BAREŠ Pavel 15.5.1904-13.8.1984: Porovnání verzí
(BAREŠ_Pavel_15.5.1904-13.8.1984) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Pavel BAREŠ | | jméno = Pavel BAREŠ | ||
| obrázek = | | obrázek = Bares Pavel portret.jpg | ||
| datum narození = 15.5.1904 | | datum narození = 15.5.1904 | ||
| místo narození = Louny | | místo narození = Louny | ||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 217 | ||
}} | |||
'''BAREŠ, Pavel,''' ''* 15. 5. 1904 Louny, † 13. 8. 1984 ?, inženýr architekt'' | |||
Navštěvoval reálku v Lounech, 1922–27 studoval na ČVUT | |||
v Praze. 1928 složil 2. státní zkoušku u Antonína Engela | |||
a Oldřicha Blažíčka. 1932–36 pracoval v ateliéru architekta | |||
Bohumíra Kozáka na projektu Masarykových domovů | |||
(dnes Thomayerovy nemocnice) v Praze-Krči. Navrhoval | |||
zejména budovy pro školy, hotely, penzionáty, ale např. také | |||
lázně v Lenešicích a v turecké Ankaře. 1935 zvítězil v soutěži | |||
na Nové (Sinkuleho) studentské koleje v Praze-Dejvicích | |||
a osamostatnil se. Po 1945 navrhl opět řadu škol a přestavbu | |||
čokoládovny Orion v Praze-Modřanech. 1948 vstoupil do | |||
Stavoprojektu, pozdějšího Krajského projektového ústavu, | |||
kde působil 1956–67 jako ředitel. Byl členem Spolku inženýrů | |||
a architektů v Praze. | |||
'''D:''' výběr: projekty kostelů v Lounech a Citolibech, 1934; návrh penzionu | |||
v Tatranské Lomnici, 1936; soutěžní návrh na vyřešení komunikace spojů | |||
do severozápadní a západní oblasti Velké Prahy, heslo „Veřejná především“ | |||
(s J. Křížem a St. Semrádem), 1937, III. cena; rodinný dům v Praze-Braníku, | |||
1939; soutěž na úpravu Staroměstského náměstí a radnice v Praze, 1946; | |||
škola a internát v Praze-Veleslavíně, 1952. | |||
'''L:''' Architekt SIA, 1937, s. 188, 1938, s. 4; Architekt XLIV, č. 3–4, 1946; Toman | |||
1, s. 37; MČE 1, s. 350; O. Nový, Tři čtvrti století P. B., in: Československý | |||
architekt XXV, 1979, č. 12, s. 6; Architektura ČSR XLIII, 1984, s. 181. | |||
Vladislava Valchářová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] | ||
[[Kategorie:1904]] | [[Kategorie:1904]] | ||
[[Kategorie:Louny]] | [[Kategorie:Louny]] | ||
[[Kategorie:1984]] | [[Kategorie:1984]] | ||
<gallery> | |||
Bares Pavel kostel.jpg|Evangelický kostel v Praze na Braníku, vystavěn 1947-1948 | |||
Bares Pavel Dobris.jpg|Evangelický kostel na Dobříši, autorem byl buď Pavel Bareš nebo Miloslav Tejc, 1937 | |||
</gallery> |
Aktuální verze z 23. 9. 2019, 14:05
Pavel BAREŠ | |
Narození | 15.5.1904 |
---|---|
Místo narození | Louny |
Úmrtí | 13.8.1984 |
Povolání | 74- Architekt |
Citace | Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 217 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40138 |
BAREŠ, Pavel, * 15. 5. 1904 Louny, † 13. 8. 1984 ?, inženýr architekt
Navštěvoval reálku v Lounech, 1922–27 studoval na ČVUT v Praze. 1928 složil 2. státní zkoušku u Antonína Engela a Oldřicha Blažíčka. 1932–36 pracoval v ateliéru architekta Bohumíra Kozáka na projektu Masarykových domovů (dnes Thomayerovy nemocnice) v Praze-Krči. Navrhoval zejména budovy pro školy, hotely, penzionáty, ale např. také lázně v Lenešicích a v turecké Ankaře. 1935 zvítězil v soutěži na Nové (Sinkuleho) studentské koleje v Praze-Dejvicích a osamostatnil se. Po 1945 navrhl opět řadu škol a přestavbu čokoládovny Orion v Praze-Modřanech. 1948 vstoupil do Stavoprojektu, pozdějšího Krajského projektového ústavu, kde působil 1956–67 jako ředitel. Byl členem Spolku inženýrů a architektů v Praze.
D: výběr: projekty kostelů v Lounech a Citolibech, 1934; návrh penzionu v Tatranské Lomnici, 1936; soutěžní návrh na vyřešení komunikace spojů do severozápadní a západní oblasti Velké Prahy, heslo „Veřejná především“ (s J. Křížem a St. Semrádem), 1937, III. cena; rodinný dům v Praze-Braníku, 1939; soutěž na úpravu Staroměstského náměstí a radnice v Praze, 1946; škola a internát v Praze-Veleslavíně, 1952.
L: Architekt SIA, 1937, s. 188, 1938, s. 4; Architekt XLIV, č. 3–4, 1946; Toman 1, s. 37; MČE 1, s. 350; O. Nový, Tři čtvrti století P. B., in: Československý architekt XXV, 1979, č. 12, s. 6; Architektura ČSR XLIII, 1984, s. 181.
Vladislava Valchářová
-
Evangelický kostel v Praze na Braníku, vystavěn 1947-1948
-
Evangelický kostel na Dobříši, autorem byl buď Pavel Bareš nebo Miloslav Tejc, 1937