'' na text Karla | |||
Gottfrieda von Leitner (tisk H. Weiner). ''Symfonie C dur'' byla | |||
uvedena na koncertě orchestru pražského německého divadla | |||
1892. | |||
'''L:''' Ferdinand H.: nekrolog, in: Presse 13. 10. 1865. Friedrich H.: nekrolog: | |||
Rudolf F. Prochazka, in: Prager Tagblatt 27. 9. 1910, s. 8–9; Blätter für Musik, | |||
Theater und Kunst 7. 3. 1862, s. 80 (zpráva o Euterpe); Fünftes deutsch-böhmisches Sängerbundesfest, in: Prager Tagblatt 16. 8. 1892, s. 2–3; | |||
E. Rychnovsky, 50 Jahre Deutscher Männergesangverein, 1911, passim; | |||
Pazdírek 1, s. 390; Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury | |||
v Čechách 1891–1945, A. Míšková – M. Neumüller (eds.), 1994, s. 171; | |||
LDM 1, s. 541–542. | |||
'''P:''' Friedrich H.: AHMP, matrika nar., řkt. f. ú. sv. Mikuláše na Malé Straně, | |||
MIK N17, 1832–1838, s. 298; Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (zapsán jako Bedřich), Aufnahmsbogen 1879, č. 254, krabice č. 450; NM, Praha, | |||
Hudební oddělení a České muzeum hudby, Praha (drobné skladby); NA, Praha, Policejní ředitelství I, Konskripce, kart. 177, obr. 726, 727, 732 (sňatek | |||
s E. Mildnerovou duben 1866). | |||
Jitka Ludvová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
Aktuální verze z 8. 3. 2023, 16:56
| Friedrich HESSLER | |
 | |
| Narození | 17.2.1838 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 26.9.1910 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 78- Hudební interpret |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 566-567 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46737 |
HESSLER, Friedrich, * 17. 2. 1838 Praha, † 26. 9. 1910 Praha, bankovní úředník, sbormistr, hudební skladatel
Jeho děd Philip H. (1772–1817) byl v Praze c. k. guberniálním kancelistou. Otec Ferdinand H. (* 1803 Řezno, Německo, † 12. 10. 1865 Vídeň, Rakousko) strávil část studií v Praze, později působil jako učitel fyziky ve Štýrském Hradci. Oženil se s Franziskou Krzywankovou (* 1808 Eisenberg, Německo), dcerou lobkowiczkého sekretáře. Ve Štýrském Hradci se jim narodili syn Karl (* 1831) a dcera Louisa (* 1833). Roku 1835 byl jmenován profesorem fyziky na pražské univerzitě; 1844 odešla rodina z Prahy do Vídně, kde otec vyučoval na vídeňském polytechnickém institutu.
H. ve Vídni vystudoval a dostal dobré soukromé hudební školení, včetně hry na housle. Přijal zaměstnání bankovního úředníka, ale mnoho času věnoval hudbě. 1862 byl zvolen dirigentem orchestru spolku Euterpe a 1870 dirigentem Orchestrálního spolku při Gesellschaft der Musikfreunde. 1878 byl ve funkci bankovního úředníka přeložen do Prahy, kam odešel s manželkou Emilií, roz. Mildnerovou (1843–1907), dobrou pianistkou, dcerou houslisty a profesora pražské konzervatoře Moritze Mildnera (sňatek v Praze již 16. 4. 1866). Po krátké době se H. vzdal úřednické kariéry a věnoval se pouze hudbě. V prvních dvou letech dirigoval pražské orchestrální koncerty, 1880 se stal sbormistrem dvousetčlenného českoněmeckého chrámového sboru sv. Víta a záhy se ujal samostatného sboru Deutscher Singverein, který po rozpadu dvojjazyčného tělesa založili němečtí zpěváci od sv. Víta. Koncem 1880 byl zvolen sbormistrem dalšího pražského sboru Deutscher Männergesangverein, nejvýznamnějšího německého pěveckého tělesa v Čechách (do 1893, znovu 1899–1905). Vrchním sbormistrem Svazu německých sborů v Čechách (Bundeschormeister, Deutscher Sängerbund in Böhmen) byl zvolen 1887. Se spojenými pěveckými tělesy, orchestrem a sólisty německého divadla uváděl velká oratoria a kantáty (F. Mendelssohn-Bartholdy: Paulus; G. Verdi: Messa da Requiem; J. Brahms: Ein deutsches Requiem; A. Bruckner: 150. Psalm). Za účasti mimopražských sborů H. uspořádal několik zvláštních vystoupení (Litoměřice, České Budějovice, Teplice, Cheb, Vídeň). Nastudoval řadu děl nové německé tvorby autorů z českých zemí (L. Grünberger: Stark wie der Tod ist die Liebe, 1891; H. Rietsch: Das Walten der Liebe, 1901; R. Freiherr v. Prochazka: Die Palmen, 1902, ad.) V hudebním životě českých zemí hrál velkou roli rozsah jeho sbormistrovského angažmá a kvalita jím vedených sborů. Hlásil se i k jiným kulturním aktivitám (1899–1910 byl korespondujícím členem Společnosti pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách / Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Böhmen). Jeho vlastní tvorba, většinou drobnější kompozice, vyšla v pražských nakladatelstvích Wetzler a Weiner, větší práce zůstaly v rukopisech. Známý byl jeho sbor Tröstenspruch für deutsche Österreicher na text Karla Gottfrieda von Leitner (tisk H. Weiner). Symfonie C dur byla uvedena na koncertě orchestru pražského německého divadla 1892.
L: Ferdinand H.: nekrolog, in: Presse 13. 10. 1865. Friedrich H.: nekrolog: Rudolf F. Prochazka, in: Prager Tagblatt 27. 9. 1910, s. 8–9; Blätter für Musik, Theater und Kunst 7. 3. 1862, s. 80 (zpráva o Euterpe); Fünftes deutsch-böhmisches Sängerbundesfest, in: Prager Tagblatt 16. 8. 1892, s. 2–3; E. Rychnovsky, 50 Jahre Deutscher Männergesangverein, 1911, passim; Pazdírek 1, s. 390; Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách 1891–1945, A. Míšková – M. Neumüller (eds.), 1994, s. 171; LDM 1, s. 541–542.
P: Friedrich H.: AHMP, matrika nar., řkt. f. ú. sv. Mikuláše na Malé Straně, MIK N17, 1832–1838, s. 298; Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (zapsán jako Bedřich), Aufnahmsbogen 1879, č. 254, krabice č. 450; NM, Praha, Hudební oddělení a České muzeum hudby, Praha (drobné skladby); NA, Praha, Policejní ředitelství I, Konskripce, kart. 177, obr. 726, 727, 732 (sňatek s E. Mildnerovou duben 1866).
Jitka Ludvová