ANDRŠT František 13.12.1897-30.9.1941: Porovnání verzí
(ANDRŠT_František_13.2.1897-30.9.1941) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = František ANDRŠT | | jméno = František ANDRŠT | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 13. | | datum narození = 13.12.1897 | ||
| místo narození = Benešov u Prahy | | místo narození = Benešov u Prahy | ||
| datum úmrtí = 30.9.1941 | | datum úmrtí = 30.9.1941 | ||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 95 | ||
}} | |||
'''ANDRŠT, František,''' ''* 13. 12. 1897 Benešov u Prahy, † 30. 9. 1941 Praha, odborářský politik, účastník 2. odboje'' | |||
Byl úředníkem České spořitelny v Praze, ve 30. letech jednatelem | |||
Odborového svazu bankovních úředníků a redaktorem | |||
časopisu ''Bankovní'' ''úředník''. Brzy po příchodu nacistických | |||
okupantů odešel do ilegality (používal krycí jména Malina | |||
a Bradáč) a aktivně organizoval odbojovou činnost. Podílel se | |||
významně na vzniku a formování Petičního výboru Věrni | |||
zůstaneme (PVVZ). Stal se jedním z jeho hlavních představitelů | |||
a řídil práci odborářů, především mezi železničáři a poštovními | |||
zaměstnanci. Od března 1940 do konce června 1941, | |||
kdy byl zatčen gestapem, ho zastupoval (společně s K. Bondym) | |||
v Ústředním vedení odboje domácího (ÚVOD). Na | |||
jaře 1940 se také zapojil do rozsáhlé zpravodajské činnosti | |||
spoluprací se skupinou vojenského odboje Obrana národa | |||
a s ústřední organizací ÚVODu. Po vyhlášení stanného práva 28. 9. 1941 byl odsouzen k trestu smrti a o dva dny později | |||
v Praze-Ruzyni popraven. | |||
'''L:''' Nebylo bezejmenných, 1946, s. 16; ČBS, s. 15; Tomeš 1, s. 28; H. Kaufmannová, | |||
Léta 1938–45. Válečné vzpomínky, 1999, s. 233. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/273343 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Jana Brabencová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | ||
[[Kategorie:1897]] | [[Kategorie:1897]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Benešov]] | ||
[[Kategorie:1941]] | [[Kategorie:1941]] | ||
[[Kategorie:Praha | [[Kategorie:Praha]] | ||
Aktuální verze z 19. 9. 2019, 08:46
| František ANDRŠT | |
 | |
| Narození | 13.12.1897 |
|---|---|
| Místo narození | Benešov u Prahy |
| Úmrtí | 30.9.1941 |
| Místo úmrtí | Praha-Ruzyně |
| Povolání | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 95 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39364 |
ANDRŠT, František, * 13. 12. 1897 Benešov u Prahy, † 30. 9. 1941 Praha, odborářský politik, účastník 2. odboje
Byl úředníkem České spořitelny v Praze, ve 30. letech jednatelem Odborového svazu bankovních úředníků a redaktorem časopisu Bankovní úředník. Brzy po příchodu nacistických okupantů odešel do ilegality (používal krycí jména Malina a Bradáč) a aktivně organizoval odbojovou činnost. Podílel se významně na vzniku a formování Petičního výboru Věrni zůstaneme (PVVZ). Stal se jedním z jeho hlavních představitelů a řídil práci odborářů, především mezi železničáři a poštovními zaměstnanci. Od března 1940 do konce června 1941, kdy byl zatčen gestapem, ho zastupoval (společně s K. Bondym) v Ústředním vedení odboje domácího (ÚVOD). Na jaře 1940 se také zapojil do rozsáhlé zpravodajské činnosti spoluprací se skupinou vojenského odboje Obrana národa a s ústřední organizací ÚVODu. Po vyhlášení stanného práva 28. 9. 1941 byl odsouzen k trestu smrti a o dva dny později v Praze-Ruzyni popraven.
L: Nebylo bezejmenných, 1946, s. 16; ČBS, s. 15; Tomeš 1, s. 28; H. Kaufmannová, Léta 1938–45. Válečné vzpomínky, 1999, s. 233.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jana Brabencová