AUŘEDNÍČKOVÁ Anna 22.1.1873-19.7.1957: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
VizuálníWikitext
(AUŘEDNÍČKOVÁ_Anna_22.1.1873-1957)
 
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Anna AUŘEDNÍČKOVÁ
| jméno = Anna AUŘEDNÍČKOVÁ
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = Aurednickova Anna portret.png
| datum narození = 22.1.1873
| datum narození = 22.1.1873
| místo narození = Praha
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 1957
| datum úmrtí = 19.7.1957
| místo úmrtí = Praha
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 64- Překladatel
| povolání = 64- Překladatel


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Anna AUŘEDNÍČKOVÁ
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 144-145
}}
 
'''AUŘEDNÍČKOVÁ, Anna,''' ''* 22. 1. 1873 Praha, † 19. 7. 1957 Praha, překladatelka, kulturní pracovnice''
 
Otec, redaktor a spoluzakladatel staročeského listu ''Politik'',
I. Schik (1841–1899) umožnil dceři získat velmi kvalitní
vzdělání. V Drážďanech studovala dějiny umění, literaturu,
hudbu, francouzštinu a angličtinu, po návratu do Prahy se
v těchto oborech dále vzdělávala. 1891 se provdala za advokáta
Zdenko A., s nímž se 1894 odstěhovala do Kutné Hory.
Odtud, po procesu s L. Hilsnerem, jejž manžel obhajoval, se
byli nuceni 1902 přestěhovat do Vídně, aby ušli šikanám
a antisemitským náladám veřejnosti. Ve Vídni začala A. překládat
z francouzštiny a angličtiny do němčiny. Později se jí
podařilo prosadit i překlady českých autorů a propagovat tak
českou kulturu v Rakousku. Její překladatelská činnost představovala
desítky přeložených knih a stovky povídek, fejetonů
a článků, z nichž mnohé uplatnila i v dalších zemích, zejména
v Německu a Švýcarsku. Kromě toho pokračovala ve
Vídni v práci pro Ústřední Matici školskou, Červený kříž a další dobročinné, vlastenecko-sociální i politické instituce.
V domácnosti Auředníčkových se scházeli čeští politici (mj.
T. G. Masaryk), umělci (O. Nedbal) a spisovatelé (S. Čech,
K. Čapek), jimž A. pomáhala se prosadit. Významně se podílela
na práci světového ženského hnutí. Byla členkou Ženské
ligy pro mír a svobodu, Amitiés Internationales, Federace
mezinárodních pracujících žen, Spolku spisovatelek a umělkyň.
Československé ženy zastupovala na mnoha cestách po
evropských státech. Ještě za svého pobytu ve Vídni obdržela
československý řád Bílého lva. Do ČSR se vrátila 1938. O tři
roky později byla z rasových důvodů internována v Terezíně,
kde se starala až do konce války o staré a nemocné lidi. Po
návratu do Prahy začala opět překládat, věnovala se drobné
publicistice a rozhlasovému zpravodajství pro krajany v zahraničí.
 
'''D:''' 30 tschechische Erzähler, Darmstadt 1932, 2. vyd. 1933; Wie liest man
eine tschechische Zeitung, 1935. Překlady: I. Herrmann, Prager Geschichten,
1904; K. Čapek, Das Absolutum oder die Gottesfabrik, 1924; Ch. Masaryk,
Ein Gedenkbuch, 1936; E. Vachek, Die Hühnersteige, 1934.
 
'''L:''' ČsB 1; OSND 1/1, s. 328; O. Sedlmayerová, Tichá pracovnice na velkém
díle. K pětašedesátinám paní A. A., Brno, s. d.; H. Klínková, A. A. – český
konzul ve Vídni, in: Tvar 2. 4. 1998, č. 7, s. 14n.
 
'''P:''' LA PNP Praha; Archiv Českého rozhlasu Praha; Ústav T. G. Masaryka
Praha; Židovské muzeum Praha.
 
