ANDREAE Johannes ?1375-1455/1456: Porovnání verzí
(ANDREAE_Iohannes_1370-1449) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = | | jméno = Johannes ANDREAE | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = | | datum narození = asi 1375 | ||
| místo narození = | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = | | datum úmrtí = 1455(6) | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
| povolání = 9- Astronom nebo astrolog | | povolání = 9- Astronom nebo astrolog<br />15- Lékaři<br />6- Botanik<br /> | ||
15- Lékaři | |||
6- Botanik | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 89-90 | ||
}} | |||
'''ANDREAE, Johannes''' ''(též Jan Ondřejův zvaný Šindel nebo Joannes de Praga),'' ''* asi 1375 Praha, † 1455(6) ?, matematik, astronom, lékař, kněz, pedagog'' | |||
Pravděpodobně se narodil v Praze v rozvětvené rodině Šindelů. | |||
(Hradec Králové, uváděný jako rodiště až od 1608, je | |||
zřejmě omyl.) Datum narození bylo odvozeno od roku 1395, | |||
kdy se stal bakalářem pražské univerzity, asi 1397 subdiakonem | |||
a 1398 knězem (jako Joannes de Praga). 1399 byl zmiňován | |||
jako mistr a 1406 jako rektor školy u sv. Mikuláše | |||
v Praze na Malé Straně. V následujících letech zřejmě vyučoval | |||
matematiku a astronomii ve Vídni. Před 1410 byl jistě ve | |||
spojení s Prahou, protože je pokládán za spoluautora pražského | |||
orloje. 1410 vystřídal v úřadě rektora univerzity Jana | |||
Husa. Téhož roku podepsal univerzitní protest proti pálení | |||
Viklefových knih, které nařídil arcibiskup Zbyněk Zajíc | |||
z Hazmburka, a protestoval i proti zatčení Jeronýma Pražského. | |||
Po ukončení rektorské funkce v říjnu 1410 byl v červenci | |||
1411 jmenován zástupcem univerzity ve sporu s arcibiskupem, | |||
v listopadu 1412 zahájil přednášky o Ptolemaiově Almagestu. | |||
1412, 1414 a 1415 kupoval vinice na pražském Petříně. | |||
1418 ho platila královská komora jako osobního lékaře | |||
krále Václava IV. Současně byl i kanovníkem svatovítské kapituly. | |||
Po vypuknutí husitských nepokojů odjel s kapitulou | |||
z Prahy. 1424 opět v Praze dokončil botanický spis ''Macera''. | |||
Další zmínka o něm pochází z Norimberka, kde byl městským | |||
fyzikem a město jej 1431 zapůjčilo zraněnému králi | |||
Zikmundovi; A. se zřejmě osvědčil a následující léta zůstal v jeho službách. 1433 doprovázel nejspíše císaře ke korunovaci | |||
do Říma a poté se vrátil do Norimberka. Po návratu | |||
Zikmunda na český trůn se A. asi 1436 vrátil do Prahy, kde | |||
1437 přijal svěcení, stal se opět členem svatovítské kapituly | |||
a 1441 vyšehradským kanovníkem. 1446 pronajímal kapitulní | |||
dvůr v Hodkovicích. Poslední zmínka o něm je z vyšehradské | |||
kapituly 15. 1. 1455. Roku 1457 za něj byla sloužena | |||
zádušní mše. Univerzitě odkázal na 200 rukopisů z oboru | |||
lékařství a matematiky. Přednášel i astronomii, která přispěla | |||
k jeho stykům s italským astronomem G. Bianchinim a Aeneou | |||
Silviem. Ještě po dvou stech letech ocenil A. astronomické | |||
tabulky Tycho Brahe. | |||
'''D:''' Tabule de mediis et veris mitibus planetarum super meridianum Pragensem | |||
reducto (před 1427); Canones pro ecliptibus solis et lune per instrumentum | |||
ad hoc factum inveniendis Magistri Johannis Schindel (rukopis ve vídeňské | |||
Národní knihovně); Tractatus de quantitate trium solidorum Magistri | |||
Schindel compilatus anno 1420 (rukopis ve 2 opisech v mnichovské | |||
Univerzitní knihovně); Codex latinus 1475 (rukopis v lipské Univerzitní | |||
knihovně, fol. 237v-241v); Codex vindobonensis latinus 1415 (rukopis ve | |||
vídeňské Národní knihovně, fol. 133r-146r). | |||
'''L:''' Jan Campanus Vodňanský, Calendarium beneficiorum Academiae Pragensi | |||
1615 – česky 1949, s. 31, 59 (Hrdinovy poznámky); G. Gellner, Jan | |||
Černý a jiní naši lékaři do konce doby jagellonské, in: Věstník KČSN 1934, | |||
s. 156n.; F. M. Bartoš, Rektor J. Š., in: Věstník ČAVU 56, 1947, 1948, | |||
s. 27n.; Q. Vetter, Stručný přehled vývoje matematiky v českých zemích od | |||
založení univerzity do katastrofy bělohorské, in: Matematika ve škole 7, | |||
1957, č. 6, s. 343n.; J. Truhlář, Šindelovy astronomické tabulky, in: Věstník | |||
ČAVU 9, 1900, s. 473n.; J. Teige, Doplňky a nové zprávy k dějinám věd | |||
matematických, in: Časopis pro pěstování matematiky a fysiky 22, 1893, | |||
s. 244n.; J. Mundy, John von Gmunden, in: ISIS 34, 1942/43, s. 196n.; | |||
Z. Horský – E. Procházka, Pražský orloj, in: Sborník pro dějiny přírodních | |||
věd a techniky 9, 1964, s. 88n.; E. Urbánková, Zbytky knihovny snad | |||
M. J. Š. v Universitní knihovně, in: Ročenka Universitní knihovny v Praze | |||
1960/1, 1962, s. 87n.; J. Tříška, Životopisný slovník předhusitské Pražské | |||
