BARBORKA Zdeněk 3.4.1938-9.10.1994: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BARBORKA_Zdeněk_3.4.1938-8.10.1994)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Zdeněk BARBORKA
| jméno = Zdeněk BARBORKA
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = Barborka Zdenek portret.jpg
| datum narození = 3.4.1938
| datum narození = 3.4.1938
| místo narození =  
| místo narození = Rokycany
| datum úmrtí = 8.10.1994
| datum úmrtí = 9.10.1994
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Litoměřice
| povolání = 63- Spisovatel
| povolání = 63- Spisovatel


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Zdeněk BARBORKA
| citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 215
}}
 
'''BARBORKA, Zdeněk,''' ''* 3. 4. 1938 Rokycany, † 9. 10. 1994 Litoměřice, spisovatel, básník, prozaik''
 
Narodil se jako syn Bohumila B. a Jarmily, rozené Benešové.
V rodišti vychodil obecnou školu. Po vystudování konzervatoře
v Praze (udáváno též – mylně – v Plzni) oboru hra na lidové
hudební nástroje se stal učitelem hudby v Plzni. Spolupracoval
s Plzeňským rozhlasovým studiem. Od 1970 byl
v invalidním důchodu. Jako básník debutoval tradičními lyrickými
verši v 2. polovině 60. let v ''Pravdě'' a v ''Sešitech'' a 1960
vydal první sbírku ''Plavba'' (1969). Poté se orientoval na experimentální
verše (''Experimentální'' ''poezie'', 1967), kde pracoval
s cizími i vlastními předem hotovými materiály. B. básnický
projev spočíval v proměnlivosti, ve vzájemném přeskupování
a prolínání jednotlivých textů, kdy případně jeden text byl
pohlcován druhým. Touto formou se B. zařadil do experimentálního
proudu 60. let a kruhu kolem Jiřího Koláře. Východiskem
B. literární tvorby se však staly zásady hudební
skladby. Z poloviny 60. let jsou datovány B. parafráze na varhanní
barokní fugy, kde fuga-text je modelem modelu, metamodelem.
Texty předchozího tvůrčího období shromáždil
a 1971 vydal v němčině pod názvem ''Urteil'' (Ortel). B. byl nejen básníkem, ale i zasvěceným znalcem klasické
a nejsoučasnější hudby. Skládal hudbu a psal také libreta
k moderním operám (Z. Lukáš, ''Domácí'' ''karneval''). Podílel se
na výstavách vizuální poezie.
 
'''D:''' výbor: Poeticko-policejní konfabulace, 1992.
 
'''L''' (v řadě příruček chybné místo narození B.)''':''' Dějiny města Litoměřic;
Kalendárium osobností západních Čech na rok 1999; Plzeňský deník 30. 3.
1998, s. 20 (chybné místo úmrtí); Plzeňský deník 18. 10. 1994 (chybná
místa narození a úmrtí); Slovník českých spisovatelů, 2000, s. 73n.
 
Marcella Husová
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:1938]]
[[Kategorie:1938]]
[[Kategorie:Rokycany]]
[[Kategorie:1994]]
[[Kategorie:1994]]
[[Kategorie:Litoměřice]]

Aktuální verze z 23. 9. 2019, 13:58

Zdeněk BARBORKA
Narození 3.4.1938
Místo narození Rokycany
Úmrtí 9.10.1994
Místo úmrtí Litoměřice
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 215
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40120

BARBORKA, Zdeněk, * 3. 4. 1938 Rokycany, † 9. 10. 1994 Litoměřice, spisovatel, básník, prozaik

Narodil se jako syn Bohumila B. a Jarmily, rozené Benešové. V rodišti vychodil obecnou školu. Po vystudování konzervatoře v Praze (udáváno též – mylně – v Plzni) oboru hra na lidové hudební nástroje se stal učitelem hudby v Plzni. Spolupracoval s Plzeňským rozhlasovým studiem. Od 1970 byl v invalidním důchodu. Jako básník debutoval tradičními lyrickými verši v 2. polovině 60. let v Pravdě a v Sešitech a 1960 vydal první sbírku Plavba (1969). Poté se orientoval na experimentální verše (Experimentální poezie, 1967), kde pracoval s cizími i vlastními předem hotovými materiály. B. básnický projev spočíval v proměnlivosti, ve vzájemném přeskupování a prolínání jednotlivých textů, kdy případně jeden text byl pohlcován druhým. Touto formou se B. zařadil do experimentálního proudu 60. let a kruhu kolem Jiřího Koláře. Východiskem B. literární tvorby se však staly zásady hudební skladby. Z poloviny 60. let jsou datovány B. parafráze na varhanní barokní fugy, kde fuga-text je modelem modelu, metamodelem. Texty předchozího tvůrčího období shromáždil a 1971 vydal v němčině pod názvem Urteil (Ortel). B. byl nejen básníkem, ale i zasvěceným znalcem klasické a nejsoučasnější hudby. Skládal hudbu a psal také libreta k moderním operám (Z. Lukáš, Domácí karneval). Podílel se na výstavách vizuální poezie.

D: výbor: Poeticko-policejní konfabulace, 1992.

L (v řadě příruček chybné místo narození B.): Dějiny města Litoměřic; Kalendárium osobností západních Čech na rok 1999; Plzeňský deník 30. 3. 1998, s. 20 (chybné místo úmrtí); Plzeňský deník 18. 10. 1994 (chybná místa narození a úmrtí); Slovník českých spisovatelů, 2000, s. 73n.

Marcella Husová