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/102215 Bibliografie dějin Českých zemí]
 
 
Jana Brabencová


== Literatura ==
KSN 1, s. 346; Doma v cizině, Praha 2002, 165 s. "český konzul" ve Vídni. Tvar, 2.4.1998, č.7, s. 14-15;
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:64- Překladatel]]
[[Kategorie:64- Překladatel]]
[[Kategorie:1873]]
[[Kategorie:1873]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1957]]
[[Kategorie:1957]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 22. 9. 2019, 14:06

Anna AUŘEDNÍČKOVÁ
Narození 22.1.1873
Místo narození Praha
Úmrtí 19.7.1957
Místo úmrtí Praha
Povolání 64- Překladatel
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 144-145
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39750

AUŘEDNÍČKOVÁ, Anna, * 22. 1. 1873 Praha, † 19. 7. 1957 Praha, překladatelka, kulturní pracovnice

Otec, redaktor a spoluzakladatel staročeského listu Politik, I. Schik (1841–1899) umožnil dceři získat velmi kvalitní vzdělání. V Drážďanech studovala dějiny umění, literaturu, hudbu, francouzštinu a angličtinu, po návratu do Prahy se v těchto oborech dále vzdělávala. 1891 se provdala za advokáta Zdenko A., s nímž se 1894 odstěhovala do Kutné Hory. Odtud, po procesu s L. Hilsnerem, jejž manžel obhajoval, se byli nuceni 1902 přestěhovat do Vídně, aby ušli šikanám a antisemitským náladám veřejnosti. Ve Vídni začala A. překládat z francouzštiny a angličtiny do němčiny. Později se jí podařilo prosadit i překlady českých autorů a propagovat tak českou kulturu v Rakousku. Její překladatelská činnost představovala desítky přeložených knih a stovky povídek, fejetonů a článků, z nichž mnohé uplatnila i v dalších zemích, zejména v Německu a Švýcarsku. Kromě toho pokračovala ve Vídni v práci pro Ústřední Matici školskou, Červený kříž a další dobročinné, vlastenecko-sociální i politické instituce. V domácnosti Auředníčkových se scházeli čeští politici (mj. T. G. Masaryk), umělci (O. Nedbal) a spisovatelé (S. Čech, K. Čapek), jimž A. pomáhala se prosadit. Významně se podílela na práci světového ženského hnutí. Byla členkou Ženské ligy pro mír a svobodu, Amitiés Internationales, Federace mezinárodních pracujících žen, Spolku spisovatelek a umělkyň. Československé ženy zastupovala na mnoha cestách po evropských státech. Ještě za svého pobytu ve Vídni obdržela československý řád Bílého lva. Do ČSR se vrátila 1938. O tři roky později byla z rasových důvodů internována v Terezíně, kde se starala až do konce války o staré a nemocné lidi. Po návratu do Prahy začala opět překládat, věnovala se drobné publicistice a rozhlasovému zpravodajství pro krajany v zahraničí.

D: 30 tschechische Erzähler, Darmstadt 1932, 2. vyd. 1933; Wie liest man eine tschechische Zeitung, 1935. Překlady: I. Herrmann, Prager Geschichten, 1904; K. Čapek, Das Absolutum oder die Gottesfabrik, 1924; Ch. Masaryk, Ein Gedenkbuch, 1936; E. Vachek, Die Hühnersteige, 1934.

L: ČsB 1; OSND 1/1, s. 328; O. Sedlmayerová, Tichá pracovnice na velkém díle. K pětašedesátinám paní A. A., Brno, s. d.; H. Klínková, A. A. – český konzul ve Vídni, in: Tvar 2. 4. 1998, č. 7, s. 14n.

P: LA PNP Praha; Archiv Českého rozhlasu Praha; Ústav T. G. Masaryka Praha; Židovské muzeum Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Jana Brabencová

Citováno z „https://biography.hiu.cas.cz/index.php?title=AUŘEDNÍČKOVÁ_Anna_22.1.1873-19.7.1957&oldid=109165“