ARNOLT z Dobroslavína Jan ?1620-1687: Porovnání verzí
(ARNOLT_Jan_1600-1687) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jan ARNOLT | | jméno = Jan ARNOLT z Dobroslavína | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = | | datum narození = okolo 1620 | ||
| místo narození = | | místo narození = Hradec králové | ||
| datum úmrtí = 1687 | | datum úmrtí = 1687 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 69- Knihtiskař nebo typograf | | povolání = 69- Knihtiskař nebo typograf<br />68- Redaktor nebo žurnalista | ||
68- Redaktor nebo žurnalista | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 123 | ||
}} | |||
'''ARNOLT z Dobroslavína, Jan,''' ''* okolo 1620 Hradec Králové, † 1687 Praha, tiskař, vydavatel, překladatel'' | |||
Přední zástupce známé tiskařské rodiny působící v Čechách, | |||
o které se zachovaly zprávy už z předbělohorského období. | |||
Otec Jan Arnolt Lehnický přišel 1619 do tiskárny Martina | |||
Kleinwächtera v Hradci Králové. O rok později byl uváděn | |||
jako majitel hradecké tiskárny, jež zůstala ve vlastnictví rodiny asi až do 70. let 17. století. A. se vyučil u svého otce a zdokonalil | |||
se v tiskařském umění v cizině. Na jeho rodiště Hradec | |||
Králové ukazoval mj. přídomek Hradecký. Osamostatnil se | |||
1653, kdy se oženil s Dorotheou, vdovou po litomyšlském | |||
tiskaři Matouši Václavu Březinovi. Ve svém oboru byl velmi | |||
úspěšný. V Litomyšli udržoval styky s českými spisovateli, | |||
např. s Tomášem Pešinou z Čechorodu (1629–80), jehož zásluhou | |||
získal 1668 erb s přídomkem z Dobroslavína (Pešina | |||
byl 1657–65 litomyšlským děkanem a titul mohl udělit | |||
z moci svého úřadu palácového hraběte). 1669 se A. přestěhoval | |||
do Prahy na Malou Stranu, kde zřídil v zakoupeném | |||
domě U Bílých lilií svou druhou tiskárnu. Po smrti první | |||
ženy se oženil s Katharinou, dcerou Jiřího Šípaře. Ta zdědila | |||
1684 další známou pražskou tiskárnu Urbana Balthasara | |||
Goliáše. 1686 A. litomyšlskou tiskárnu prodal a soustředil své | |||
podnikání v Praze. Brzy po svém příchodu do Prahy se dostal | |||
do sporu s Lidmilou Sedlčanskou ml., dědičkou pražské tiskárny, | |||
která měla privilegium vydávat noviny a úřední zprávy. | |||
Toto právo však neobhájila a 1672 ho získal A. (z privilegia | |||
není zcela zřejmé, zda se vztahovalo jen na vydávání německých, | |||
nebo i českých novin). O českém periodickém tisku se | |||
však z té doby nezachovaly žádné spolehlivé zprávy. Knihy, | |||
kalendáře i další tisky vydával A. v češtině, němčině a latině. | |||
Svým zákazníkům nabízel i tisk řecký a hebrejský. Také později | |||
v 70. a 80. letech musel své postavení dvorního impressora | |||
s výhradním právem vydávat v Čechách noviny a úřední | |||
zprávy včetně zemských sněmů obhajovat proti Danielu Michalkovi, | |||
synovi Lidmily Sedlčanské, i dalším tiskařům | |||
a poštmistrům. K úspěchu A. přispěla jeho veřejná činnost. | |||
Stal se malostranským konšelem a věnoval pozornost životu | |||
obce. Zájem o věci veřejné prokázal i 1679 vlastním překladem | |||
a vydáním německého náboženského a lékařského pojednání, | |||
které obsahovalo rady, jak se modlitbou i praktickými | |||
léčebnými prostředky bránit právě hrozícímu moru. | |||
Z jeho potomků prameny zaznamenaly kusé zprávy o Karlu | |||
Janu A., který byl počátkem 17. století radou pražského apelačního | |||
soudu, a Karlu Ferdinandu A., který pokračoval | |||
v tiskařské rodové tradici. Nejasný je příbuzenský vztah k Janu | |||
Arnoltovi z Hradce, jehož jménem byly podepsány některé | |||
litomyšlské tisky i po prodeji tiskárny Pavlu Ferdinandu | |||
Hlizovskému. | |||
'''D:''' Apatyka duchovní a tělesná, t. j. o zapuzení rány morové modlitby, též | |||
i k zachování života prostředky a léky, 1679 (překlad z němčiny). | |||
'''L:''' RSN 1, s. 330; OSN 2, s. 771n.; J. Štěpánek, Knihtiskárna litomyšlská do | |||
roku 1863 a spisy české v ní tištěné, 1878, s. 13n. (včetně soupisu vydaných | |||
tisků); J. Volf, Geschichte des Buchdrucks in Böhmen und Mähren bis 1848, | |||
Weimar 1928, s. 105n.; týž, Dějiny novin v Čechách do roku 1848, 1930, | |||
s. 63n. (kde další literatura); týž, Zakoupení tiskárny arnoltovské v Praze | |||
knihtiskařem brněnským Sinapim r. 1688, in: ČMM 1922, s. 210n.; Č. Zíbrt, | |||
Z dějin českého knihtiskařství, (3. rozšířené vydání), 1939, s. 82n.; DČŽ | |||