univerzity 1348–1409, 1981, s. 303 (kde další dílo a literatura). | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/261343 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Jaroslav Folta | |||
[[Kategorie:B]] | [[Kategorie:B]] | ||
[[Kategorie:9- Astronom nebo astrolog]] | [[Kategorie:9- Astronom nebo astrolog]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:6- Botanik]] | [[Kategorie:6- Botanik]] | ||
[[Kategorie:1375]] | |||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:1455]] | ||
Aktuální verze z 19. 9. 2019, 08:35
| Johannes ANDREAE | |
 | |
| Narození | asi 1375 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 1455(6) |
| Povolání |
9- Astronom nebo astrolog 15- Lékaři 6- Botanik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 89-90 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39319 |
ANDREAE, Johannes (též Jan Ondřejův zvaný Šindel nebo Joannes de Praga), * asi 1375 Praha, † 1455(6) ?, matematik, astronom, lékař, kněz, pedagog
Pravděpodobně se narodil v Praze v rozvětvené rodině Šindelů. (Hradec Králové, uváděný jako rodiště až od 1608, je zřejmě omyl.) Datum narození bylo odvozeno od roku 1395, kdy se stal bakalářem pražské univerzity, asi 1397 subdiakonem a 1398 knězem (jako Joannes de Praga). 1399 byl zmiňován jako mistr a 1406 jako rektor školy u sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně. V následujících letech zřejmě vyučoval matematiku a astronomii ve Vídni. Před 1410 byl jistě ve spojení s Prahou, protože je pokládán za spoluautora pražského orloje. 1410 vystřídal v úřadě rektora univerzity Jana Husa. Téhož roku podepsal univerzitní protest proti pálení Viklefových knih, které nařídil arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka, a protestoval i proti zatčení Jeronýma Pražského. Po ukončení rektorské funkce v říjnu 1410 byl v červenci 1411 jmenován zástupcem univerzity ve sporu s arcibiskupem, v listopadu 1412 zahájil přednášky o Ptolemaiově Almagestu. 1412, 1414 a 1415 kupoval vinice na pražském Petříně. 1418 ho platila královská komora jako osobního lékaře krále Václava IV. Současně byl i kanovníkem svatovítské kapituly. Po vypuknutí husitských nepokojů odjel s kapitulou z Prahy. 1424 opět v Praze dokončil botanický spis Macera. Další zmínka o něm pochází z Norimberka, kde byl městským fyzikem a město jej 1431 zapůjčilo zraněnému králi Zikmundovi; A. se zřejmě osvědčil a následující léta zůstal v jeho službách. 1433 doprovázel nejspíše císaře ke korunovaci do Říma a poté se vrátil do Norimberka. Po návratu Zikmunda na český trůn se A. asi 1436 vrátil do Prahy, kde 1437 přijal svěcení, stal se opět členem svatovítské kapituly a 1441 vyšehradským kanovníkem. 1446 pronajímal kapitulní dvůr v Hodkovicích. Poslední zmínka o něm je z vyšehradské kapituly 15. 1. 1455. Roku 1457 za něj byla sloužena zádušní mše. Univerzitě odkázal na 200 rukopisů z oboru lékařství a matematiky. Přednášel i astronomii, která přispěla k jeho stykům s italským astronomem G. Bianchinim a Aeneou Silviem. Ještě po dvou stech letech ocenil A. astronomické tabulky Tycho Brahe.
D: Tabule de mediis et veris mitibus planetarum super meridianum Pragensem reducto (před 1427); Canones pro ecliptibus solis et lune per instrumentum ad hoc factum inveniendis Magistri Johannis Schindel (rukopis ve vídeňské Národní knihovně); Tractatus de quantitate trium solidorum Magistri Schindel compilatus anno 1420 (rukopis ve 2 opisech v mnichovské Univerzitní knihovně); Codex latinus 1475 (rukopis v lipské Univerzitní knihovně, fol. 237v-241v); Codex vindobonensis latinus 1415 (rukopis ve vídeňské Národní knihovně, fol. 133r-146r).
L: Jan Campanus Vodňanský, Calendarium beneficiorum Academiae Pragensi 1615 – česky 1949, s. 31, 59 (Hrdinovy poznámky); G. Gellner, Jan Černý a jiní naši lékaři do konce doby jagellonské, in: Věstník KČSN 1934, s. 156n.; F. M. Bartoš, Rektor J. Š., in: Věstník ČAVU 56, 1947, 1948, s. 27n.; Q. Vetter, Stručný přehled vývoje matematiky v českých zemích od založení univerzity do katastrofy bělohorské, in: Matematika ve škole 7, 1957, č. 6, s. 343n.; J. Truhlář, Šindelovy astronomické tabulky, in: Věstník ČAVU 9, 1900, s. 473n.; J. Teige, Doplňky a nové zprávy k dějinám věd matematických, in: Časopis pro pěstování matematiky a fysiky 22, 1893, s. 244n.; J. Mundy, John von Gmunden, in: ISIS 34, 1942/43, s. 196n.; Z. Horský – E. Procházka, Pražský orloj, in: Sborník pro dějiny přírodních věd a techniky 9, 1964, s. 88n.; E. Urbánková, Zbytky knihovny snad M. J. Š. v Universitní knihovně, in: Ročenka Universitní knihovny v Praze 1960/1, 1962, s. 87n.; J. Tříška, Životopisný slovník předhusitské Pražské univerzity 1348–1409, 1981, s. 303 (kde další dílo a literatura).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jaroslav Folta