1, s. 24n. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/390874 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Pavla Vošahlíková | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]] | [[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]] | ||
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | [[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | ||
[[Kategorie:1620]] | |||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Hradec Králové]] | ||
[[Kategorie:1687]] | [[Kategorie:1687]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 21. 9. 2019, 09:56
Jan ARNOLT z Dobroslavína | |
Narození | okolo 1620 |
---|---|
Místo narození | Hradec králové |
Úmrtí | 1687 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
69- Knihtiskař nebo typograf 68- Redaktor nebo žurnalista |
Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 123 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39598 |
ARNOLT z Dobroslavína, Jan, * okolo 1620 Hradec Králové, † 1687 Praha, tiskař, vydavatel, překladatel
Přední zástupce známé tiskařské rodiny působící v Čechách, o které se zachovaly zprávy už z předbělohorského období. Otec Jan Arnolt Lehnický přišel 1619 do tiskárny Martina Kleinwächtera v Hradci Králové. O rok později byl uváděn jako majitel hradecké tiskárny, jež zůstala ve vlastnictví rodiny asi až do 70. let 17. století. A. se vyučil u svého otce a zdokonalil se v tiskařském umění v cizině. Na jeho rodiště Hradec Králové ukazoval mj. přídomek Hradecký. Osamostatnil se 1653, kdy se oženil s Dorotheou, vdovou po litomyšlském tiskaři Matouši Václavu Březinovi. Ve svém oboru byl velmi úspěšný. V Litomyšli udržoval styky s českými spisovateli, např. s Tomášem Pešinou z Čechorodu (1629–80), jehož zásluhou získal 1668 erb s přídomkem z Dobroslavína (Pešina byl 1657–65 litomyšlským děkanem a titul mohl udělit z moci svého úřadu palácového hraběte). 1669 se A. přestěhoval do Prahy na Malou Stranu, kde zřídil v zakoupeném domě U Bílých lilií svou druhou tiskárnu. Po smrti první ženy se oženil s Katharinou, dcerou Jiřího Šípaře. Ta zdědila 1684 další známou pražskou tiskárnu Urbana Balthasara Goliáše. 1686 A. litomyšlskou tiskárnu prodal a soustředil své podnikání v Praze. Brzy po svém příchodu do Prahy se dostal do sporu s Lidmilou Sedlčanskou ml., dědičkou pražské tiskárny, která měla privilegium vydávat noviny a úřední zprávy. Toto právo však neobhájila a 1672 ho získal A. (z privilegia není zcela zřejmé, zda se vztahovalo jen na vydávání německých, nebo i českých novin). O českém periodickém tisku se však z té doby nezachovaly žádné spolehlivé zprávy. Knihy, kalendáře i další tisky vydával A. v češtině, němčině a latině. Svým zákazníkům nabízel i tisk řecký a hebrejský. Také později v 70. a 80. letech musel své postavení dvorního impressora s výhradním právem vydávat v Čechách noviny a úřední zprávy včetně zemských sněmů obhajovat proti Danielu Michalkovi, synovi Lidmily Sedlčanské, i dalším tiskařům a poštmistrům. K úspěchu A. přispěla jeho veřejná činnost. Stal se malostranským konšelem a věnoval pozornost životu obce. Zájem o věci veřejné prokázal i 1679 vlastním překladem a vydáním německého náboženského a lékařského pojednání, které obsahovalo rady, jak se modlitbou i praktickými léčebnými prostředky bránit právě hrozícímu moru. Z jeho potomků prameny zaznamenaly kusé zprávy o Karlu Janu A., který byl počátkem 17. století radou pražského apelačního soudu, a Karlu Ferdinandu A., který pokračoval v tiskařské rodové tradici. Nejasný je příbuzenský vztah k Janu Arnoltovi z Hradce, jehož jménem byly podepsány některé litomyšlské tisky i po prodeji tiskárny Pavlu Ferdinandu Hlizovskému.
D: Apatyka duchovní a tělesná, t. j. o zapuzení rány morové modlitby, též i k zachování života prostředky a léky, 1679 (překlad z němčiny).
L: RSN 1, s. 330; OSN 2, s. 771n.; J. Štěpánek, Knihtiskárna litomyšlská do roku 1863 a spisy české v ní tištěné, 1878, s. 13n. (včetně soupisu vydaných tisků); J. Volf, Geschichte des Buchdrucks in Böhmen und Mähren bis 1848, Weimar 1928, s. 105n.; týž, Dějiny novin v Čechách do roku 1848, 1930, s. 63n. (kde další literatura); týž, Zakoupení tiskárny arnoltovské v Praze knihtiskařem brněnským Sinapim r. 1688, in: ČMM 1922, s. 210n.; Č. Zíbrt, Z dějin českého knihtiskařství, (3. rozšířené vydání), 1939, s. 82n.; DČŽ 1, s. 24n.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Pavla Vošahlíková